Jan Václav Novohradský z Kolowrat. Lovecký zámek v obci Diana u Rozvadova, 1720, (stavba připsána Santini Jan Blažej Aichl (1677 - 1723), malby 1742 klasicistní v prvním patře ústřední pavilon s nástěnnou malbou (1788-91?), v hlavním sále na stropě a na stěnách.Diana. and Hrady, zámky a tvrze
Edikulový portál s kruhovým záklenkem, v jehož profilaci je svazek omotávaný stuhou. Po stranách pilastry s kandelábrovým ornamentem lemované na vnější straně pletencem. na zalameném kladí nad pilastry vázy, ve vlysu mezi nimi dva gryfové nesou chybějící nápisovou desku. Portál byl na nynější místo druhotně vsazen., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 56, obr. s. 144., and Po formální stránce je portál součástí skupiny obdobně koncipovaných portálů z té doby na Olomoucku (Litovel, Langův dům; Olomouc, fragment z Komenia aj.)
Nárožní patrový dům, původně volně stojící. Na obou nárožích fasády hlavního průčelí nika s postavou ženy. Po pravé straně vchodu žena v antické říze, levá ruka přidržuje drapérii, v pozdvižené pravici květinový věnec. V nice, po levé straně vchodu, žena v antické říze, v levé pozdvižené ruce drží pohár, pravou rukou svěšenou podél těla drží hada, který ovíjí její předloktí. and V budově byla od 18. století provozována živnost lékárenská. Pro místní šlechtu zde připravoval léky již od roku 1742 knížecí lékař, chirurg Pavel Konstantin Císař. V roce 1805 se změnila v lékárnu veřejnou a byla nazvána "U Anděla strážce". Kolem roku 1834 byla budova přestavěna novým majitelem, lékárníkem Františkem Linhartem a z té doby pocházejí obě plastiky na hlavní fasádě. Jsou inspirované antickým sochařstvím a souvisejí s lékárenskou živností provozovanou v domě. Bohyně Panakeia, s věncem květů může v tomto případě evokovat léčivé účinky rostlin (tato Asképiova dcera byla bohyní osvobozující od všech nemocí). Starořecká bohyně tělesného zdraví a čistoty Hygieia, krmící hada mlékem z misky, uctívaná v Římě jako Salus, byla považována za patronku lékárníků.
Pískovcová s přízední nice jižní stěny salla terreny. Nahý muž, kolem beder drapérie, stojí u kmene stromu, levicí se o nej opírá. V levé ruce drží luk, u jeho levé nohy kanec., Poche 1977#, 279., Koudelka 1999#., and Socha byla dosud interpretována jako Meleagros. Jedná se však nepochybně o Venušina milence Adonida, Venuše je na opačné straně severní stěny oranžerie. Mezi pár Adonida a Venuše je vložen jejich kladný protějšek, pár Apollóna a Diany. Formálně má socha blízko k soše stejného hrdiny, který je zobrazen ve Venušině blízkosti ve Vrtbovské zahradě v Praze.
Pískovcová socha v přízední nice: nahý mladík stojí u pařezu, z něhož vyrůstá zelená ratolest, kolem beder drapérie, v pravici drží lyru., Poche 1977#, 279., and Koudelka 1999#.
Pískovcová socha v přízední nice: nahá dívka, na čele má srpek měsíce, kolem beder drapérii, stojí u pařezu, levicí se o něj opírá, pravá ruka pozdvižena vzhůru,, Poche 1977#, 279., and Koudelka 1999#.
Kaskádová fontána na konci francouzské zahrady je osazena několika sochami. Nahoře dva Héliovy koně, které napájí ze zlatých mušlí dva tritoni. Podél kaskády na pravé straně shora Nereovna, pod ní Neptun, na hlavě koruna, v ruce trojzubec, na levé straně Nereovna, pod ní Nereus, na hlavě věnec z vodních rostlin, v ruce veslo., Poche 1977#, 279., Koudelka 1999#., and Na původním místě jsou dnes kopie.