Kresba (18, 3 X 12, 9): Minerva (přilba) stojí opřená o pařez, ruku na štítu malířského cechu sv. Lukáše, v levici palmový list, v pravici malířskou hůlku., Prag um 1600#, II, č. 645 s. 175-176., and Oslava malířství jako svobodného umění.
Mědiryt: Minerva (přilba) vede za ruku Malířství (odhalená ňadra), v levici paletu se štětci a malířskou hůlkou. Seshora k Malířství slétá putto s věncem a palmovou ratolestí. Minerva ukazuje dopředu, na skupinu personifikací svobodných umění, v horní řadě je Hudba (flétna), Rétorika (caduceus), Aritmetika (počítá na prstech) a Múza hvězdářství, Úraníá (sférický astroláb). V dolní řadě je Dialektika (čte v knize), Gramatika (píše), a Geometrie (globus a odpichovátko). V pozadí je antická architektura v korintském řádu se sochou odpočívajícího Herkula opřeného o kyj, pod ní (za Malířstvím) je antické ženské torzo, symbol sochařství, vedle torza leží sochařská palice a dláto., Vignau-Wilberg 1997#, 179-180., Fusenig 2010#, č. 51, s. 175., and Obdobné téma zpracoval Aachen na kresbě z druhé poloviny 90. tých let 16. století (Brno, MG, Aachen, Minerva uvádí Malířství na Parnas), která je dávána do souvislosti s Majestátem císaře Rudolfa II., který roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Skutečnost, že stejný námět najdeme na Aachenově kompozici, která je věnována bavorskému vévodovi Fučíková vysvětluje tím, že Aachen namaloval nejprve obraz pro císaře Rudolfa II., jehož druhou verzi věnoval bavorskému vévodovi (Umění 55, 2007, 75-79). Z dedikace bavorskému vévodovi vyplývá, že téma povýšení malířství mezi svobodná umění bylo okolo roku 1600 univerzálně použitelné. Obraz stejného námětu signovaný Aachenem je ve sbírce barona Bondeho na švédském zámku Eriksberg (Jacoby 2000, 161–164). .
Kresba perem (13, 5 x 9, 6 cm), Vpravo nahý Merkur, klečí, je zobrazen jako umělec (v ruce malířská hůlka a svitek), vlevo Minerva, která jej věnčí. Vpravo dole atributy umění (sochařská busta, trubka)., Fučíková 1997#, I/279., and Patrně stránka z památníku (Stammbuch, album amicorum (?), oslava malířství jako svobodného umění. Tématem může být také Merkur jako ochránce umění.
Kresba (25, 4 x 19, 6 cm): nahý Neptun (vousy, trojzubec, plášť na ramenou) jede na moři na voze taženém mořským koňským spřežením, vedle něj polonahá Venuše s Amorem (šíp). Za vozem Tritóni troubící na mušle. Nad dvojicí letí putto s věncem, nahoře na oblaku prázdný Venušin vůz tažený párem labutí, v pravém horním rohu putto sypající květiny., Prag um 1600#, II, č. 644 s. 175., and Kresba má obdobnou kompozici se Sprangerovým obrazem Triumf Neptuna a Thetidy z doby okolo roku 1585 (Cambridge, Mass.).
Kresba černou křídou, 37, 9 x 25, 9 cm: Pan (kozí nohy, rohy, ztopořený úd) sedí vedle Dafnida držícího v ruce syrinx, kterou mu Pan přes jeho protesty bere., Fučíková 1997#, I/193, and Císař Rudolf II. poslal Heintze do Itálie, aby tam pro něho zaznamenal "nejkrásnější antiky", číslice 4 připsaná na kresbě vpravo dole ukazuje, že toto byla patrně třetí kresba s nějakého většího souboru. Ve vídeňské Albertině je rovněž kresba podle sochy stojícího satyra s pantherem (inv. 3321) a podle sochy známé jako Pothos (inv. 466). Kresba reprodukuje slavné antické sousoší Pana učícího Dafnida hrát na syrinx (Plin. nat. 36, 35 uvádí omylem Pana a Olympa), které existovalo v celé řadě antických římských kopií. Z nápisu na podstavci vyplývá, že Heintz sousoší nakreslil podle exempláře ve sbírce kardinála Cesiho. Sousoší je dnes v Palazzo Altemps, ale vypadá trochu jinak. Dochované kresby z 16. století (Giovannantonio Dosi a další) ukazují, že Heintz nakreslil původní podobu památky, jejíž jednoznačně erotický charakter byl při pozdější restauraci potlačen. Dafnidovi byla vyměněna hlava, která byla nahrazena hlavou Apollónovou, a zmizelo také odmítavé gesto jeho pravé ruky. Pan měl rovněž až donedávna přirození zakryté fíkovým listem.
Kresba (24 x 35, 3 cm): Paris (frygická čapka, kůže) sedí pod stromem s pastýřskou holí položenou vedle sebe. Předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor. Napravo nahá Minerva, přilba, kopí, štít a brnění u jejích nohou. Nelevo od Afrodíty Juno a další dvě ženy. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť). Napravo říční bůh., Prag um 1600, II, č. 608 s. 147., and Varianta kompozice Aachenova obrazu v Douai z roku 1588.
Tempera na pergamenu (13, 5 x 8, 6 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, křídla na patách, caduceus) unáší Mír (plášť na ramenou, olivová snítka) na nebesa. Dole je krajina, na obzoru město připomínající Prahu. and Kaufmann 1988#, 3.5.
Olejomalba na mědi (23 x 17 cm): uprostřed sedí Roma nebo Svatá říše římská (přilba, brnění, kopí, plášť) v ruce drží sošku bohyně vítězství. Nalevo sedí nahá Venuše objímající se s nahým Bakchem (číše), u Venušiných nohou Amor, u jehož nohou luk a toulec. Napravo sedí Blahobyt (polonahá, věnec z obilí na hlavě), v rukou roh hojnosti a snop se srpem. Dole je personifikace řeky s nádobou s vytékající vodou, vedle níž je medvěd (Sáva ?). Nahoře je napravo Moudrost (přilba, štít, kopí) a žena s odhaleným ňadrem vzhlížející vzhůru. Nahoře se vznáší Fama se dvěma troubami. Výjev je zasazen do přímořské krajiny. and Kaufmann 1988#, 20.54