Jan Křtitel křtí Krista v Jordánu, v pozadí dva andělé. Biblický výjev je umístěn do zalesněné krajiny typické pro střední Evropu. Oltářní skříň je ze začátku 17. století., Homolka 1985#, 207-211., and Viz: Praha, Národní galerie, Zlíchovský epitaf.
Karel IV., sedící muž s vousatou tváří, oděný v ceremoniálním rouchu, s korunou na hlavě, v levé ruce říšské jablko, v pravici meč (dnes chybí). Sedící mladý muž s krátkou bradkou, v levé ruce říšské jablko, v pravici žezlo, na hlavě koruna., Denkstein 1958#, obr. 74., Bažant 2003#, 148n., and Individualizace zobrazené skutečnosti. Přes určitou typizaci, má autor portrétů vladařů zájem na vystižení individuálních rysů portrétované osoby. Oba muži jsou rozlišeni charakteristikou "starý král" a "mladý král". Karel IV. je tu zobrazen jako hrbatý stařec již neschopný sedět zpříma, proti němuž je postaven Václav IV. charakterizovaný jako jinošský král.
Pískovcová plastika ženy, u levého boku drží oběma rukama roh hojnosti. and Kopie plastiky ze špitálu v Kuksu, kde tvořila Štědrost jednu z řady ctností, které byly umístěny na terase. Na podstavci v Praze je umístěna tabulka s chybným názvem alegorie (plastika označena jako Trpělivost).
U kmene stromu, patrně palma, který přechází v mísu kašny, stojící chlapec v antickém chitónu, podává sedící dívce v antické drapérii hrozen vína. U nohou chlapce kohout, na kmeni bohatý ovocný a květinový feston. Na vrcholu mísy labuť (?). and Kašna přenesena z původního místa na Národní třídě, 1880 na Betlémském náměstí, pak ve Vrchlického sadech, od roku 1952 na Uhelném trhu. V 70tých letech 20. století poničena, nahrazena kopií. Originál v Lapidáriu NM v Praze. Námět je interpretován jako alegorie zemědělství a vinařství.
Na západní fasádě budovy štít, na jeho stranách dvě polo ležící kamenné plastiky: vlevo nahá mužská figura, u nohou má kovadlinu, vpravo nahá ženská figura, kolem těla drapérie (Průmysl a Obchod)., Vlček 1996#, 528-529., and Stavba (Josef Fanta) realizována v letech 1928-1934.
Personifikace průmyslu., Vlček 1996#, 528-529., and Stavba (Josef Fanta) realizována v letech 1928-1934. Bohatou sochařskou výzdobu budovy reprezentuje celkem sto dvacet kamenných plastik.
Dvě pískovcové sochy, ženské figury v průčelí domu nad jeho vchodem: vlevo mladá žena s vlasy spletenými do dvou copů, drží sochařskou palici (na původním návrhu po straně meč a pečeť) - alegorie Staré doby (Staré Prahy?) a vpravo mladá žena s krátce střiženými vlasy - Nová doba. Ženy se neliší vzhledem (stařena a dívka), ale liší se účesy., Čapek, K. M., Stará a Nová doba, Světozor 1898, s. 144., and Vlček 1996#, s. 505.