Čtyřkřídlá nárožní budova Městské knihovny, třípatrová, v průčelí vchodu portikus se šesti alegorickými figurami na architrávu. Zleva: nahá žena, drží svitek a (?), nahý muž drží sošku a nástroj (?), nahá žena, na hlavě vavřínový věnec, drží lyru; nahý muž, drží sovu a knihu; nahá žena, nahlavě vavřínový věnec, drží divadelní masku a (?); nahý muž drží v každé ruce kladivo. and Vlček 1996, s. 174.
Nástropní freska - V oblacích sedící ženské postavy: žena v levé ruce drží paletu a štětce, před ní putto drží plátno (Malířství), žena na oblaku v levé ruce drží úhelník v pravici kružítko, kterým krouží na papíře, který před ní na desce drží putto (Architektura), žena na oblaku, v pravé ruce drží malou sošku, v levici kladivo (Sochařství).
Na schodišti nástěnné malby: Triumf Apollona (jako alegorie Světla zahánějícího Temnotu) Carla Innocenza Carloneho, ve dvou sálech piana nobile Shromáždění Olympanů a Alegorie Věd a Umění (Chronos, Athéna) (1727-1730)., Poche, Preiss 1973#, s. 60, 173, obr. 55, 56., and Vlček 1996#, 185-188.
Dnes je na vrcholu tympanonu umístěna kopie sochy Jupitera s doplněným měděným žezlem, okolo něj bylo umístěn dalších šest kopií (od severu k jihu): Minerva, Mars, Apollón, Merkur, Venuše a Vulkán (originály jsou v Národní galerii v Praze)., Vlček 1996#, 185-188., and Braunovy sochy stály na attice Clam-Gallasova paláce do roku 1880, kdy byly pro špatný stav sneseny. Dochovaly se sochy Jupitera, Merkura, Venuše, Vulkána a fragmenty dalších postav (dnes v Národní galerii v Praze). Původní stav (včetně antikizující výzdoby štítu) se dochoval na dvou rytinách: Delsenbachovy z roku 1721 (Fischer 1721, tab. 8) a o něco pozdější rytiny Wernerovy (Engelbrecht 1734-1740, II, obr. 12). Z rytin vyplývá, že na atice stálo celkem 17 soch, po čtyřech na rozích balustrád nárožních risalitů, pět na středovém risalitu (čtyři na rozích a pátá na vrcholu štítu) a po dvou na obou spojujících balustrádách. Zobrazení soch na rytinách je pouze schematické, ale obě se schodují v zobrazení postavy na štítu středového risalitu, kde byla postava se žezlem. Této postavě odpovídá dochovaná socha Jupitera, jež má stejný postoj i asymetrickou siluetu danou orlem na pravé straně.
Pískovcový reliéf: nalevo Pyrrha a napravo Deukalión (plášť přetažený přes hlavu), oba za sebe házejí kameny. Nalevo od Pyrrhy dvě děti a mezi ní a Deukaliónem je dítě a žena. U levého okraje strom., Vlček 1996#, 185-188., and Výjev se odchyluje od kanonické ikonografie v tom, že Deukalión a Pyrrha nekráčí vedle sebe a lidé, kteří se z hozených kamenů rodí nejsou za nimi, ale vedle nich. Navíc je tu vedle tří dětí i ženská postava, která opakuje gesto Pyrrhy. Braun se na fasádě Clam-Gallasova paláce se i na dalších reliéfech inspirovaných antickými mýty odchyluje od zavedené normy, což byl zjevně záměr. Sochaři na zakázce velmi záleželo, což dokazují sochy na atice, které jsou velmi pečlivě a detailně propracovány, přestože ne ně nebylo zezdola vidět.
Pískovcový reliéf: nalevo stojí muž s lukem (Herkules ?) napravo Kentaur Nessus (?) klesající na zem., Vlček 1996#, 185-188., and Ambicióznost výzdoby paláce projevuje i ve výzdobě méně exponovaných ploch, jako jsou boční strany soklů pod vázami korunujícími portály. Na vnitřních stranách jsou dekorativní výjevy (zvířata, krajina, architektura), ale na vnějších stranách jsou figurální výjevy.
Pískovcový reliéf: Jupiter (koruna, pastýřská hůl) sedí a dívá se na oblak, v němž se dolů snesla Juno. Vedle Jupitera je Ió proměněná v krávu, vedle ní strom. and Vlček 1996#, 185-188.
Pískovcový reliéf: Merkur (okřídlená čapka) hraje na trubku, vedle sedí Argus (plášť, pastýřská hůl) a nábožně poslouchá. Vedle Arga sedí jeho pes, nalevo je Ió proměněná v krávu., Vlček 1996#, 185-188., and Stejné téma je zobrazeno na horním reliéfu severního portálu, kde je rovněž na jižní straně. Mezi oběma reliéfy je však rozdíl v tom, že na zatímco na jižním je Argus ještě vzhůru, na severním už tvrdě spí. Oba výjevy měly patrně především pobavit, a proto v obou případech Braun zaměnil obligátní flétnu za mohutnou trubku.