This article provides brief information on the history and prominent botanists exploring the surroundings of Prague. it is dedicated to V. Skalický, who intensively studied Prague flora in the second half of the 20th century. Two new sites of C. rivulare and C. heterophyllum in Prague are described. While the occurrence of C. rivulare can be found in numerous and vital populations in the Šárecký potok valley. and Jiří Hadinec.
Twenty years ago, Przewalski’s horse (last spotted in the wild in 1969) returned to Mongolia and China. In the mid-1980’s, number of horses in zoological gardens reached 500 and ideas of their reintroduction started to take shape. After a failure of the first plan, private foundations took up the initiative, helped to build acclimatization stations and arranged the air trans - port. Not only the acclimatization but also a behavioural adaptation of the horses proved to be crucial. Despite the definite success, the wild populations remain small, they are exposed to winters with extreme amounts of snow, and will face a risk of inbreeding in the future. and Evžen Kůs.
Understanding the history of coniferous forests and their natural changes over time is critical for proper and effective forest management. The text describes the origin and disturbance history of the mountain Norway Spruce (Picea abies) forests in the Šumava Mts. (Bohemian Forest) using tree-ring and archival documents analyses. Severe and extensive natural disturbances play and have played a fundamental role in forest structure and dynamics. Part of the territory has been shaped by forest management. and Vojtěch Čada ... [et al.].
Rejskovití hmyzožravci (čeleď Soricidae) jsou drobní savci, kterých si v přírodě často sotva všimneme. Vyznačují se však mnoha zajímavostmi, díky kterým rozhodně stojí za naši pozornost. K těmto zajímavostem lze zařadit i schopnost echolokace, tj. schopnost orientovat se v prostoru za pomoci ozvěn cvakání, které vydávají. Kromě cvakání se během pohybu prostředím patrně orientují i pomocí štěbetavých hlasů. Bělozubky hnědé (Suncus murinus) při pohybu v neznámém prostředí také „duní“. Zda se i toto dunění uplatňuje při orientaci v prostoru není zatím jasné. Bělozubky pouštní (Diplomesodon pulchellum) zase při přechodu mezi různými typy substrátu vibrují, a tyto vibrace vytvářené celým tělem jim pravděpodobně pomáhají odhadnout vlastnosti substrátu a vyhnout se tak zbytečnému hrabání v hustém písku., Shrews (Soricidae) are small mammals that can be barely noticed in nature. However, there are many interesting facts that make them noteworthy, including echolocation - the ability to navigate with the help of echoes of the clicks they produce. Apart from the clicks, twitters are also probably used for navigation. The Asian House Shrew (Suncus murinus) moving through an unfamiliar environment produces boom, but it is not yet clear whether this sound is used for navigation. The Piebald Shrew (Diplomesodon pulchellum) produces body vibrations in response to a change in the substrate under their feet. These vibrations may be used for exploration of substrate density to avoid digging in dense sand., and Irena Schneiderová.
Rejskovití hmyzožravci (Soricidae) vydávají v nejrůznějších situacích mnoho typů hlasů. Dospělí jedinci se ozývají, pokud jsou v nebezpečí nebo se dostanou do potyčky s jiným jedincem svého druhu, během námluv a páření nebo při kontaktu s potomky. Také mláďata vydávají nejrůznější hlasy, jimiž se často snaží upozornit na své strádání nebo udržet kontakt s matkou a sourozenci. Přestože v poslední době přibývá publikací zabývajících se problematikou akustické komunikace rejskovitých, je to stále poměrně neprobádaná oblast. Mnohé otázky by mohly být zodpovězeny studiem bělozubky hnědé (Suncus murinus), která dobře prospívá i v péči člověka., Shrews (Soricidae) utter many types of vocalization in various situations. Adult individuals emit vocalizations when they are in danger or in a fight with conspecifics, during courtship and mating or when they keep contact with their offspring. Juveniles utter variable vocalizations mostly to prevent their discomfort and to keep contact with their mother and siblings. Although the number of publications has increased recently, acoustic communication among shrews still remains a quite unexplored field. Our knowledge might be significantly expanded by studying the Asian House Shrew (Suncus murinus), a species that can be successfully kept and bred in captivity., and Irena Schneiderová.