Figurální scéna v lesní krajině s dlouhým prostřeným stolem. Uprostřed scény sedí Jupiter na trůně (na hlavě má korunu, u jeho pravé nohy sedí orel, v levici žezlo, v pozdvižené pravici pohár). Za stolem sedí Hymen s pochodní a květinovým věncem na hlavě, kolem další bohové a bohyně. Po levici Jupitera stojí Venuše (u jejích nohou dvě holubice), za ní sedí Juno (u jejích nohou je páv) a Apollon, pravicí drží Juno za ruku, v levici má lyru. Před Jupiterem, který pozdvihuje pohár, stojí Psyché opásaná bohatě krumplovaným pásem, ve vlasech květinový vínek (před ní na zemi leží Amorův toulec se šípy a luk), za ruku drží Amora s křídly, který stojí za ní, u jeho nohou bohatě zdobené nádoby., Reynies, Laveissiere 2005#, 266-267., and Tapiserie je součástí série příběhů o Amorovi a Psýché. Isaac Moillon se inspiroval vyprávěním Apuleia. Tento římský autor (2. stol. po Kr.), v díle Proměny, neboli Zlatý osel (4.28-6.24), vypráví příběh lásky boha a smrtelné dívky. V průběhu 17.- 18. století bylo podle jeho kartonů vytkáno několik edic této série, kterou původně tvořilo jedenáct obrazů. Na zámku Velké Losiny jsou tři z nich. Zde je zobrazen okamžik, kdy Jupiter nabízí dívce pohár s nápojem nesmrtelnosti. Formálně Moillon navázal na díla renesančních malířů (Raffaelův cyklus fresek zdobících vilu Farnesina v Římě). Na rozdíl od některých dalších edic tapiserií na této scéně chybí motiv architektury v pozadí figurálního výjevu (takto e.g. edice z 18. století, Musée département de la tapisserie, Aubusson).
Zázračný rabolov ( Scéna nalodění před bitvou u Actia, ze série Antonius a Kleopatra, podle kartonu Karla Mandera st. utkáno v Delftu v dílně Karla Mandera ml. kolem roku 1630. Kopie tohoto díla z 1.pol. 20. století, utkána v Mechelen v dílně F. Widta, je uložena ve sbírkách Severočeského muzea v Liberci, inv. .č. G 13. and Blažková, J., Tapiserie ze zámku Velké Losiny
Pískovcxové sousoší na vysokém podstavci. Figura nahého muže, kolem těla drapérie, ruce má uvězněné v pařezu, do stehna se mu zakusuje šelma. and Slavný atlet Milón z Krotónu byl rozsápán lvem, když byl nešťastnou náhodou sevřen do rozštípnutého pařezu stromu. Sochař se pravděpodobně inspiroval sochou Pierra Pugeta vytvořenou pro park ve Versailles (Simon Thomassin, Recueil Des Statues, Groupes, Fontaines, Termes, Vases Et autres magnifiques Ornemens du Chateau & Parc de Versailles, Paris 1724). Patrně jediné sochařské zpodobení tohoto příběhu dochované na území Čech, Moravy a Slezska.