Plastika stojícího nahého mladíka s přehozenou drapérií, oběma rukama drží nádobu s rosou, nad čelem má netopýra, u nohou zapadající slunce., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 33., and Socha boha Vespera jako personifikace soumraku (Luciferus) stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojící ženy v antikizující drapérii, v pravé ruce drží knihu u levé nohy nádoba s ohněm., Samek 1999, 62-65; Kempel 2008, 13, pozn 26., and Ve starší literatuře je socha považována bohyni Vestu. Kniha, kterou drží žena v ruce, však není, na rozdíl od nádobky s ohněm, typickým atributem pro tuto bohyni. Místo vzniku a původní umístění sochy je nejasné, existují dvě verze, a to, že snad pochází ze zahrady zámku v Budišově, nebo že socha byla na konci 19. století zakoupena a dovezena do Jevišova z Vídně Robertem Biedermannem (Klempa 2008, 13, pozn. 26).
Figura nahého stojícího muže, plnovous, kolem beder drapérie, v pravé ruce kladivo, levicí se opírá o kovadlinu., Samek 1999#, 64-65., Schemper-Sparholz 2003#, 37-38., and Socha stála původně v areálu premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kde byla součástí větší skupiny soch antických božstev. Klášter byl v roce 1784 Josefem II. zrušen a sochy zakoupeny hrabětem Aloisem Ugartem a přeneseny do Jevišovic. Italský sochař Lorenzo Mattielli se inspiroval kresbami J. W. van der Auwera, s nímž dříve spolupracoval.
Figura stojícího muže, plnovous, na hlavě čaqpka, celý se halí do pláště., Samek 1999#, 62-66., and Socha pochází pravděpodobně ze zahrady bývalého zámeckého letohrádku (Samek 1999, 64).
Průčelí zahradního traktu, vrchní terasa na severozápadě, zahrada původně se sochařskou výzdobou, na sloupech ohradního plotu čtyři busty antických císařů.
Pův majitelé Smiřických 1608 s arkádami, poškozen, 1623 do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Přestavba od A. Spezzy, řídil stavbu do r. 1628, od 1629 G. Pieroni. 1631-1633 N. Sebregondi, spolu se staviteli políry Giov. a Jac.Mazzettové, J. Serena, B. a G. M. Bussi; kameníci a štukatéři: D. Canevalle, S. Galli; J. Orsoli...1630-31 oltáře pro kapli provedl A. Heidelberger. Práce zastaveny 1634, 1681 požár. Stejní umělci pracovali na stavbě kostela sv. Jakuba Většího 1627-1655). Též budova koleje jezuitů (Pieroni?) a jez. gymnasium (návrh Spezzy). Bývalý seminář (1628 Pieroni). Hřbitovní kostel P. Marie de Sale 1629, podle návrů Spezzy)V zámku muzeum, kde renes. meč s mythol. figurami, 16. stol. Ve městě renes. domy. Též Loggie (Lovecký zámeček), projekt Giovanni Battista Pieroni, míčovna Niccolo Sebregondi. and Poche 1977, s. 592-597.
Libosad, Valdštejnská loggie - je raně barokní komplex, který byl na zakázku Albrechta z Valdštejna budován v letech 1632-34, avšak nikdy nebyl dokončen. Loggie je umístěna v areálu zahrady - Libosadu a vznikla jako lovecký letohrádek ve stylu italského manýrismu. Součástí letohrádku je Čestný dvůr, který měl funkci hospodářskou a obytnou. Loggie je v současnosti příležitostně využívána k pořádání různých kulturních akcí.. www-Libosad ve Valdicích, spojený s Jičínem lipovou alejí, tvoří vlastně zahradní součást jičínského zámku. Zahradu zdobí volná sala terenna, projektovaná Niccolou Sebregondim pro Albrechta z Valdštejna a vybudovaná v letech 1630-34, avšak s vnějším členěním upraveným za klasicistní přestavby kolem roku 1813. Stavba je umístěna ve dvoře, uzavřeném trojicí přízemních budov, pocházejících rovněž ještě z valdštejnské výstavby. Směrem k Jičínu, spojen s městem krásnou lipovou alejí, valdický park zv. Libosad, s oborou; na podélnou osu parku disponována Valdštejnská loggie a za ní čestný dvůr. Celý komplex, původně raně barokní, projektován N. Sebregondim před r. 1630 a zbudován podle jeho plánů v l. 1630-34, opraven klasicistně po r. 1678 (mansardová střecha); kašírovaná klenba arkád z r. 1813; pak postupně zpustl a upravován v 19. stol. - Loggie - jednopatrová budova o dvou místnostech v zadní části obou podlaží, jež v přední části spíná vysoká loggie, otevřená do parku třemi arkádami na pilířích v průčelí a po jedné v bocích; kryta mansardovou střechou. Před loggií v celé šíři volné dvouramenné schodiště. - Za loggií (po severní straně) čestný dvůr, obklopený trojkřídlou přízemní budovou se dvěma křížově sklenutými podjezdy se segmentově uzavřenými bosovanými portály, s bosovanými pilastry a segmentovými štíty. and UmPAmČ 4, 166