Vydavatel: Československá akademie věd. Historický ústav and Práce se soustřeďuje na léta dvacátá a počátek let třicátých; události druhé poloviny let třicátých sleduje pouze v hlavních obrysech. Látku faktograficky nevyčerpává. Na podkladě archívního materiálu analyzuje vztahy Československa k Francii, o niž se muselo nejvíce opírat, Malé dohodě, Anglii, Rakousku a Maďarsku. Ukazuje, jak politický a hospodářsky vývoj malého státu byl neustále závislý na politice velmocí.
Autorský kolektiv Ústavu dějin evropských socialistických zemí zpracoval velké množství nových skutečností, získaných z archívních pramenů, obsáhlé literatury, novin a časopisů. Objasňuje vývoj našeho národa, nakolik jej utvářely jeho vztahy k carskému Rusku v starší etapě osvobozeneckých bojů našeho lidu až do Říjnové revoluce. V nárysu sleduje i vztahy našeho národa k ukrajinskému v průběhu 19. století. Dílo je rozvrženo do 10 částí: česko-ruské vztahy 1770-1791; obrozenské Čechy a Rusko 1792-1806; obrozenské rusofilství a Rusko v letech 1806-1815; vývoj česko-ruských vztahů po napoleonských válkách 1815-1830; česko-ruské vztahy v období přechodu ke kapitalismu (1830-1849); v období rozvoje kapitalismu a národního hnutí v českých zemích (1850-1867); v období vrcholu národního hnutí (1868-1879); v období přechodu k imperialismu (1879-1900); v období nástupu imperialismu (1900-1914) a v období první světové války (1914-1917).