Monumentální nástěnná malba. Figurální scéna znázorňující v kontextu křesťanské církevní historie římské reálie. Uprostřed scény je zobrazen pahorek s částí sloupové architektury a prostorem pro vystoupení řečníků, s oltářem nesoucím nápis IGNOTO DEO, zde na schodech stojí apoštol Pavel, první kazatel Kristova evangelia. Pod schodištěm je reliéf znázorňující římskou oběť, uprostřed oltář, u něho klečí žena s věncem klasů na hlavě pokryté drapérií, obětuje na hořícím oltáři, proti ní velekněz, okolo stojí Římané a Římanky. and Areopag (Areios pagos), Martův pahorek blízko Akropole v Athénách, kde zasedali archonti, starořecká aristokratická správní a soudní rada, podobně jako římský senát. Podle bible, apoštol Pavel sloužil na athénském Areopagu mši, po níž se podle biblické tradice velké množství posluchačů obrátilo na křesťanskou víru (Skutky Apoštolské 17:16-36). Nápis na oltáři, neznámý bůh, se vztahuje ke zmínce v bibli, ale čerpá z řecké tradice, kterou sv. Pavel údajně zažil. V Řecku kutečně existovaly chrámy Neznámého boha - Agnostos Theos, termín neznámý bůh označoval jakéholiv, místní božstvo (Philostratus, Vita Apollonii 6.3). Malíř spojil starořeckou reálií s výjevem římské oběti pod Martovým pahorkem.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící muž v dlouhém zdobeném šatě - Aristoteles. and Aristotelés ze Stageiry (384-322 př. Kr.), největší filosof starověku (peripatetická škola), byl povolán na makedonský královský dvůr v Pelle, kde řídil výchovu Alexandra Velikého.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící nahý muž, vousy, kolem beder drapérie, opírá se o hůl, kolem ní je ovinutý had - Asklépios. and Syn Apollóna a Korónidy, kterou Apollón ze žárlivosti zabil. Asképios se za pomoci Merkura narodil z mrtvé matky a byl vychován moudrým kentaurem Cheirónem. Měl léčitelské schopnosti a dokonce oživoval i mrtvé, za to jej Jupiter zahubil bleskem.
Monumentální nástropní freska, alegorie mytologické epochy. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem uprostřed Bakchantka (široký klobouk), Kentaur (toulec se šípy a luk)..
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami bílý kůň - Bukefalos. and Bukefalos, legendární kůň Alexandra Velikého, kterého sám v dětství zkrotil, jako vojevůdce se s ním účastnil i bitev. V antice byl zobrazován i na mincích.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, starý vousatý muž, v levé ruce drží svitek - Démokritos. and Démokritos z Abdér (460-370 př. Kr.), řecký filosof, zakladatel materialismu, působící v Athénách. Zabýval se gramatikou a vojenstvím, poprvé učení o atomech vyplňujících prostor, spojující se a rozpojující se ve věčném pohybu, ale smylsy nepostižitelnými.
Monumentální nástropní freska, alegorie mytologické epochy. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem vojáci, Deukalion a Pyrrha, hlavy pokryté závojem, házející za sebe kameny. and Manželé Deukalión a Pyrrha jako jediní z lidí přežli devítidenní potopu, kterou Jupiter potrestal hříšné lidstvo. Na radu bohyně Themis znovu založili lidský rod- zahalili si hlavy, a házeli za sebe kosti své matky (kameny-kosti matky Země). Z kamenů hozených Deukaliónem se zrodili muži, z kamenů hozených Parrhou se zrodily ženy. Jejich vlastní syn Hellén se pak stal praotcem Řeků.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, starý vousatý muž, nahý, kolem beder jen drapérie - Diogenés, sedí v sudu, pod levou nohou má hůl, v levé ruce drží lucernu, na zemi škopek s vodou a pes ohlodávající zvířecí hnát. and Diogenés ze Sinópy (400-323 př. Kr.), řecký filosof, hlavní předstvitel kynické školy - návrat k přirozenému přírodnímu stavu, opovrhování kulturou, neuznávání jakýchkoliv norem. Současníci mu přezdívali "kyón" - pes, podle toho i název školy.