Starověké vzory - období pozdně římské: prolomení domovní fasády arkádou. V římském umění 5. - 6. století se lodžie objevuje v průčelí, a to nad vysokým masívním přízemím mezi nárožními rizality, nebo ve dvou podlažích, přičemž arkáda horní má zrychlený rytmus a menší měřítko; bývá bez hmotného omezení nebo sevřena zdivem na rozích. Toto řešení má předstupně v době kolem r. 100 př.Kr. a zprostředkovaně (Theodorichův palác v Galetě) se udrželo až do doby románské v Benátské republice, ale i v biskupském paláci v Záaplí v Kolíně nad Rýnem. Poprvé tento princip u nás použit v posledním patře zámku, kde je navíc arkáda prolomena na obě strany a spojená s okolím nádvořím (podobně v Telči). Rozevřená trojkřídlá dispozice arkády, jejíž sloupový ochoz se otevírá ven se objevuje v římském umění v 1. století po Kr. U nás v Opočně, Nelahozevsi, Račicích, Velkých Losinách, Moravské Třebové.
Figurální scéna v lesní krajině s dlouhým prostřeným stolem. Uprostřed scény sedí Jupiter na trůně (na hlavě má korunu, u jeho pravé nohy sedí orel, v levici žezlo, v pozdvižené pravici pohár). Za stolem sedí Hymen s pochodní a květinovým věncem na hlavě, kolem další bohové a bohyně. Po levici Jupitera stojí Venuše (u jejích nohou dvě holubice), za ní sedí Juno (u jejích nohou je páv) a Apollon, pravicí drží Juno za ruku, v levici má lyru. Před Jupiterem, který pozdvihuje pohár, stojí Psyché opásaná bohatě krumplovaným pásem, ve vlasech květinový vínek (před ní na zemi leží Amorův toulec se šípy a luk), za ruku drží Amora s křídly, který stojí za ní, u jeho nohou bohatě zdobené nádoby., Reynies, Laveissiere 2005#, 266-267., and Tapiserie je součástí série příběhů o Amorovi a Psýché. Isaac Moillon se inspiroval vyprávěním Apuleia. Tento římský autor (2. stol. po Kr.), v díle Proměny, neboli Zlatý osel (4.28-6.24), vypráví příběh lásky boha a smrtelné dívky. V průběhu 17.- 18. století bylo podle jeho kartonů vytkáno několik edic této série, kterou původně tvořilo jedenáct obrazů. Na zámku Velké Losiny jsou tři z nich. Zde je zobrazen okamžik, kdy Jupiter nabízí dívce pohár s nápojem nesmrtelnosti. Formálně Moillon navázal na díla renesančních malířů (Raffaelův cyklus fresek zdobících vilu Farnesina v Římě). Na rozdíl od některých dalších edic tapiserií na této scéně chybí motiv architektury v pozadí figurálního výjevu (takto e.g. edice z 18. století, Musée département de la tapisserie, Aubusson).
Pískovcxové sousoší na vysokém podstavci. Figura nahého muže, kolem těla drapérie, ruce má uvězněné v pařezu, do stehna se mu zakusuje šelma. and Slavný atlet Milón z Krotónu byl rozsápán lvem, když byl nešťastnou náhodou sevřen do rozštípnutého pařezu stromu. Sochař se pravděpodobně inspiroval sochou Pierra Pugeta vytvořenou pro park ve Versailles (Simon Thomassin, Recueil Des Statues, Groupes, Fontaines, Termes, Vases Et autres magnifiques Ornemens du Chateau & Parc de Versailles, Paris 1724). Patrně jediné sochařské zpodobení tohoto příběhu dochované na území Čech, Moravy a Slezska.
Dnes muzeum. Renesanční přestavba, 1578, brána1724-1730 barokní19/20.st. stavební úpravy novogotické. Portál bosovaný, schodiště, v 1. patrře nástěnné malby a štuky na stropech.