Monoklonální gamapatie, ať už se jedná o benigní nebo maligní stavy, jsou prokazatelně rizikovým faktorem pro rozvoj venózního tromboembolizmu (VTE). Incidence VTE u monoklonální gamapatie nejasného významu (monoclonal gammapathy of undetermined significance ? MGUS) se podle dostupných dat pohybuje zhruba mezi 67 %, což je statisticky signifikantně více než je popisováno u populace bez MGUS. Maligní transformace MGUS a následná nutná cytostatická léčba riziko VTE dále signifikantně zvyšují. Do popředí moderní léčby mnohočetného myelomu se zejména u starších pacientů dostávají nové léky ze skupiny imunomodulačních látek (talidomid, lenalidomid), které hlavně v kombinaci s chemoterapií a kortikoidy zvyšují riziko VTE. Při kombinační léčbě talidomidem společně s kortikosteroidy je popisována až více než 20% incidence VTE. Lenalidomid v kombinaci s kortikosteroidy v některých studiích dosahuje až 75% incidence VTE. Patogenetický mechanizmus VTE u těchto stavů zůstává prozatím z větší části neobjasněn. Z těchto důvodů je nyní kladen důraz na efektivní tromboprofylaxi pacientů s MGUS, myelomem a zejména pacientů léčených moderními léky. Mezi základní strategie patří standardní tromboprofylaxe LMWH, což je v současné době jediná ověřená efektivní metoda. Hledají se ale nové alternativní postupy. Zkušenosti byly získávány s podáváním nízkodávkovaného warfarinu (1 mg/den), avšak tato strategie se ukázala jako neefektivní. Mezi nově zaváděné metody profylaxe VTE patří podávání kyseliny acetylsalicylové v dávce 80?325 mg/den. Nejlepší výsledky byly publikovány při jejím použití v profylaxi pacientů užívajících lenalidomid, kde při podávání salicylátů klesá incidence VTE až na hranici 1 %. Mechanizmus účinku zatím není objasněn, v současné době neexistuje randomizovaná studie srovnávající standardní profylaxi LMWH s kyselinou acetylsalicylovou. Na základě publikovaných dat se jeví tromboprofylaxe s použitím kyseliny acetylsalicylové jako možná alternativa u pacientů léčených lenalidomidem. Pro ostatní pacienty s MGUS či mnohočetným myelomem v současné době platí obecná doporučení, tj. při nutnosti tromboprofylaxe podávání LMWH ve standardních dávkách., Monoclonal gammopathies regardless their malignant or benign characteristics are considered as a risk factor for development of venous thromboembolism (VTE). Incidence of VTE in monoclonal gammopathies of undetermined significance (MGUS) varies among 6?7 % which is significantly higher rate than in population without MGUS. Malignant transformation of MGUS and cytostatic treatment furhther increase the risk of VTE. Recently several new drug groups have been introduced into treatment regimens of multiple myeloma. The group of immunomodulatory drugs (thalidomide, lenalidomide) especially when combined with corticosteroids carries the highest risk of VTE. The incidence of VTE in this combination can be uo to 20 %. In some studies lenalidomide with corticosteroids reach VTE incidence of 75 %. Pathogenetic mechanism of these events remains poorly understood. From the reasons mentioned above there is a big effor made to estabilish an effective thromboprophylaxis in patients with MGUS and multiple myeloma. Basic strategies include standard dose LMWH, which is the only method verified in the studies. Alternative methods are being evaluated. The low-dose warfarin regimen (1 mg/day) has been tried without success. New approach to prophylaxis VTE in patients treated with immunomodulatory drugs is administration of acetylsalicylic acid in doses 80?325 mg/day. The best results have been recently published in patients with multiple myeloma receiving lenalidomide. However no randomized controlled trial has been performed so far., J. Radocha, V. Maisnar, and Lit.: 12
Na 3 kazuistikách je demonstrován současný pohled na diagnostiku a léčbu trombózy esovitého splavu. Trombóza vzniká na infekčním nebo neinfekčním podkladě. Příčinou infekční trombózy je akutní mastoiditida, častá u dětí obvykle spojená s hyperkoagulačním stavem nebo dlouhodobý chronický středoušní zánět s cholesteatomem, především u dospělých s poruchou imunity nebo diabetes mellitus. Neinfekční trombóza vzniká především na podkladě poruchy koagulace a postihuje zvláště mladé ženy, kuřačky, gravidní nebo ženy užívající hormonální antikoncepci. Léčba zánětlivých otogenních trombóz esovitého splavu je založena na podávání antibiotik a chirurgické sanaci spánkové kosti; podání antikoagulační léčby a chirurgické vybavení trombu není jednoznačné. Naopak antikoagulační terapie je klíčová u neinfekčních trombóz splavu. U všech nemocných s trombózou splavu je třeba cíleně pátrat po přítomnosti vrozeného či získaného trombofilního stavu., Three case studies demonstrate current views on the diagnosing and treatment of thrombosis of the sigmoid sinus. The factors causing thrombosis are of infectious and non-infectious nature. The cause of infectious thrombosis is acute mastoiditis which is frequent in children and is usually linked with a state of hypercoagulation, or a long-term chronic middle ear inflammation with cholesteatoma, especially in adult patients with an immune system disorder or diabetes mellitus. Non-infectious thrombosis primarily develops as a result of disturbed coagulation and prevailingly affects young women, female smokers, pregnant women or women taking hormonal contraception. The treatment of inflammatory otogenous thrombosis of sigmoid sinus is based on the administration of antibiotics and surgical sanitation of the temporal bone; administration of anticoagulation medication and surgical treatment of the thrombus is still an issue. On the other hand, anticoagulation therapy is a key element in non-infectious sigmoid sinus thromboses. Targeted detection of inborn or acquired thrombophilic state is necessary in all patients with sigmoid sinus thrombosis., Viktor Chrobok, Arnošt Pellant, Edvard Ehler, and Lit. 18
Trombóza hlubokých žil dolních končetin je relativně časté a potenciálně velmi závažné onemocnění. Efektivita tradiční konzervativní systémové antikoagulační léčby je obecně malá a v současnosti se do popředí dostávají metody miniinvazivní terapie spočívající ve farmakologické a mechanické lokální trombolýze. Kromě vyššího počtu rekanalizací a zkrácení doby léčby je zde také nižší výskyt následných komplikací zejména v podobě vzniku posttrombotického syndromu. Svou roli hraje v prevenci závažné plicní embolie v určitých případech i perkutánní implantace kaválních filtrů., Deep vein thrombosis is a a common disease associated with high mortality and morbidity rates. The efficiency of traditional systemic anticoagulation therapy is generally low. Nowdays, a growing body of evidence suggests that endovascular local thrombolysis methods including pharmacological and mechanical approach improve short and long term outcomes of patients with this diagnosis. Percutaneous inferior vena cava filter placement also play important role in the prevention of pulmonary embolism in particular cases., Jakub Hustý, and Literatura 9
Trombóza ledvinné žíly je vzácné onemocnění novorozeneckého věku. Jeho incidence je nízká, pohybuje se na úrovni 2,2 na 100 000 živě narozených dětí. Následky onemocnění jsou však časté a dosti závažné. Vzhledem k nízkému výskytu onemocnění nemáme v dostupné literatuře jednoznačná a jednotná terapeutická doporučení opírající se o randomizované studie. V tomto článku autoři předkládají svojí zkušenost s invazivní léčbou tohoto onemocnění u čtyřdenního novorozence., Renal vein thrombosis is a rare condition of neonatal age. Its incidence is low, 2.2 per 100,000 live births. The consequences of the disease are common and quite serious. Due to the low incidence of the disease, there are no clear and consistent therapeutic recommendations in literature based on randomized trials. In this article, the authors present their experience with invasive treatment of this disease in the four-day newborn., Polovinčák M, Černý M, Bláhová K, Roček M., and Literatura
Trophic eggs, which are not viable and eaten by larvae, are produced by the passalid beetle Cylindrocaulus patalis. This is the first record of trophic eggs in subsocial Coleoptera. There are differences in the morphology of trophic and fertile eggs; the former are a paler colour and softer than the latter. The surface of the chorion of trophic eggs is also smoother than that of fertile eggs. The trophic eggs are fed directly by the female parent to 3rd instar larvae following a series of specific behavioural interactions between them, including repeated stridulation by the larva. It is likely that trophic eggs supplement the protein-poor diet of the larvae and contribute to their growth and survival. The production of trophic eggs may be associated with the evolution of an extremely small clutch size in C. patalis.
1_The arboricolous dolichoderine ant Liometopum microcephalum (Panzer, 1798) is considered to be mainly predatory, although there are some reports of it tending aphids. The main objective of the present study was to confirm that this ant has a trophobiotic relationship with aphids and assess seasonal differences in its utilization of honeydew. We hypothesized that the worker ants on trees where they have their nest (nest tree) and trees where they are foraging (foraging trees) should differ in gaster mass and sugar content depending on their direction of movement, and that both should be highest in spring. From spring to summer 2009, ascending and descending workers were collected from nest and foraging trees at a locality in South Moravia, Czech Republic. Mass of their gasters and their content of total and reducing sugars were measured using chemical (photometric) methods. Differences in gaster mass confirmed the flow of liquid food from foraging to nest trees, but there were no significant between-month differences. Contents of total and reducing sugars were positively correlated with gaster mass. The gasters of workers descending from foraging trees contained significantly more reducing sugars than those of workers descending or ascending nest trees. The content of reducing sugars was lowest at the beginning of the ants’ activity period in April and highest in June, with a non-significant drop in July. Results for total sugars were similar, with the decrease in July being significant. The concentration of sugars in the gasters of workers ascending and descending nest trees did not differ significantly but the absolute content of total sugars was higher in the gasters of ascending ants., 2_Results from foraging trees confirmed that the ants collected the honeydew from these trees. Possible reasons for the ambigous results for nest trees are discussed. We conclude that trophobiosis is an important component of the nutritional biology of L. microcephalum., Jiří Schlaghamerský ... []., and Obsahuje seznam literatury
We recorded the association between the planthopper Tettigometra laetus Herrich-Schäffer, 1835 (Hemiptera: Fulgoromorpha: Tettigometridae) and three ant species belonging to the subfamilies Myrmicinae and Formicinae in a coastal dune area of Flanders (Belgium). Lasius psammophilus Seifert, Tetramorium caespitum L. and Formica cunicularia Latreille were observed attending and palpating the dorsal glandular area of this planthopper, taking honeydew directly from its anus, herding them and carrying them into their nests when disturbed. The planthopper was rarely found in the absence of ants and probably develops within ant nests, which may provide protection against predation and adverse weather conditions. The natural history of temperate ant-hemipteran relationships is discussed.
In a series of articles, we have been developing a theory of \emph{tropical diagrams of probability spaces}, expecting it to be useful for information optimization problems in information theory and artificial intelligence. In this article, we give a summary of our work so far and apply the theory to derive a dimension-reduction statement about the shape of the entropic cone.
A new genus, Trurlia Jałoszyński, in the tribe Cephenniini (Scydmaenidae: Scydmaeninae) is described. The type species is T. insana sp. n. from Sumatra; females of an undescribed species are also reported to occur in W Malaysia. Trurlia most closely resembles Cephennomicrus Reitter, but it is the first genus of the Scydmaenidae with entirely fused antennomeres 10 and 11, forming a large, oval, abruptly separated club. Based on a disarticulated female of Trurlia sp., the detailed morphology of the new genus is described and illustrated, and possible relationships with other genera of the tribe are discussed. Comments on evolution, polarity of characters and feeding strategy of the Cephenniini are included.