Autor připomíná klíčové momenty v životní a profesní dráze význačného kulturního historika Roberta Saka. V šedesátých letech měl jako šéfredaktor nakladatelství Růže v Českých Budějovicích velkou zásluhu na přeměně tohoto krajského nakladatelství v ojedinělý vydavatelský podnik své doby, v němž vycházela náročná literatura a knihy donedávna umlčovaných katolických spisovatelů souběžně se sešitovými edicemi dobrodružné četby, které zajistily nakladatelství širokou popularitu i finanční samostanost. Po výměně redakce Růže počátkem sedmdesátých let byl Sak nucen živit se dvě dekády jako slévárenský dělník, a přitom psal „do šuplíku“ historické práce, které mohly vyjít až po změně politického režimu. V devadesátých letech zakládal Historický ústav Jihočeské univerzity, který se stal důležitým centrem pěstování kulturní historie. Vedle dosud nepřekonaného zpracování anabáze československých legionářů v Rusku se jeho živlem stal žánr historické biografie, v němž zachytil osudy významných českých osobností 19. a 20. století., The author recalls the key moments in the life and career of a leading Czech cultural historian, Robert Sak (1933-2014), the author of Rieger (1993, 2003) and Anabáze (1996). In the 1960s, as Editor-in-Chief of the Růže publishing house, České Budějovice, he was largely responsible for transforming this regional enterprise into a publishing house that was unique in its day. Růže published intellectually challenging literature, including books by Catholic writers who had hitherto been silenced, together with paperback editions of adventure stories. This ensured the publishing house popularity and financial autonomy. After the Růže editors were dismissed in the early 1970s, Sak was forced for the next twenty years to make his living as a worker in a foundry, but wrote works of history on the side, which could only come out after the Changes in late 1989. In the 1990s, he established the History Institute at the University of South Bohemia, Budějovice, which became an important centre for research on cultural history. In addition to a still unsurpassed history of the ‘anabasis’ of the Czechoslovak legionaries in Russia, historical biography became his main genre, and he depicted the lives of important Czechs of the nineteenth and twentieth centuries., and Dalibor Vácha.
Rejskovití hmyzožravci (čeleď Soricidae) jsou drobní savci, kterých si v přírodě často sotva všimneme. Vyznačují se však mnoha zajímavostmi, díky kterým rozhodně stojí za naši pozornost. K těmto zajímavostem lze zařadit i schopnost echolokace, tj. schopnost orientovat se v prostoru za pomoci ozvěn cvakání, které vydávají. Kromě cvakání se během pohybu prostředím patrně orientují i pomocí štěbetavých hlasů. Bělozubky hnědé (Suncus murinus) při pohybu v neznámém prostředí také „duní“. Zda se i toto dunění uplatňuje při orientaci v prostoru není zatím jasné. Bělozubky pouštní (Diplomesodon pulchellum) zase při přechodu mezi různými typy substrátu vibrují, a tyto vibrace vytvářené celým tělem jim pravděpodobně pomáhají odhadnout vlastnosti substrátu a vyhnout se tak zbytečnému hrabání v hustém písku., Shrews (Soricidae) are small mammals that can be barely noticed in nature. However, there are many interesting facts that make them noteworthy, including echolocation - the ability to navigate with the help of echoes of the clicks they produce. Apart from the clicks, twitters are also probably used for navigation. The Asian House Shrew (Suncus murinus) moving through an unfamiliar environment produces boom, but it is not yet clear whether this sound is used for navigation. The Piebald Shrew (Diplomesodon pulchellum) produces body vibrations in response to a change in the substrate under their feet. These vibrations may be used for exploration of substrate density to avoid digging in dense sand., and Irena Schneiderová.
K tisku upravil za přispění vynikajících odborníků Jan Eckert, odborný hospodářský učitel v Litomyšli a majitel "České Hospodyně" vycházející v Chrudimi