V srdci Austrálie, v jejím vyprahlém středu na jihu Severního teritoria, se nachází národní park Uluru – Kata Tjuta, zaujímající plochu 1 326 km2 a vyhlášený v r. 1985, kde je chráněna unikátní aridní a semiaridní krajina s dominantami dvou skalních útvarů. Z nich je známější jeden z největších pověstných monolitů, domorodým národem Anangů nazývaný Uluru. Uluru má pro místní obyvatele nesmírný kulturní a náboženský význam. Celé území okolo skály Uluru a soustavy nedalekých skalních homolí (Kata Tjuta) odpradávna patřilo místnímu národu Anangů (kmeny Pitjantjatjara a Yankuntjatjara) a zároveň bylo podle pověstí křižovatkou domorodých cest stvoření. Australská vláda v r. 1985 vrátila celé území Anangům a je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V národním parku bylo zaznamenáno přes 600 druhů rostlin, potvrzeny zatím byly čtyři druhy žab, 74 druhů plazů, 176 druhů ptáků, 50 druhů savců a množství druhů bezobratlých., The Uluru – Kata Tjuta National Park is Australian aboriginal land, recognized by UNESCO as a World Heritage Area. The park covers 1 326 km2 and is located near the centre of the continent, in arid and semi-arid landscape. Uluru (also called Ayers Rock) and Kata Tjuta are world-renowned rocks made from arkose sandstone and conglomerate. Unique natural and cultural features of this park are mentioned and examples of typical landscape, plant and animal species (both native and alien) are presented., and Lubomír Hanel, Jana Hanelová.
Studovali jsme výskyt pavouků v půdě, v puklinách v hornině, v kamenitých sutích a v jeskyních České republiky, to jest v podzemních biotopech na hloubkovém gradientu od 10 cm do 100 m. Třináct druhů vykazovalo nějaká morfologická přizpůsobení k životu v podzemí. Druhy s výrazně redukovanýma očima jsme našli jak v hlubokých jeskyních, tak i v povrchových biotopech daleko od krasu. Údaje o morfologii a rozšíření ukazují na to, že troglomorfní druhy musely v průběhu zalednění opakovaně migrovat z jeskyní do povrchových biotopů., Using data from the Czech Republic, we studied the distribution of spiders in soils, crevice systems, scree and caves, i.e. subterranean habitats at depths spanning from 10 cm to 100 m. Thirteen species exhibit morphological adaptations to life in subterranean habitats. Advanced troglomorphic characters occur in deep caves as well as in surface habitats far from karst regions. We hypothesize that troglomorphic populations of spiders in Central Europe repeatedly migrated from caves to subsurface and surface habitats during glaciations., and Vlastimil Růžička.
This paper introduces a very interesting group of curculionid beetles – weevils of the tribe Cleonini. This tribe includes quite a remarkable large species associated with non-forest habitats, most of which are currently considered endangered. In spite of being very popular among coleopterists, this group of beetles has not been studied in detail within the Czech Republic. and Robert Stejskal, Filip Trnka.
This paper introduces a very interesting group of curculionid beetles–weevils of the tribe Lixini. This tribe includes a quite re-markable large species, most of which are currently considered endangered. They are associated with non-forest habitats and re-quire various kinds of habitat disturbation which ensures their successful survival., Robert Stejskal, Filip Trnka., and 13 barev. fot.
V článku autor upozorňuje na velmi rychlý ústup krasce Eurythyrea quercus (Buprestidae) z jeho donedávna nejrozsáhlejších lokalit v České republice, a to v dolní části jihomoravského luhu. Až do začátku 90. let minulého století se jeho zdejší metapopulace zdála být dostatečně stabilní. Po rozsáhlých vodohospodářských úpravách zdejší krajiny však výrazně poklesla hladina spodní vody. A poněvadž tak většina velmi starých solitérních dubů letních (Quercus robur), jeho zdejší jediná živná rostlina na nivních loukách, rychle uschla, ocitl se tak stejně rychle i tento brouk na hranici vymření. Pro jeho záchranu v tomto luhu proto autor doporučuje urychleně vyzkoušet oslunění starých dubů dosud uzavřených v okolních souvislých porostech, a tím vytvořit pro E. quercus nové biotopy., The article warns of the very rapid disappearance of the beetle Eurythyrea quercus (Buprestidae) from the lower section of the South Moravian meadowland, until recently the most extensive sites of the species in the Czech Republic. Until the beginning of the 1990s its local metapopulation seemed to be sufficiently stable. However, after extensive water regime alterations, the groundwater level sank considerably. As the majority of very old solitary Pedunculate Oaks (Quercus robur), its only local host plant on alluvial meadows, are quickly drying up, this beetle has found itself on the brink of extinction., and Mladen Kaděra.