Nástropní fresková malba: před monumentální architekturou je ve středu fresky na oblaku zobrazena sedící Minerva (přilba, štít, kopí), která na fresce vystupuje jako ztělesnění vladařské moudrosti. Upozorňuje na to putto, který se nad ní vznáší s uzdou, tehdy všeobecně srozumitelným atributem zdrženlivosti. Temperantia byla považována za jednu z kardinálních vladařských ctností. Nahoře na oblaku sedí personifikace dalších vladařských ctností ideálního vladaře, zrcadlem je charakterizovaná Prozíravost (Prudentia) a šípem patrně Vláda (Regnum). V nebeské sféře je nalevo zobrazen Chronos (kosa, klíče, na hlavě přesýpací hodiny?), který se v obdobných výjevech objevuje jako připomínka pomíjivosti světského života. Ústřední postava nebeské sféry je bohužel zničena, patrně tam byl zobrazen Apollón nebo Hélios na voze. Minerva ukazuje směrem ke dvěma starcům u jejích nohou, kteří ztělesňují vědy, jakožto zdroj panovnické moudrosti. Tabulkou s architektonickým návrhem a kružítkem je charakterizovaná Geometrie a globusem a kružítkem Astrologie. Po obou stranách jsou postavy ztělesňující plody moudré vlády, nalevo jsou puti věnující se umění a vědám (knihy, noty, housle, malířský stojan s plátnem), napravo je dole skupina tří hudebnic, nad nimiž jsou tři nahé Grácie, které putti zasypávají květinami., Moravcová, Švédová 1990#., Horyna 1997#., and Klíčem k výkladu figurální fresky je monumentální architektura v jejím pozadí, která zobrazuje chrám ctnosti (templum honoris) nebo vítězný oblouk. Nad vchodem je prázdná kartuše, patrně na zdůraznění ideálního charakteru zobrazení, je však završena korunou. Hrabata z Vrbna jsou označeni jako ti, k jejichž slávě a poučení byl vítězný oblouk vztyčen. Ústředním atributem fresky je uzda, která fresko ideově propojuje se sochami na bráně čestného dvora, především s dvojicí Arrií, které oslavují právě tuto ctnost, jednu z kardinálních ctností ideálního vladaře.
Pískovcové sochy čtyř ročních dob: na severní straně sedí polonahá Venuše s Amorem (Jaro), na severním pilíři brány stojí Léto (koruna z květin) s kozlem, na jižním pilíři brány stojí Bakchus/ Podzim (koruna z vinné révy, kterou má také omotanou okolo těla), na jihu sedí Zima., Horyna 1997#., Kořán 1999#, 108., and Brána je na konci zahrady, v ose zámku, sochy jsou obrácené směrem k zámku.
Hrad po požáru 1547 přestavěn v renesanční zámek. Nejstarší část přestavby tvoří vstupní křídlo (na východě) s volutovými štíty, které jsou z optických důvodů umístěny příčně k vrcholnici střechy. Členění štítů netvoří tektonický systém, ale připomíná spíše pozdně gotické přesekávané pruty, v pozdně gotickém duchu jsou i subtilní a stejně netektonicky pojaté kamenné portály východního a severního křídla (1557-1558). Sgrafitová rustika se směrem nahoru iluzivně zmenšuje, výzdoba byla rekonstruována v letech 1891-1896.
Na stěně kaple náboženské výjevy, začleněn do nich portrét Jana mladšího z Lobkovic s manželkami, v pozadí pohled na Horšovský Týn se zámkem and Jedna z nejstarších městských vedut v umění českých zemí.
Ve foyer, z něhož se vstupovalo do hlavního (tzv. heraldického sálu) výhodního křídla, se dochovaly fragmenty bohaté malířské výzdoby. Na jižní stěně přléhající k heraldickému sálu byly dveře původně rámované malovanou sloupovou edikulou, nad sloupem napravo je zachován putto na koni. Nad dveřmi je znak Viléma a Anny z Biebersteinu s věží uprostřed. Po stranách jsou fragmenty krajin se stavbami. Na západní stěně je nad dveřmi namalován vyhlídkový pavilon nad městem, na střeše jsou hudebnící, v arkádách je hodující společnost. and Nástěnná malba je výjimečná tím, že zobrazuje nejen v té době módní vyhlídkový pavilon s portikem, ale i jeho funkci (hodujícíc společnost, hudebníci).
Jižní křídlo, kterým byl dvůr uzavřen, je zbudováno ve stylu rozvinuté české renesance. Do dvora se otevírá po celé délce dvoupatrovými pilířovými arkádami s představenými pilastry. Na vnější fasádě jsou pravidelně rozložená zdvojená okna, pod střechou široká lunetová římsa., Šamánková 1960#, 39., Poche 1977#, s. 424-426., and Pilířové arkády jsou pojaty shodně jako arkády Švarcenberského paláce v Praze.
Pomník byl budován od roku 1896, sochy postupně vytvářeny od roku 1901 do roku 1929. Dvacetšest alegorických soch od různých autorů, mezi nimi některé navazující na antické tradice. Alegorie "Práce a Blahobyt" - nahý muž, nese kosu, s ním žena drží květiny a plody; "Válka" - mladý muž řídí dvojspřeží, je nahý, na hlavě přilbici, v ruce drží hada; "Mír" - žena v drapérii, drží v levé ruce palmovou ratolest, řídí dvojspřeží; "Věda a Sláva" - nahý muž, v ruce drží globus s pozlacenou soškou Viktorie držící ratolest, vedle něho žena s věncem na hlavě, v ruce drží vavřínovou snítku (G. Zala, 1906 - 1908). and Budapesti köztéri 1987, č. 115; Gerö 1990; Hájos 2001, s. 28.
Pomník byl budován od roku 1896, sochy postupně vytvářeny od roku 1901 do roku 1929. Dvacetšest alegorických soch od různých autorů, mezi nimi některé navazující na antické tradice. Alegorie "Práce a Blahobyt" - nahý muž, nese kosu, s ním žena drží květiny a plody; "Válka" - mladý muž řídí dvojspřeží, je nahý, na hlavě přilbici, v ruce drží hada; "Mír" - žena v drapérii, drží v levé ruce palmovou ratolest, řídí dvojspřeží; "Věda a Sláva" - nahý muž, v ruce drží globus s pozlacenou soškou Viktorie držící ratolest, vedle něho žena s věncem na hlavě, v ruce drží vavřínovou snítku (G. Zala, 1906 - 1908). and Budapesti köztéri 1987, č. 115; Gerö 1990; Hájos 2001, s. 28.