Polychromovaný pískovec (v. 242 cm). Socha Herkula, nahý, přes rameno přehozená drapérie, opírá se pravým kolenem o hřbet lva, kterému oběma rukama rozevírá tlamu., Denksetein 1958#, č. k. 140, obr. 130., and Plastika pochází ze zbořené salla terreny.
Ve vnitřním dvoře mezi domy jsou osazeny plastiky ze zbořených nájemních domů. Ve na fasádě a výklenku zdi přiléhající ke stavbě v ulici Purkyňova jsou umístěny plastiky. Na levé straně zdi proti divákovi sousoší žena a putto vážící obilí do snopů (Cerera), uprostřed v nice žena s květinovým věncem a květinami (Flora), po pravé straně žena krmící hada, putto a kouhout (Hygeia.
Na průčelí směřujícím k řece je fasáda architektonicky ztvárněna jako ruina s plastikou nahého mladíka stojícího u naznačeného kmene stromu. Na levém rameni má přehozenou nařasenou drapérii, levá ruka, v níž původně držel kaduceus a křídla sandálů chybí., #, and Nárožní budova byla postavena asi v 90tých letech 20. století, patrně německou obchodní firmou WALTER TITZE k.s. Dnes v ní sídlí několik obchodních společností. Tato plastika je odlitkem podle kopie řecké sochy vytvořené v Římě v 1. století. podle originálu z dílny Praxitelovy, srov. Exemplum: Antinoos Belvedere. Pražská socha je odlitkem vytvořeným podle plastiky známé jako Hermes Farnese (dnes ve sbírkách Britského muzea v Londýně inv. London BM 1219). Plastika stála v 16. století u vchodu do Palazzo Farnese v Římě a byla od té doby obecně známá a velmi obdivovaná, což znamená i často kopírovaná. Pražský odlitek se od londýnského originálu liší tím, že mu chybí levá ruka a křídla střevíců, exemplář byl tedy patrně vytvořen podle nějaké neúplné kopie této londýnské sochy.
Nárožní nájemní dům, čtyřpatrový s novorenesančním průčelím. Hlavní vchod do Náplavní ulice s rozeklaným tympanonem, na něm sedící plastiky dvou mužů. Oba jsou nazí, pouze v klíně je přehozena drapérie, starší vousatý, drží kopáč (?), mladý muž drží pádlo. Ve dvoře kašna s nikou, v ní na kamenném soklu plastika ženy nesoucí amforu zdobenou figurálním reliéfem., Baťková 1998, s. 663., and Obě mužské figury svými atributy (kopáč, pádlo) patně naznačují spojení čtvrtě s nedalekou řekou. Dívčí postava je oblečena do pseudorenesančního šatu, na krku má řetízek s křížem, ale nádoba na vodu (amfora) v její ruce typickou podobu řecké keramiky.
Nárožní budova obchodní akademie. Nad vchodem motiv dívčí (?) hlavy s okřídlenou čapkou se dvěma hady, na štítě postava nahého mladíka držícího vzdutou drapérii a v levé ruce caduceus, pod štítem postavy Atlasů., Baťková 1998#, s. 682., and Původní novorenesanční budovu Čsl. obchodní akademie z roku 1891-2 přestavěl v roce 1915 ve slohu pozdně secesního novoklasicismu Jan Vejrych. Na průčelí byl původně bohatě figurálně zdobený štít (Ant. Popp), Osvěta poučuje hocha a Sláva vybízí chlapce k píli, s atributy obchodu. Tato výzdoba byla nahrazena postavou Merkura.
Secesní řadový čtyřpatrový dům, po stranách obou krajních oken ve čtvrtém patře urna, na trojúhelníkovém štítě postava Athény se zlatou přilbou na hlavě.
Řadový novobarokní nájemní dům, třípatrový. Na fásadě průčelí bohatá štuková výzdoba. Na segmentovém štítě okřídlená žena (údajně anděl). Nad portálem motiv vázy, nad okny 2. patra figurální motivy - údajně postavy ze slovanské mythologie (snad postavy na motivy básní Erbenovy Kytice ?). Zleva rozkvetlý strom, o něj se opírá mladík oblečený v typických slovanských kalhotách a krbcích, s krumpáčem v ruce, dále stojící nahá dívka, v pravé ruce drží přeslici, po její levé straně zobrazen snop obilí, uprostřed oblečená žena, drží svitek, dále oblečená dívka s nůžkami a vřetenem, na pravé straně nahá žena pod stromem. and Baťková 1998, s. 266.