Předmětem článku je představení krátkého přehledu současného stavu a perspektiv výzkumného prostoru eHealth v Evropské unii. Zdravotní systémy jsou základní součástí národní sociální infrastruktury a klíčovou otázkou národní politiky. Během posledních desetiletí eHealth jako přínosné využití ICT v oblasti veřejného zdraví se stalo podstatnou částí národních systémů zdravotní péče a politiky v EU. Nejbližší budoucnost v oblasti elektronického zdravotnictví, je poskytnout společné vize pro členské státy EU, a koordinovat své aktivity v oblasti eHealth se základními vizemi zlepšení zdravotní péče v Evropě., The subject of the article is to present a short overview of current status and perspectives of eHealth research Area in European Union. Health systems are a fundamental part of national social infrastructure and a key issue of national politics. During last decades eHealth as a beneficial application of ICT in public health became a substantial part of national health care systems and politics in EU. The nearest future in eHealth is to give a common vision for EU member states and to coordinate their activities in the field of eHealth with the basic vision of improving healt care in Europe., Judita Kinkorová, and Lit.: 3
Článek upozorňuje na posun k normalizaci (standardy péče), v sociálních a zdravotních službách a na značný pokrok v oblasti kvality péče, ale také identifikuje slabá místa a jednostranný přístup, který což někdy nedokáže uspokojit potřeby starších osoby s polymorbiditou a dezorientačními problémy. Standardy mají riziko formalizace a prohlubování emocionální vzdálenost mezi pečovateli a staršími osobami. Systém založený na standardech má být doplněn přístupem založeným na "pečující etice" (jak jí definovali Gilligan, Noddings). Autor doporučuje větší míře zohledňovat “pečující etiku” v sociálních službách., The article notes the real shift to standardisation (standards of care) in social and health services marking progress in terms of quality of care, but it also identifies weaknesses of a unilateral approach, which sometimes fails to meet the needs of the "frail elderly" with polymorbidity and disorientation problems. Standards have an inherent risk of formalisation and deepening affective distance between caregivers and elderly. The standards-based system is to be complemented by an approach based on "ethics of care" (in the sense of the term defined by Gilligan, Noddings). The question about modalities of ethics of care in the social and health services environment is raised and some of related structural problems are discussed. The informal role of volunteers and the difficulties they encounter are highlighted. The author recommends taking greater account of ethics of care in the social services and, that the complex approaches and new forms to be researched., Pavel Habart, and Lit.: 13