Článek se zabývá interpretací filosofie Richarda Rortyho z pohledu postmoderní filosofie náboženství. V první části se autor blíže věnuje kontextu, v němž se Rortyho filosofie vyvíjela, a mapuje základní epistemologická a filosoficko-sociální východiska jeho tvorby. Argumentační linie části druhé naproti tomu směřuje k prokázání skutečnosti, že byť může být Rortyho filosofie interpretována jako veskrze sekulární, až ateistická, je uveditelná do souladu s některými koncepcemi postmoderního křesťanství. Na pozadí analýzy některých (zejména pozdějších) Rortyho textů a myšlenek lze totiž dokázat, že je jeho pohled na předmětnou problematiku nejen slučitelný s určitým, stále výrazněji se prosazujícím pojetím religiozity, ale že se jedná o perspektivu, kterou můžeme nahlížet jako další rortyovské stavění mostů mezi kulturními a intelektuálními tradicemi. Autor se snaží prokázat, že Rortyho konečná vize společnosti, v jejímž konceptuálním rámci sehrávají centrální úlohu takové pojmy, jako jsou solidarita, romance či naděje, se v nosných momentech podobá té, kterou prezentují autoři jako Gianni Vattimo či John D. Caputo., The article concerns itself with an interpretation of the philosophy of R. Rorty from the point of view of post-modern philosophy of religion. In the first part the author gives a detailed account of the context in which Rorty’s philosophy developed, and describes the groundplan of the basic epistemological and philosophico-social sources of his writings. In part two it is argued that, despite the fact that Rorty’s philosophy can be interpreted as thoroughly secular, or even atheistic, it can be brought into harmony with some conceptions of post-modern Christianity. On the basis of an analysis of some of Rorty’s (especially later) texts and thoughts, it can be shown that his view of the problematic of objectivity is not only in keeping with a certain, increasingly prominent, conception of religiosity, but that we are presented with a perspective which we can treat as a further building of bridges between the cultural and intellectual traditions, so typical of Rorty’s thought. The author attempts to demonstrate that Rorty’s final vision of society – in the conceptual framework of which a central role is played by such concepts as solidarity, romance and hope – is in certain important respects similar to the vision presented by such authors as G. Vattimo and J. D. Caputo., and Roman Madzia.
Maroko patří mezi státy ve Středozemí, kde se vyskytuje bohatá diverzita gekonů. Najdeme zde i několik endemických poddruhů, druhů a rodů. Nedávné molekulárně biologické studie naznačují, že některé populace mohou představovat kryptické druhy, tradičními metodami nerozlišované a dosud nepopsané., Morocco is one of the Mediterranean states with a rich diversity of geckos, including several endemic subspecies, species and genera. Recent molecular biological studies indicate that some populations may comprise cryptic species, not distinguished by traditional methods and previously not recognized., and Andrej Funk, Vladimír Vrabec, Marek Velechovský.
V odborných publikacích začínajících vědeckých pracovníků se někdy objevují logické chyby v metodice a následně i v interpretaci závěrů. Článek přináší dva takové příklady z výzkumné práce autorů. První příklad se týká logických chyb při srovnávání délky vývoje při konstantních a střídavých teplotách. Puparia pestřenek byla chována při velmi rozdílných teplotách, aby změny ve zbarvení dospělců byly velmi zřetelné. Nepřesně pochopený průměr teplotních hodnot může vést ke zkreslení výsledků Druhý příklad upozorňuje na nesprávný způsob odečítání tak zvané přirozené mortality v pokusech, při nichž se sleduje spotřeba mšic predátory., Two examples of potential logical errors in research methodologies and, consequently also in the interpretation of the results are presented. Firstly, an error can be made in the comparison of the length of development at constant and alternating temperatures. Puparia of hoverflies (Syrphidae) were reared at different temperatures in order to accentuate the colour differences between adults. The poorly understood influence of average temperature values on the development can lead to bias in the results. Secondly, the so-called natural mortality has often been assessed incorrectly in the trials in which consumption of aphids by predators is monitored., and Vítězslav Bičík, Pavel Láska.
Článek představuje jednu skupinu nosatcovitých brouků – zobonosky čeledí Attelabidae a Rhynchitidae. Těžištěm výskytu těchto brouků jsou tropické oblasti, v ČR žije 29 druhů. Zobonosky jsou typické tvorbou různě utvářených smotků na listech rostlin sloužících k vývoji larev, některé druhy napadají plody, pupeny a větvičky. Většina druhů je vázána na lesní biotopy, dále sady, zahrady nebo louky., This paper introduces a group of curculionid beetles – the Leaf Rolling Weevils of the families Attelabidae and Rhynchitidae. Most species are known from tropical regions, while in the Czech Republic 29 species are recorded. These beetles create various kinds of leaf rolls for their larvae; some species develop in fruits, buds or branches. Most species are associated with forest habitats, but they also live in orchards, gardens and on meadows., and Robert Stejskal, Filip Trnka.
There are 15 members of the Wolf Spiders genus Alopecosa in the Czech Republic, most of which are rare and stenoecious. Although they have been studied for a long time, we do not have much information about their biology and reproduction. Members of this genus show a large variability in courtship and copulatory behaviour., K zajímavým rodům slíďáků náleží rod Alopecosa, na území České republiky známe výskyt 15 druhů rodu. Ačkoli ojedinělé záznamy o biologii a taxonomii rodu máme sice už z 18. stol., jejich studium pokračuje zejména v dnešní době, kdy se do popředí dostává výzkum rozmnožování., and Pavel Just.
Jedním ze zdrojů informací o pravěku je mitochondriální DNA (mtDNA). Díky mutacím, které v její molekule v průběhu času zcela přirozeně vznikají, lze rekonstruovat fylogenetický strom a datovat vznik jednotlivých větví i jejich další vývoj v jednotlivých oblastech světa. První evropské větve lidské mtDNA fylogeneze jsou zřejmě starší více než 50 tis. let a pocházejí s největší pravděpodobností z Předního východu. Díky mtDNA bylo rovněž zjištěno, jak se na složení evropského genofondu projevilo poslední maximum doby ledové před 20 tis. lety, kdy se kvůli ochlazení lidé stáhli do jihoevropských refugií a po oteplení před 15 tis. lety severnější oblasti znovu kolonizovali. Také se předpokládalo, že se vznikem zemědělství před 10 tis. lety proběhla další větší migrace z Předního východu. Ve střední Evropě je ale námi zjištěný příspěvek ,,neolitických“ mtDNA linií poměrně malý, takže se zemědělství v této oblasti šířilo spíše akulturací původních obyvatel, tedy přenosem kulturních dovedností. Výsledky odpovídají i demografickým modelům populačního růstu., According to the human mitochondrial DNA (mtDNA) phylogeny, European first branches seem to be more than 50 000 years old and may have originated in the Near East. MtDNA has also revealed how the composition of the European gene pool changed in association with the Last Glacial Maximum 20 000 years ago when the European population retreated into southern refugia and how after the amelioration of the climate some 15 000 years ago it re-colonized northern regions. The contribution of “Neolithic” mtDNA lineages in Central Europe has been determined as relatively small and agriculture probably spread more by the acculturation of indigenous inhabitants., and Edita Priehodová.
Článek shrnuje dosavadní znalosti o pavoucích zimujících v ulitách suchozemských plžů v České republice. Jde o dvě studie - jedna ze zimy 2008/2009 (2 448 prázdných ulit tří druhů suchozemských plžů: suchomilka obecná (Xerolenta obvia), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) a hlemýžď zahradní (Helix pomatia)). Druhá studie byla provedena v zimním období 2010/2011 (přes 30 000 ulit, stejné druhy jako v předchozích letech plus druhy: skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida) a plamatka lesní (Arianta arbustorum)). Prozatím jsou souhrnně zpracována data z první studie, z druhé jsou v článku zmíněny pouze faunisticky významnější nálezy. Naše zjištění potvrzují nálezy ze zahraničí, že v ulitách přezimuje, často hojně, celá řada druhů pavouků, které považujeme za vzácné. Asi nejvýznamnější druhy jsou: skálovka šestitečná (Phaeocedus braccatus), snovačka pětitečná (Euryopis quinqueguttata), skákavka dvoutečná (Sitticus penicillatus), zápřednice Pennyova (Cheiracanthium pennyi), zápřednice karmínová (Ch. montanum) a další., This article summarises our knowledge of overwintering spiders in land snail shells in the Czech Republic. The results of two studies, based on the survey of more than 32 000 shells of 5 species, confirmed that many spider species considered rare actually overwinter in shells, often in large numbers. The most important records include Phaeocedus braccatus, Euryopis quinqueguttata, Sitticus penicillatus, Cheiracanthium pennyi and Ch. montanum., and Jana Niedobová, Vladimír Hula, Ondřej Košulič.