Postaven 1617 Adamem Vratislavem z Mitrovic, Zbytky sgrafit, asi jen psaníčka, 1617,ale typmanon s hlavou "divého muže". dva renesanční portály, v 19. stol úpravy. Dnes církevní škola a muzeum. Koncertní sál s původním malovaným?? stropem.
Olej na plátně (223, 5 x 282 cm). Figurální scéna v krajině: zprava stařec, vedle něho kotlík s hořícím ohněm, dále Flóra s květinou, Pomona s plody, Bakchus s vinným hroznem, u jeho nohou dva putti.
Renesanční zámek, postaven kol. 1600 za Kokořovců z Kokořova. Fasáda původního křídla zdobená sgrafitem. Do zámku brána, pozdně renesanční pilířová, bosovaná s volutovým štítem a erby. and UmPamČ 3, s. 503
Pod bývalou tribunou na západní a jižní stěně medailony s figurami. Součástí malířské výzdoby jsou i dochované medailony s alegorickými ženskými postavami. Původně byly čtyři: Fyzika, Etika, Logika, Filosofie., Poche 1980#, s. 403., Merhautová 1981#., Bažant 2003#, 99-100., and Jedná se o malbu vycházející z antikou inspirovaného proporčního systému. Podle interpretace Anežky Merhautové představuje postava s korunou Filosofii nebo Moudrost jako vládkyni, dále je zobrazena Fyzika, čili učení o věcech, a Etika a Logika, čili učení, jak vyjadřovat myšlenky, což by znamenalo, že je zde zobrazena Filosofie a "artes liberales".
Na jedné z podélných stěn interiéru kostela (jih) byl původně zobrazen nějaký historický cyklus, patrně působení Cyrila-Konstantina a Metoděje na Moravě, včetně Metoděje křtícího Bořivoje. Tři obrazy ze života sv. Klimenta - Kliment poslán císařem Trajánem do vyhnanství, objevuje zázračný pramen, umírá v moři., Varcl 1978#, s. 92., Poche 1980#, 402-403., and V letech 1899 - 1900 byly objeveny nástěnné malby ze druhé poloviny 12. století (restaurované). Jedná se o malbu vycházející z antikou inspirovaného proporčního systému.
Sochařská busta Ferdinanda I. v mladém věku, na sobě má antikizující brnění s jednohlavou orlicí římského krále a lvími nárameníky., Kotalík 1982#, s. 89, č. k. 63., and Busty Ferdinanda I. (kol. 1530, pískovec) a Maxmiliána II. (1570, opuka) nechal osadit do vstupního portálu zámku Staré Hrady u Libáně někdy v letech 1576 - 1584 Jiří Pruskovský z Pruskova, komorník čtyř císařů (od Karla V. po Rudolfa II.).
Kašna, uprostřed nádrže na sloupu pískovcová socha putta na delfínovi, drží kovovou tyč s tabulkou a nápisem 1856., Poche 1980#, s. 420-422., Oficiální stránky Města Starý Plzenec (http://www.staryplzenec.cz/turista/zajimavosti-mesta/ostatni-pametihodnosti-mesta/ (13. 3. 2013)., and Na náměstí v Plzenci od roku 1856, původně ze zámku ve Štěnovicích. Poche (s. 422) nesprávně uvádí sochu Neptuna a dataci 1856.
Středověké domy postupně přestavovány, přestavba 1701 podle projektu Gio. B. Alliprandiho, stavebník zemřel, od 1722 Černínové, od 1724 Kolowratové, 1735 Terezie z Hartigů, další úpravy 1785, 1795 (Matěj Hummel projekt nové jídelny), balkon až na konci 19. stol. Asi žádná výzdoba. and UPP-MS s. 360-362