V místnosti Červené věže na jedné stěně ptačí sněm, pod ním zemský soud království českého, nápisové pásky identifikovaly účastníky buď jako individuality, nebo podle funkce. Na dalších stěnách lov, veduta města či zámku, pekař sázející chleba, žena v okně atd. Malby jsou velmi poškozené., Homolka 1985#, 298-300., and První zobrazení zemského soudu v umění českých zemí.
Centrální stavba s kuželovitou střechou (projekt Maggi, provedl Facconi a Cometta) dominuje zahradě paláce, s nímž je spojena přízemními arkádami. spojená s palácem. Ve větším válci v přízemí, jehož stěna je členěna pilastry, jsou sdružená trojdílná okna (serliana) prostřídána nikami v edikule, menší válec v patře je opatřen kruhovými okny, na střeše se střídají nestejně velké volutové štíty. V interiéru se v přízemní části střídají větší a menší výklenky, povrch pokryt bohatou groteskní štukovou výzdobou (Martinola)., Krčálová 1986, 58-64, and Stavba evokuje antické římské chrámy, především Pantheon, sdružená okna v přízemí citují antické římské vítězné oblouky. Možná byla zamýšlena jako syntéza antické Arkádie a křesťanského Ráje, čímž by byl oslaven stavebník jAdam II. z hradce ako biblický Adam.
Třípatrová lodžie, v níž se počet arkád směrem nahoru násobí a současně se mění jejich typ. V přízemí dvě pilířové arkády zdobené bosováním, v prvním patře čtyři obloukové arkády s toskánskými sloupy a ve druhém patře osm arkád s iónskými sloupy. V horních arkádách sloupy stojí na soklech, mezi nimiž je balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů jsou rozety, které jsou rovněž ve cviklech arkád prvního patra a ve vlysu patra druhého. and Jeden z prvních dokladů kolonády v českých zemích. V Jindřichově Hradci se objevuje poprvé v českých zemích kombinace všech tří druhů arkád s pravidelně se zrychlujícím rytmem. Rustikované arkády v přízemí byly již dříve použity v Kostelci n. Černými lesy (1549-1558) a Litomyšli (1568-1573), horní sloupořadí ve zdvojeném rytmu má předchůdce v Brandýse nad Labem (1547-1552) a zdvojnásobený počet sloupů s rovným překladem v horním patře dvoupatrových arkád najdeme již v Opočnu (1560-1567) a Telči (1553-80).
Dvoupatrová stavba podélného půdorysu s rustikou v omítce, na všech rozích kamenná rustika. Okna s římsami nahoře spočívají na kordonové římse, v přízemí a prvním patře jednoduchá, ve druhém patře zdvojená, fasáda je zakončena nahoře lunetovou římsou., Poche 1977#, s. 605-610., and Blokovitost, symetričnost, patra oddělená římsami a pravidelné rozmístění oken odpovídají představě o antickém římském paláci, který se snažily evokovat italské, především florentské paláce 15. století.
Arkády na jižní straně dvora, kterou se vcházelo dio zahrady, vlastně jenom tří patra spojovacích chodem otevřených do dvora arkádami a do zahrady okny. Dolní dvě patra mají toskánské sloupy, poslední patro iónské. Sloupy v patrech stojí na soklech, mazi nimiž balustrádové zábradlí. Na soklech sloupů rozety, ty také ve cviklech arkád, kde jsou prostřídány znaky v kartuších. Kladí arkád je redukováno na pouhou kordonovou římsu. and Třípatrové arkády mají předchůdce v arkádovém dvoře v Moravském Krumlově (1557-1562) a v Bučovicích (1567-1582).
Řadový pětipodlažní nájemní dům. Nad okny ve 3. podlaží figurální reliéf. Figury nahé, v antickém oblečení, s různými atributy - zleva stojící muž, opírá se o křeslo, v němž sedí žena, druhý muž jí nalévá nápoj z amfory, za ním panter kráčející směrem k dvojici postav, žena a muž, který patrně v levé ruce drží helmu, vedle něho patrně dvě ženy, sedící na lehátku, jedna hraje na dvojitou píšťalu, druhá drží lyru, dále dvě tančící ženské postavy, držící feston, dále dvě ženy na lehátku, jedna z nich drží na klíně dítě, k dítěti přistupuje muž s vinným hroznem v ruce. Reliéf je silně poškozený, některé partie jsou špatně čitelné. and Ráday 1998, s. 311, obr. 279.
V přízemíních arkádách nárožní budovy (dříve "Fövarosi Önkormányzat Posta Bank") výklenky se dvěmi stojícími plastikami, které byly původně v Dianiných lázních v Budapešti. V roce 1991 je restauroval maďarský sochař Béla S. Hegyi a provedl podle Huberových soch kopie, které byly osazeny v roce 1993. Socha Minervy ve zbroji, pravá noha nakročená, levá ruka se opírá o štít, pravá o kopí (dnes chybí), pod draperí má pancíř, na hlavě helmici. Ve druhém výklenku nahý mladý muž, přes levé rameno má přehozenou draperii, hraje na lyru, kterou drží v levé ruce (Apollón). and Budapesti köztéri 1998, s. 39, č. 87, 88; http://www.shb.hu/en/shb_studio/restauralas_apollo_01.html. (21.06.2006)