Mědirytina (403 x 271 mm). Skupina vojáků, pěší i jezdci ve zbroji, uprostřed mezi nimi vousatý muž - Androclus, u jeho nohy lev, jdou vstříc císaři (Hadrián ?), který přijíždí na koni (na hlavě vavřínový věnec). Před císařem voják ve zbroji vztahuje ruku na krk císařova koně. Za skupinou architektura chrámu., Zlatohlávek 1997#, 123, č. 55., and V roce 1949 převedeno z NM v Praze. Na zadní straně razítko IG v kruhu (sběratel J. Grünling) a LM-P (Landesmuseum Prag). Rytina údajně podle Raffaela (srov. Bartsch XIV, č. 196: Kaiser Hadrian schenkt dem Sclaven Androclus die Freiheit) je téměř shodná s kresbou Raimondiho školy ze sbírek MoMA (No 80.3.190).Otrok Androclus, uprchlý, avšak znovu chycený, byl odsouzen k zápasu se šelmami v aréně. Náhodou se tam však setkal se lvem, kterému kdysi v poušti vyléčil zraněnou tlapu. Když jej lev spatřil, nenapadl jej, ale vděčně se k němu lísal. Androclus získal svobodu a vděčného lva darem. Příběh zpracoval Aulus Gellius v díle Noctes Atticae, které bylo v renesanci, vedle Pliniova díla Naturalis Historia, jedním z nejdůležitějších zdrojů informací o antickém Římě (vydáno latinsky např. v Benátkách 1477, 1496, 1509).
Pískovcová socha Merkura (okřídlená čapka)., Vlček 1996#, 185-188.¨, and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika. Postoj Merkura je variací na postoj Apollóna Belvedérského.
Pískovcová socha nahé antické bohyně s perlami ve vlasech (Juno ?), fragment., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika.
Pískovcová socha kráčejícího nahého muže (Marta ?) s urputným výrazem v tváři, fragment., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika.
Pískovcová socha Jupitera (vousy, vavřínový věnec), ve zdvižené pravici držel žezlo, u nohou orel., Neumann 1974#, 210-211., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika.
Pískovcová socha nahé Venuše, jednou rukou si drží ňadro, druhou ruku má položenu na hlavě Amora. Amor má zavázané oči a láme luk přes koleno., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika.
Pískovcová socha nahého Vulkána (dlouhé rozcuchané vlasy, plnovous), dívá se nahoru, v pravici drží kladivo, vedle kovadlina. Levici si tiskne na hruď., Neumann 1974#, 210-211., Vlček 1996#, 185-188., and Srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, atika. Braun pojal Vulkána stejně jako později ve Vrtbovské zahradě: jako božského umělce. Stojí opřený o atribut své profese, kladivo, okázale nedbá na svůj zevnějšek a hledí vzhůru, k nebesům, odkud přichází inspirace k jeho černému dílu. Božský zápal je naznačen také gestem levé ruky, kterou si tiskne na hruď.