Botanická zahrada v Rio de Janeiru je zajímavým východiskem k pozorování bromeliovitých rostlin. Nachází se v oblasti obzvláště bohaté na zástupce čeledi Bromeliaceae. Zvláštní kapitola je věnována robustním druhům rodu Alcantarea a jejich ekologii. Je zmíněn slavný zahradní architekt Roberto Burle Marx, který uvedl druh Alcantarea imperialis do svých věhlasných zahradních aranžmá., The Botanical Garden of Rio de Janeiro is an interesting starting point for observation of bromeliads. It is located in an area particularly rich in species of the family Bromeliaceae. An emphasis is given to robust species of the genus Alcantarea and their ecology. Roberto Burle Marx, a famous garden and park designer, is mentioned because he introduced the species A. imperialis in his well-known garden arrangements., and Miloslav Studnička.
Vedle přímého parazitismu na okolních rostlinách představuje mykoheterotrofie, tedy závislost rostliny na uhlíku získaném od mykorhizních hub, další strategii umožňující přežít bez chlorofylu a vlastní fotosyntézy. Díky sekvenování DNA mykorhizních hub a analýze stabilních izotopů se zjišťuje, že mykoheterotrofní rostliny se často velmi specificky pojí s mykorhizními houbami okolních stromů a že tato strategie je běžnější, než se čekalo. Tento způsob výživy byl totiž nalezen nejen u mnoha nepříbuzných druhů nezelených rostlin, ale i u některých zelených lesních orchidejí a hruštiček, které kombinují mykoheterotrofii s fotosyntézou. Výzkum by se měl více zaměřit na tropické oblasti, kde je nalézáno mnoho odlišností od dobře prozkoumaných druhů mírného pásu., Beside direct parasitism on other plants, plant mycoheterotrophy, i.e. dependence on carbon received from mycorrhizal fungi, is another strategy enabling plants to live without chlorophyll and to perform their own photosynthesis. With the recent use of fungal DNA sequencing and stable isotope analyses it appears that mycoheterotrophic plants mostly highly specifically associate with fungi mycorrhizal on trees, and that the strategy is more widespread than previously expected. It was found not only among many unrelated non-green species, but also among some green forest orchids and pyroloids, which combine mycoheterotrophy with photosynthesis. More research is needed in tropical areas, where the rules observed in temperate regions do not seem to apply., and Marc-André Selosse, Mélanie Roy, Tamara Těšitelová.
Komu z nás by se při tété otázce neobjevili před očima voňavé kloboučky hříbků, elegantní bedly či rezavé lišky - nebo je libo drahocenné lanýže? Sotva si zároveň vybavíme doma nevítané houby dřevokazné nebo mikroskopické, laiky běžné označované jako plisně, které mohou jak zabíjet, tak zachraňovat životy. Biologové se je učí znát a využívat k našemu prospěchu stále důkladněji. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová, Milan Gryndler, Jiří Jirout.
The aim of this paper is to analyze the social and class inequalities in turnout in the Czech Republic between 1990 and 2010. Thus, the study focuses on a description of the evolution of the relationship between turnout and key characteristics of socio-economic status: education, income and social class. This research utilizes a pooled cross-sectional post-election survey dataset from the Czech Republic fielded over two decades; and employs standard statistical methods, i.e. contingency tables and convergence models, to analyze change in turnout among population subgroups. There are signs of a gradual crystallization of both social and class inequalities in electoral participation. Convergence models reveal a linear increase in educational and class inequalities in turnout. In the case of income, however, this study finds evidence of a crystallization of income based inequalities in participation rather than a growth in inequalities per se., Lukáš Linek., and Obsahuje seznam literatury
Rozhodování o „správné“ odpovědi je třetí fází kognitivních procesů, které v hlavě respondentů probíhají během zodpovídání otázky. Poté, co nějakým způsobem zadaný dotaz interpretovali a následně v paměti vyhledali informace potřebné k jeho zodpovězení, musí nyní rozhodnout o náležité odpovědi. V posledním kroku pak bude třeba ještě toto rozhodnutí přizpůsobit formátu nabízených možností. V seriálu, který má za cíl čtenáře provést všemi těmito čtyřmi fázemi, se tedy nyní ocitáme ve třetím kroku., The article stands as the third part of a series about the question answering process during standardized surveys and elaborates the judgment making phase. The first part deals with attitude questions. In this regard, relevant theories of the nature of attitude are explained (true attitude model, construal model, the belief-sampling model); context effects that influence decision-making processes in the course of answering are described (i.e. the inclusion/exclusion model) and the effect of affective reactions like emotions is mentioned. In the second part concrete strategies and criterions of decisi - on making are showed, which respondents use in the course of survey question answering process. This is done both with regard to factual and attitudinal questions., and Jiří Vinopal.
RNDr. Aleš Špičák, CSc. (*1955), vedoucí oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., v r. 2014 získal cenu předsedy AV ČR za propagaci či popularizaci výzkumu (viz Živa 2014, 6: CL). Při této příležitosti bychom chtěli dát čtenářům Živy možnost nahlédnout i mimo obor biologie - formou rozhovoru a navazujícího článku přiblížit témata, kterými se zabývá. A. Špičák je naším předním odborníkem na zemětřesení v seismicky aktivních oblastech, zkoumá také souvislosti sopečné a zemětřesné činnosti. Vystudoval užitou geofyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, od r. 1986 je vědeckým pracovníkem GFÚ AV ČR, v letech 1998-2007 zde působil jako ředitel. Kromě organizování přednášek i dalších akcí pro veřejnost bývá hostem rozhlasových a televizních zpravodajství při výskytu zemětřesení a sopečných erupcí. and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Krouzová.
RNDr. Dagmara Sirová, Ph.D., se v r. 2014 stala jednou ze tří laureátek projektu L’Oréal Pro ženy ve vědě (viz také Živa 2014, 3: LVI). Dagmara Sirová pracuje na katedře biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti působí, díky Fulbrightově stipendiu, na zahraniční stáži na Portland State University v Oregonu, ve Spojených státech amerických. Se svým vědeckým týmem se dlouhodobě zabývá studiem interakcí mezi rostlinami a mikroorganismy. Jako modelový organismus přitom využívá bezkořennou rostlinu - bublinatku (rod Utricularia, blíže o tématu se dočtete v článku na str. 286-288 tohoto čísla Živy). and Jana Šrotová, Andrej Funk, Lucie Beranová.
Rozšířené zvláštní číslo Živy, věnované bezobratlým živočichům, dedikujeme dlouholetému členu redakční rady tohoto časopisu Vojenu Ložkovi, jinak též jednomu z otců zakladatelů moderní české zoologie bezobratlých, který letos v červenci oslavil 90. narozeniny (o jeho osobnosti také např. v Živě 2005, 4: XLVII-XLVIII; 2010, 4: LV-LVI). Protože o této žijící legendě české i evropské přírodovědy bylo již v různých rozhovorech hodně napsáno, rozhodla jsem se popovídat si s ním o jeho začátcích v přírodovědě i o tom, že štěstí přeje připraveným. Pojďme se tedy zeptat, jak se z malého zvídavého kluka ze Smíchova stane velký přírodovědec. and Lucie Juřičková.