Zámek stavebník Jan Humprecht z Černína, 1681 Carlo Lurago 1667-72, , F. Ceresola, fresky a štuky v jídelně (téma??), 1670 sochy (téma??)nástěnné malby , sochy řezbář Jelínek. Tapiserie. and Hrady, zámky a tvrze, III, 1984
Pravoúhlé nádvoří, na vnitřním nádvoří ze tří stran dvoupatrové arkády s ionskými a toskánskými sloupy. Na obloucích arkád ve cviklech zoomorfní a rostlinné motivy (vavřínové věnce), mezi nimi Pegas?, Spurný 1983#, 100-102., and Významná moravská renesanční památka s antikizujícími architektonickými prvky. Na stavbě se podíleli italští kameníci a stavitelé usazení ve Valašském Meziříčí.
Stojící žena zahalená v drapérii (Minerva), na hlavě přilbici, na hrudi pancíř s hlavou Medúzy, levá ruka svěšená podél těla původně držela štít, pravá ruka je skrytá v drapérii.
Nárožní dům se sochařsky zdobeným portálem a arkýřem. Fasdáda: kamenné šambrány s vejcovcem, vlys s maskami. Arkýř s figurálními reliéfy, pilastry s hlavicemi, kolem oken vejcovec. Na podnoži arkýře mužská polofigura s vousy, drží arkýř oběma rukama (Atlas). Portál, pletenec, perlovec a vejcovec, bukrainony a lidské hlavy. Po stranách vchodu poloplastické hermovky, figury drží jednou rukou hlavici nad sebou - vlevo vousatý muž, vpravo žena, na soklech lví hlavy. V dolní síni toskánské sloupy., Samek 1994#, 539-594., and Původně hrad, přestavěn na měšťanský dům. Stavebník, provazník a primátor Ivančic, Šimon Pírko, do přestavby angažoval vlašského stavitele Antonia di Valdi. Architektonické články a sochařské prvky na fasádě budovy jsou inspirovány antikou - vejcovec, perlovec, bukraiony, akantová rozvilina, hermovky.
Pozdně renesanční zámek. Nádvoří, na třech stranách dvoupatrové arkádové ochozy, v 1. a 2. patře na toskánských sloupech, v přízemí na hranolových pilířích zdobených bosáží. Relify: cvikly s erby, rostlinnými a zoomorfními motivy, gryfy, lvy, opicemi, vázy s květinami. Park, u vchodu na sloupech sochy asi alegorie ala antika, na severní straně budovy. and Autorství dokládají nápisové tabulky ve druhém patře (Stavitel Antonio Pariz, kameník Jan Foncun z Brna).
Jabkenice (okres Mladá Boleslav): Múzy a Národní divadlo, opona spolku Hálek, zřejmě 20. léta 20. stoletíAutor: Ateliér Petránek Praha and Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 80, 81, 138, 139
Románský kostelík v obci Jakub u Kutné Hory byl, podle autentiky dochované na panské empoře, vysvěcen roku 1165, a to za účasti Vladislava II. a jeho choti královny Judity. Na jižním průčelí jsou dochovány plastiky, které však byly druhotně osazeny až po dokončení kostela. Po stranách vstupního portálu jen fragmenty (patrně sv. Petr a Pavel), v tympanonu nad vchodem žehnající Kristus s knihou a dva andělé s kadidelnicemi po jeho stranách. Ve slepých arkádách patra, nad portálem stojící sv. Jakub (?) s knihou a klečícími donátory (Slavibor a Pavel), po jeho pravé straně sv. Vojtěch (?), po levici postava ve zbroji, sv. Václav (?) a sv. Prokop (?). and Sochy jsou druhotně použité, pro nové osazení musely být upraveny, původně snad pocházely z Prahy nebo severní Itálie (?). Antickou inspirací je kompozice - umístění figur v arkádách, drapérie a tendence osamostatnit sochu od architektury, kontrast v pojednání hlavy a těla téměř do podoby volné plastiky.
Románský kostelík v obci Jakub u Kutné Hory. Sloupy nesoucí panskou emporu v interiéru kostela jsou na dříku zdobeny routovou sítí s motivem pletence v protínajících se čarách. and Tento ornamentální motiv byl do románského umění přejat z pozdně antického umění. Objevuje se zejména na podlahových mozaikách, v architektuře, ale hlavně na tkaninách ze 3. - 5. století (jsou dochovány v Egyptě, známé pod pojmem koptské tkaniny).