Sloup s motivem pletence na dříku i hlavici., Bažant 2003#, 38., and Sloupy západní krypty svatovítské basiliky zdobil pletencový ornament. Tento ornamentální styl antického původu byl typický pro karolinskou renesanci a ve Vratislavově době byla jeho tradice živá pouze v severní Itálii. Povolání kameníků z této oblasti by bylo možné uvést do souvislosti s tím, že iniciátorem výstavby západního chóru byl Vratislavův bratr, biskup Jaromír, který byl v osobním styku s vévodkyní toskánskou. Podobné ornamenty najdeme v té době i v Sasku a v první wawelské katedrále datované do poloviny 11. století. Torzo pískovcového sloupu s obdobným pletencovým ornamentem z druhé poloviny 11. století bylo v Praze nalezeno také v Karmelitské ulici na Malé straně (Muzeum hlavního města Praha inv. 35562).
Tapiserie, 415 x 490 cm. Bitevní scéna na moři. V popředí římská veslice s vojáky útočícími na Antonia stojícího na palubě plachetnice, za ní záď odplouvající lodi s prchající Kleopatrou. V průhledu útočící Římané. and Bažantová 1990, 204.
Slonovinový hřeben s řezanou výzdobou: palma (strom života) ohrožovaný fantastickými zvířaty na rubu a reliéf božího beránka ve věncovém medailonu neseném dvěma anděly na lícní straně., Varcl 1978#, s. 85., Bažant 2000#, 48., and Hřeben vznikl v otónském prostředí, nicméně zobrazený motiv je inspirován byzantským uměním. Motiv "Božího beránka" mezi dvěma anděly je zobrazován již ve starokřesťanském umění. Kompozice se dvěmi okřídlenými postavami držícími věnec je převzata ze římských sarkofágů.
D. Hejdová, (AT, s. 79, č.k. 41): Kamej vsazena do ostatkového kříže (původně Francie, 13. století, po 1354 klenotnicky upraven, osázen kamejemi). Kameje pocházely ze sbírky drahých kamenů Karla IV. J.Bažant (AT, s. 64, č.k. 3) : Popularita Alexandra Velikého v Čechách již od vzniku staročeské literární památky Alexandreida (konec 13. století), do začátku 15. století. Alexandr jako agent legitimity slovanského panství v Evropě (tzv. slovanský registr emauzského kláštera v Praze). and Kotalík 1982#, s. 64, č. k. 3.
Sv. Helena (nimbus, monogram), Kotalík 1982#, 64, č.k. 2, 79, č. k. 41, and Kamej původně zobrazovala Antonii mladší jako Juno, později přidán nimbus a monogram sv. Heleny. Ve 13. století (nebo po 1357) byla kamej vložena do ostatkového kříže zvaného Korunovační (Francie, 13. století, po 1354 klenotnicky upraven, osázen kamejemi). Kamej pocházela ze sbírky drahých kamenů císaře Karla IV., která byla ve své době jednou největších.