Pískovcová socha na podstavci, figura stojícího nahého muže s plnovousem, drapérie kolem těla, u nohou dva delfíni (poškozeny ruce, trojzubec chybí). and Původně v Podzámecké zahradě v Kroměříži, v roce 1835 převezena do obce Koválovice, pak do Přerova. Kolem roku 1930 na nádvoří přerovského zámku, pak v parku Michalov, pak v proluce ve Wilsonově ulici. Dnes pod zbytkem městských hradeb u zámku.
Pod balkonem prvního patra hlavního vchodu, dvě nadživotní pískovcové plastiky atlantů, nazí, kolem beder drapérie, nesou na ramenou balkon. Vlevo bezvousý muž - Atlás, vpravo muž s plnovousem - Herkules. and Kovařík 2006#, 39, 101-102.
Edikulové pilíře portálu jsou iónské, nad trojstupňovým zalamovaným architrávem je akantový oranementální vlys s prázdnou nápisovou deskou uprostřed. Nad sloupy jsou voluty s listovým dekorem. Na zalamovanou římsou nad kladím dosedá archivolta se znaky Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka na štítech ve vavřínových věncích. Po stranách jsou kahancové lampy s hady., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 136, obr. s. 220., and Kvalitní práce italského kameníka.
Zesnulý ve zbroji se modlí v kleče v edikule se sloupy ze dvou k sobě obrácených kuželek., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 262, obr. s. 375., and V českých zemích první doklad spojení nápisu a výzdoby, jež obé odkazují na antické vzory. Náhrobní nápisy oslovující jménem zesnulého kolemjdoucího jsou v antickém Řecku doloženy od 6. století před Kristem. Další novinkou je, že datum úmrtí již není uvedeno podle církevního kalendáře. O sloupu ve tvaru dvojitých baněk srov. Jaroměř, křtitelnice.
Zesnulý je zobrazen v graficky naznačené nice, je ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 269, obr. s. 378., and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i účesem.