Autoři v předkládaném sdělení informují o zkušenostech z vlastního pracoviště získaných pri využíváni metody vlhkého hojení chronických ran. Přestože tato problematika byla již mnohokrát zpracována a v odborném tisku prezentována, domníváme se, že náš článek bude skromným příspěvkem k úspěšnému zvládání mnohdy tíživých situaci v této léčbě zejména u seniorů. Jsou zmíněny indikace pro metodu vlhkého hojení ran, jejich charakteristika i zastoupení v prezentovaném souboru. A konečně jsou také prezentovány konkrétní kazuistiky, důvodu zestručnění vybíráme z 62 případů 6 dle našeho názoru nejzajímavějších., In this notification the authors are trying to give some information about thein own experiences gained by by using mist festering wound healing. We suppose that our article will contribute to successful mastering of many difficult cases connected with the treatment of patiens (especialy senior), although these problems have often been raised and published in the medical press. Indications for the method of moist wound healing, their characteristics and substitutes are mentioned in this set. Particular casuaties are also presented here. To make it shrorter we have chosen 6 out of 62, in our opinion, the most interesting ones., Richard Kaňa, Alena Kočí, Jiří Podivínský, and Souhrn: eng
V úvodu se autor zabývá možnými aspekty revmatických onemocnění ve stán. Popisuje skupinu onemocnění, která má ve stáří častější výskyt než u mladších osob (příklady osteoartróza, osteoporóza), dále se věnuje nemocem, které se prakticky vyskytují pouze ve stáří (polymyalgia rheumatica a temporální arteriitida). Revmatoidní artritída a další zánětlivé revmatizmy začínají sice většinou ve středním věku, ale část až u seniorů a má pak poněkud modifikovaný obraz. Pokud RA začne v mládí či ve středním věku, vidíme pak u seniorů velmi pokročilé stavy s řadou deformit, komplikací i jatrogenních změn, které vedou ke značné disabilitě. V další části publíkače se autor věnuje třem základním a do určité míry i modelovým onemocněním pro seniory, a to osteoartró ze, revmatoidní artritidě a revmatické polymyalgii s temporální arteriítidou. U osteoartrózy autor zdůrazňuje nebezpečí redukování léčby osteoartrózy na podávání nesteroidních antirevmatik, což může u seniorů vyvolávat závažné nežádoucí účinky. Naopak podporuje nefarmakologické způsoby léčby a upozorňuje na možnosti chirurgické léčby i u vyšších věkových ročníků. U revmatoidní artritídy je zdůrazněna relativní bezpečnost tzv. chorobu modifikujících léků RA u seniorů, včetně biologické léčby. U revmatické polymyalgie jsou podrobně anályzovány různé algoritmy podávání kortikosteroidů., In the introduction the author deals with possible aspects of rheumatic diseases in the elderly. He describes 1 group of diseases with ler incidence in the elderly than in young people (e.g. osteoarthritis, osteoporosis) and also engages in diseases which practically occur only in the elderly (polymyalgia rheumatica and arteriitis temporalis). Rheumatoid arthritis (RA) and other inflammatory rheumatisms start usually in the middle age, but a part of them begins not until old age and in that case they have rather altered manifestation. If RA starts in the young or middle age, we can see very advanced stages with many deformities, complications and iatrogenic changes leading to a significant disability in the elderly. The author devotes the subsequent part of the publication to three basic and to a certain extent model diseases in the elderly - osteoarthritis, rheun jniatoid arthritis and polymyalgia rheumatica. He emphasizes a risk of reducing the treatment of osteoarthritis to administration of nonsteroid antirheumatics, which can lead to severe adverse effects. On the contrary he supports non-pharmacological treatment methods and points out possibilities of surgical treatment in older age-groups. A relative safety of so called disease-modifying rheumathoid arthritis drugs in the elderly including a biological treatment is highUghted in rheumathoid arthritis. Different algorithms of corticoids' administration are analyzed in detail in polymyalgia rheumatica., Karel Pavelka, and Lit. 25
Autoři prezentují zajímavou kazuistiku týkající se bolesti v orofaciální oblasti. Z uvedeného případu vyplývá složitá diferenciální diagnostika etiologie potíží v této oblasti a dobrý efekt byť jen symptomatické léčby., Authors present an interesting case report concerning a pain in the orofacial area. Complex differential diagnostics of the aetiology of the complaint in this area and a good effect of mere symptomatic treatment result from the said case., and Richard Kaňa, Rastislav Šramko, Alena Polcrová
Onkologická léčba je spojená s četnými nežádoucími účinky. Pokud je kurativní léčba pouze v rukou chirurga, je její použití limitováno pouze kontraindikacemi celkové narkózy a operačního výkonu. Pokud se zvažuje dlouhodobá medikamentózni nebo radiační léčba, je nutno vždy zvážit nežádoucí účinky a prinos. Faktory ovlivňující úspěch či neúspěch neoperačni léčby (histologie, klinické stadium, grade, věk, performance status, stav výživy) jsou analyzovány v textu. Incidence maligních chorob se zvyšuje s věkem, a proto lékaři právě u starších lidí stojí často před hamletovskou otázkou: dát či nedát chemoterapii. V závěru textu navrhujeme doporučení pro řešení této otázky., Current therapy of malignant diseases has various adverse effects. In all cases with planned chemotherapy or radiotherapy the potential benefit should overweigh the risks of toxicity. The following prognostic factors are discussed in this paper: histology, clinical stage, pathologic grade, age, performance status, nutrition and individual will of informed person. The incidence of cancer is high in older people and therefore many doctors must solve the Hamlet's question to give or not to give chemotherapy in higher age. Suggested guidelines for solving this question are presented in this text., Zdeněk Adam, Jiří Vorlíček, Miroslav Tomíška, and Lit. 33
Existuji věkové rozdíly jak v experimentální, tak v akutní a chronické bolesti. Charakteristikami bolesti ve stáři je zvýšení prahu bolesti, nižší tolerance bolestivých podnětů a poškozená schopnost diskriminovat mezi nadprahovými bolestivými podněty. Víme také, že starší pacienti mají menší schopnost reagovat na akutní bolest, zeména je nižší percepce pooperační bolesú. Intenzita vnímání chronické bolesti vrcholí ve středním věku, později klesá; přesto mnoho starých lidí vnímá chronickou bolest velmi intenzivně. Při vnímání bolesti ve stáří hrají velikou roli kognitivní komponenty. Rozdíl spočívá i v tom, že starší lidé reagují mnohem hůře na somatické bolesti, což u nich může zastírat některé patologické fenomény. V následujícím článku se pokusíme rozebrat některé patofyziologickě problémy bolestí ve stáří včetně léčebných výstupů., There exist age differences both in experimental and in acute and chronic pain. The features of pain in elder age are the pain threshold increase, lower tolerance of painful stimuli and damaged ability of discrimination between the painful stimuli. It is also known that elder patients have lower ability to react to the acute pain, especially there is a lower perception of postoperation pain. The intensity of chronic pain perception culminates in middle age, later it decreases; nevertheless many elder people perceive chronic pain very intensively. The cognitive components play an important role in pain perception in elder age. The difference lies in the fact that elder people react much worse to somatic pain which may conceal some pathological phenomena in some of them. In the following article we will attempt to analyse some pathophysiological problems of the pain in elder age including the therapeutical outputs., Richard Rokyta, Lit: 26, and Souhrn: eng
Umírání představuje klinickou situaci charakterizovanou některými typickými symptomy a syndromy. Předpokladem dobré péče je správné rozpoznání, že pacient umírá, jasné stanovení cílů léčby, pravidelné hodnocení pacientova komfortu a intenzívni léčba tělesných a duševních symptomů. Důležitá je otevřená a empatická komunikace s umírajícím i jeho blízkými s respektem k jejich autonomii, ale současně k jejich velké křehkosti a zranitelnosti. Péče o umírající staré pacienty v LDN má velké nedostatky a vyžaduje zásadní zlepšení, Dying is usually characterized by some typical clinical symptoms and syndromes. The principal points of appropriate care of the dying are correct „diagnosis" of dying, clarity of goals of care, regular assessment of patient's comfort, aggressive management of physical and psychical symptoms and open communication with patient and his family respecting their autonomy but also their frailty and vulnerability. Care of the dying in Czech long term care hospitals has many shortcomings and requires wide improvement., Ondřej Sláma, Lit: 5, and Souhrn: eng
Práce se zabývá diagnostickými a léčebnými postupy v léčbě komunitní pneumonie (CAP) u seniorů. Shrnuje aktuální dostupné údaje o CAP a specifikuje věkové modifikace tohoto onemocnění. Věk je posuzován jako rizikový faktor vzniku nemoci, výskytu komplikací a mortality. Pozornost je věnována způsobu léčby a jejím specifickým aspektům ve stáři. Je diskutován výskyt etiopatogenetických agens ve starším věku a volba optimální empirické léčby antibiotiky. Jsou zdůrazněny postupy podloženě důkazy, které jsou součástí klinických doporučeni (konsenzu) a jejichž praktická aplikace může příznivě ovlivnit prognózu nemocných., The paper deals with diagnostic and therapeutical methods in the treatment of community pneumonia (CAP) in elderly people. It summarizes current available data about CAP and specifies age modifications of the disease. The age is considered as a risk factor for the disease development, complications occurrence and mortality. Attention is paid to a therapeutical method and its specific aspects in the elderly. A presence of etiopathogenetic agents in the elderly and a choice of an optimal empirical antibiotics treatment is discussed. Evidence based methods included in clinical guidelines (consensus), practical use of which can beneficially influence patients' prognosis, are highlighted., Vítězslav Kolek, and Lit. 30
Autor stručně definuje poruchy chování a v kazuistice uvádí případ pacientky, která byla sledována a léčena v geriatrické ambulanci pro Alzheimerovu demenci., In this case report the author gives a brief definition of behavioral disorders and presents a case of a patient that was treated in the geriatrics ambulance for Alzheimer disease., and Jan Klán
Fyziologické změny propulzní aktivity trávicího ústrojí provázející stárnutí jsou klinicky nevýznamné, u zdravých dobrovolníků seniorů prokazujeme pouze mírně zpomalený tranzitní čas potravy tlustým střevem. Většina klinických potíží je způsobena organickým postižením trávicího traktu, jiným orgánovým nebo systémovým onemocněním (viscerální neuropatie při diabetů nebo Parkinsonově chorobě, chronická systémová zánědivá reakce, sklerodermie, hypotyreóza apod). Méně se ve vyšším věku setkáváme s funkčními gastrointestinálními porúchami. Symptomatická léčba zahrnuje především prokinetika, která stimulují propulzní aktivitu a upravují porušenou koordinaci gastrointestinálni motility. Je uveden přehled indikací prokinetik a diskutován jejich účinek u nejčastějších patologických stavů ve stáří., Physiological changes of the propulsive activity of gastrointestinal system accompanying aging are clinically non signihcant; only mildly delayed colonic transit time was reported in healthy elderly volunteers. The majority of chnical symptoms is caused by organic disorders of the gastrointestinal system and/or by other organ pathology or systemic diseases (e.g. (visceral neuropathy in diabetes or Parkinson's disease, chronic inflammatory reaction, sclerodermia, hypothyroidism). Functional gastrointestinal disorders are less common in older age. Symptomatic treatment includes prokinetic drugs, which stimulate propulsive activity and improve impaired co-ordination of gastrointestinal motility. The article gives an overview of clinical indications for prokinetics use and discusses its effectiveness in the most common motility disorders in the old age., Eva Topinková, and Lit. 12
Prevalence kognitivních poruch stoupá s věkem. Je proto nesmírně důležité odlišovat mezi závažnými poruchami, které mohou v budoucnu vést k demencím, od těch, které jsou svou podstatou benigní a jejichž incidence přechodu do demence je stejná jako u normálních jedinců bez kognitivních problémů. Rozpoznání stavů, které nazýváme predemencemi, je tedy velmi prospěšně jak pro postiženě, pro jejich rodiny i pro společnost. Toto sdělení je pokusem o klasifikaci predementních stavů a zároveň poukazem na závažnost možného vývoje demencí. Definice nového medicínského oboru dementologie by mohla vyřešit problém, kdo má pečovat o jedince s kognitivními poruchami i o efektivní poskytování služeb dementním pacientům., With advancing age complaints about cognitive decline are more and more common. It is therefore essential to distinguish between significant problems leading towards emergence of dementias and those which are benign in its origine and normally accompany ageing process. Effective identification of so called pre-dementias and following interventions will have substantial benefit to affected persons, their families and society as well. Presented is an attempt to classify different stages of cognitive decline with reference to their importance for future development into dementias. The emergence of the specialty of Dementology will help to resolve long running disputes over which medical specialty should take charge of pre-dementias and dementia patients as well., Jan Reban, and Lit. 5