Po požáru 1541 budova postavená Italem Giovanni Ventura, v hlavním sále malby nástěnné, pod trámovým stropem pás s figurálními výjevy v medailonech. Asi 1555-1556.
Záklopový strop s malbami pod stropem kartuše s fig. výjevy podle rytin Rafaela Sadelera, podle předloh Martena de Vos. and Pražské paláce 1973, obr. 11.
Cyklus obrazů císařů římských a byzantských, jimiž byl vyzdoben Velký sál Pražského hradu. Doloženo, že fiktivní portréty - Saturn, Jupiter (motiv pozdvižené ruky z antických kamejí), Dardan, Herictonius, Ylus (podle římského konzula), Priamos, and Stejskal 1970#, 39, 56.
Výrazná stavba karolínské renesance v Čechách. Základní typ stavby se objevil už na Budči (via Velká Morava). Hypotetické představy o podobě stavby: 1. Okrouhlá centrála s patrovým ochozem v lodi, k jehož tribunám vedlo přiléhající severozápadní schodiště, a se čtyřmi podkovovitými apsidami do všech hlavních světových stran. Tento typ (kromě situace apsid) měl přímý prototyp v mariánském chrámu sv. Donáta v Zadaru. Sv. Donát pobýval krátce na dvoře Karla Velikého, asi znal cášský oktogon (což je symbol promněněných antických tradic ve franckém prostředíí, objevující se i v karolínských falcích až do otónské doby) . Nové prvky (jako v Zadaru): tribunový ochoz, pravidelné kvádrové zdění a povystouplé lisény na líci stěny. Velkomoravská tradice se uplatnila ve výzdobě maltové podlahy, ale s tím rozdílem, že zde je ornamentální pravé terazzo (v Mikulčicích cihlové úlomky) nahrazeno imitací (vsazované oblázky). Ohlas exotické inspirace: podkovovitá apsida, zde je však přirozeným důsledkem zaoblení půdorysu hlavní lodi a potřeby hlubokého oltářního prostoru and Antika a česká kultura, 1978, s. 83-84
Fragmenty nálezů ostění oken a dveří, celkem nalezeno 566 zlomků terakotových článků třiceti sedmi typů. Byla rekonstruována dekorace ostění malého okna v přízemí paláce, parapetní římsa, ostění portálu nebo pilastr tří typů. Obložení portálové niky (vertikální spojka): motiv kandelábru, (zdola - dvojice putti, polopostava muže a ženy, okřídlená hlavička, antický pancíř). Záklenek nadpraží: dekorativní rozviliny se zvířecími motivy, lev zápasící s okřídleným drakem. Zlomky pilastru nebo ostění s motivem kandelábru s plochými mísami a figurami: (zdola - trojice putti s píšťalami, na mísách stojící nebo sedící dvojice putti nesoucích různé předměty, misky, květinu, nádobu s víčkem. Zlomek terrakotového pilastru s kandelábrovým motivem s rostlinnými motivy a plochými mísami. Zlomek klenáku terrakotové archivolty s motivem puttiů hrajících si s kozorohem. Zlomek s motivem mořské panny (okřídlená ženská postava s rozeklaným rybím ocasem), s motivem Tritóna s ocasem. Zlomek s motivem překřížených těl dvou delfínů, zápasící s putti. Zlomek panelu s motivem dvou mužů nesoucích ovoce na tyči. Zlomek s motivem ženy nesoucí pohár. Zlomek s motivem muže ozbrojeným šavlí, lukem a štítem, zápasník s kyjem a štítem). Zlomek s levou nohou putta (rekonstrouváno jako putti nesoucí na hlavách mísy s ovocem, v terénu za nimi vegetace a koza pojídající hrozen na vinném keři)., Kotalík 1982#, 89; Chotěbor, Durdík 1995#., and Jedná se o velmi kvalitní dílo, jehož autorem byla patrně Ital, nebo nějaký důkladně vyškolený místní tvůrce. Podle Krčálové (1985, s. 72-73, pozn.7) někdo z umělců činných v Praze na Letohrádku královny Anny, ale na této památce nejsou žádné přímé analogie s terakotovými reliéfy.
Leopoldova fontána na druhém nádvoří Pražského hradu. Čtveřice soch v životní velikosti-Héfaistos, Hermés, Héraklés, Poseidón, horní bazén nesou dva Tritóni. and Vančura 1991, s. 521