Dávná otázka týkající se existence podélných vln, která sužovala již elastickou teorii světla, se v dnešní době opět vynořuje v podobě otázky z nadpisu tohoto článku. Maxwellovy rovnice jsou speciálním limitním případem, který připouští existenci pouze příčných vln. Pokud by toto omezení platilo jen jako blízká aproximace, objevil by se v některých fundamentálních zákonech záření z důvodu "třetího stupně volnosti" dodatečný faktor 3/2. V tomto případě bychom mohli oprávněně považovat Maxwellovu teorii za podezřelou, neboť neradi připouštíme, že by vhodným popisem přírody mohla být mezní teorie, jejíž předpovědi se podstatně a nespojitě liší od předpovědí teorie platné při jakkoliv blízkém přiblížení k limitnímu případu. V tomto článku na jednoduchém (i když fiktivním) případě ideálního vodiče ukážeme, že vhodným rozžšířením Procových rovnic do látek se těmto nespojitostem vyhneme a dostaneme tak správný faktor ve všech vztazích (tj. bez dodatečných 3/2) i pro klidovou hmotnost fotonu rovnou současné horní mezi vyplývající ze známých úvah., Ludvík Bass, Erwin Schrödinger ; přeložil Marti Zdráhal., and Obsahuje seznam literatury
Random walks are geberic models used in many branches of physics. Its quantum analogues attracted recently interest due to its potential applications in quantum information and quantum transport. We review the basic ideas behind discrete quantum walks and comment on its full optical implementation. The algorithmic applications are briefly discussed., Václav Potoček, Martin Štefaňák, Aurél Gábris, Igor Jex., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek podává přehled o současném stavu i výhledech dynamicky se rozvíjející oblasti nanotechnologií. Diskutuje obecné fyzikální principy odpovědné za unikátnost vlastností a chování nanoobjektů. Následně popisuje dva základní přístupy užívané v oblasti nanotechnologií, tzv. metodu "bottom-up", původně charakteristickou výlučně pro chemické postupy, a metodu "top-down", typickou pro tradiční fyzikální technologie, např. litografii. S rozvojem nových technických a analytických technologií schopných nasazení v oblasti nanosvěta se začínají tyto oblasti překrývat, čímž vzniká potřeba úzké spolupráce fyziků, chemiků, biologů i odborníků z dalších disciplín. Je konstatováno, že přes dosažený pokrok stojíme stále na prahu rozvoje nanotechnologií, jak teoretického, tak i experimentálního, nemluvě o jejich výrazném uplatnění v praxi., Tomáš Šikola., and Obsahuje seznam literatury