Nárožní budova Ústředního ředitelství čsl. tabákové režie, projektant A. Dryák (1923 - 1928) výzdoba na fasádě a dveřích J. Horejc, J. Jiříkovský. Dnes budova obchodního soudu. vlysy na fasádě jsou zdobeny reliéfy na motivy výroby a prodeje tabáku, autorem je Josef Jiříkovský
Monumentální pískovcová socha (cca 4 m) klečícího Neptuna s mušlemi., 2007-05-01: http://www.prazskekasny.net/kasna.php?strana_id=52, and V letech 1871 -1888 byla na Vinohradech podle projektu Antonína Barvitia a Josefa Schulze postavena dvoupatrová novorenesanční vila, letní sídlo průmyslníka Moritze Gröbeho. V zahradě (dnes Havlíčkovy sady) v blízkosti vily byla zbudována umělá jeskyně (Jan Vorlíček) s kašnou, na níž byla umístěna socha Neptuna (Bohuslav Schnirch).
Pískovcový románský (?) sarkofág je ozdoben řeckými kříži a naznačenými arkádami., Všetečková 2007#., and Údajně v tomto pískovcovém sarkofágu byly původně pohřbeny ostatky sv. Longina, římského setníka, které byly v roce 1409 za vyšehradského probošta přivezeny z Říma do Prahy a uloženy na Vyšehradě. Za husitských bouří byl sarkofág vhozen do Vltavy, nalezen, využíván jako káď k prodeji ryb na Novoměstském tržišti, ale posléze vrácen na Vyšehrad. Podle Všetečkové se však patrně jedná o románský artefakt (tumba Vratislava II.).
Dvoupatrový řadový dům postavila roku 1934 pro lékárníka Čeňka Řeháka firma V. Nekvasil. V klenáku hlavního portálu monogram ČŘ (Čeněk Řehák) a letopočet 1934. Nad vchodem do lékárny lékárenský znak (váhy a had), okna výkladců v přízemí nesou v klenácích plastiky mužských a ženských hlav (autor nezjištěn)., Baťková 1998, s. 750, and Výzdoba fasády se částečně vztahuje k živnosti majitele domu, který v něm provozoval lékárnu. Hlavy umístěné v klenácích oken však představují konkrétní osoby, a to rodinu majitele domu, ale ve společnosti postav z antické minulosti. První hlava na levé straně průčelí představuje boha Merkura (podle Praxitelova díla z let 350 - 330 př. Kr. z muzea v Olympii), dále je to Venuše a soudobé portréty (stavebník a jeho choť), jako poslední je fiktivní portrét řeckého filosofa Sókrata. Odkazy na antickou minulost v podobě konkrétních známých soch jsou ve třicátých letech poměrně vzácné.
Nárožní čtyřpatrová budova pošty se dvěma vchody se sochařskou výzdobou nad portály. Portál vpravo: na oblouku portálu zobrazen telefonní přístroj, po stranách oblouku dvě nahé stojící figury - vlevo muž s atributy (holub, trubka); vpravo žena s atributy (psací olůvko, nápisová páska, vlaštovka?). Portál vlevo: na oblouku motiv zkřížených poštovních trubek, po stranách oblouku dvě nahé figury ženy a muže s atributy. Žena vlevo drží snítku s plody a obilné klasy? Muž drží blesky, na jeho pravém rameni sedí holubice, u nohou telegrafní sloup s izolátory.
Nárožní nájemní dům, čtyřpatrový. Nad portálem sokl se sochou Venuše., Analogie srov.: http://www.ncartmuseum.org/collections/highlights/european/italian/1600-1815/088_lrg.shtml (08.12.06), and Inspirací je antické zobrazení bohyně vystupující z lázně a přidržující si draperii na ňadrech. Tato plastika je zmenšenou kopií novoklasicistní sochy bohyně z roku 1810, tzv. Venere Italica, jejímž autorem byl Antonio Canova (1757 - 1822), dnes je ve sbírkách Palazzo Pitti (Galeria Palatina) ve Florencii. Canova se inspiroval antickou plastikou Venuše Medici, kterou roku 1802 z Florencie odvezl Napoleon. Nejedná se o její repliku, ale vlastní umělecké ztvárnění námětu. Socha, která Venuši Medici ve florentských sbírkách nahradila, okamžitě získala věhlas, jehož důsledkem byla řada replik, v samotném okruhu dílny tohoto sochaře, kde vznikly čtyři varianty díla v letech 1815 - 1822. Jedna z nich je například v muzeu North Carolina Museum of Art (inv.no. 919.839.6262). Odlitky a zmenšené repliky této sochy se z evropských galerií dostaly i do městských parků a jak dokládá pražská architektura i na fasádu nájemního domu.
Řadový nájemní dům, čtyřpatrová budova s nástavbou, mezi třetím a čtvrtým patrem reliéf. Tři muži ve staroslovanském oděvu s atributy (štít, dýka, sekeromlat, trubka).
Řadový nájemní dům, čtyřpatrová budova s nástavbou, na průčelí mezi třetím a čtvrtým patrem reliéf. Muž a žena ve staroslovanském oděvu, muž drží štít a zbraň v podobě sekeromlatu.