Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života., Two experimental groups (an instructed group exercise program and an individual exercise program, healthy lifestyle education) and a control group (healthy lifestyle education only) were observed in our study. Healthy lifestyle education included lectures on physical activity, healthy diet and mental health and was undergone by all the groups. Questionnaires were used to obtain participants' anamnestic data, data on eating habits, self-reported health status and other selected indicators of quality of life. To assess the influence of education and physical activity on mental state, questions focused on expressing positive and negative feelings were applied. Increases/decreases in the incidence frequency of positive/negative feelings or attitudes were examined. After the education program and the 10-month physical activity program, group 1 (group exercise program) demonstrated a significant positive shift in self-reported health status and in participation in social life. The total score of positively oriented questions changed significantly in both experimental groups (p<0.001 in group 1, p<0.05 in group 2) whilst the total score of negatively oriented questions was equal in both experimental groups (p<0.05). It seems that regular, long-term and, most importantly, instructed physical activity, despite its low volume and intensity, can have beneficial effect not only on disease prevention but also on self-reported health status and quality of life., Dana Fialová, Věra Vlastníková, and Literatura
Práce je zaměřena na problematiku kouření u lékařů a zdravotnických pracovníků a na názory studentů medicíny na tento problém v souvislosti s jejich budoucí intervencí k zanechání kouření u svých pacientů. Průzkum na Lékařské fakultě Ostravské univerzity v Ostravě byl proveden pomocí standardizovaného dotazníku mezinárodní studie GHPSS u 255 studentů všeobecného lékařství 1.–4. ročníku. U studentů bylo zjišťováno kuřáctví a to nejen cigaret, ale i doutníku, vodní dýmky nebo šňupání tabáku. Byly zjišťovány názory na současnou protikuřáckou politiku a na specifickou úlohu zdravotníků v podpoře odvykání kouření. Z výsledku průzkumu vyplývá, že kouří 25 % všech studentů. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve výskytu kuřáctví mezi jednotlivými ročníky. Studenti nižších dvou ročníků byli častějšími uživateli tabákových výrobků než studenti vyšších ročníků. Většina studentů si je vědoma, že je nutné zaznamenávat u pacientů anamnézu kouření jako součást osobní anamnézy., The paper deals with smoking among doctors and medical personnel and the opinions of medical students regarding this problem in terms of their future intervention as doctors in helping their patients to stop smoking. A questionnaire survey among 255 medical students in the 1st to 4th years of study was performed at the Faculty of Medicine, University of Ostrava using the standardised to GHPSS international study questionnaire. Consumption of cigarettes water pipes, cigars and snuff was evaluated, as well as opinions on current anti smoking policy and the specific role of doctors in prevention of smoking. Results showed that 25% of students are smokers with statistically significant differences among individual years of study. Students in the first two yars of study used tobacco product more often than the highest years. The majority of students are aware of the fact that smoking status should be included in patient anamnesis., Jana Povová, Andrea Dalecká, Hana Tomášková, Kateřina Vařechová, Vladimír Janout, and Literatura
Cílem článku je zvýšit v České republice zájem o ekonomické otázky primární prevence a ukázat, že prevence nemocí může ušetřit náklady na zdravotní péči v řádu miliard korun ročně, kromě nemalého příspěvku do hrubého domácího produktu. Pro hodnocení efektivity preventivních intervencí existuje dostatek ověřených postupů, zejména výpočet poměru Cost-benefit anebo Cost-effectiveness. Autor předkládá úvahu ke stanovení monetární hodnoty ztracených let života, DALY (Disease Adjusted Life Years), resp. QALY (Quality Adjusted Life Years) a dospívá k návrhu 780 000–1 000 000 Kč/rok (32 000–40 000 €). V závěru autor navrhuje diskusi k těmto otázkám a výzkum souvisejících problémů., The objective of the article is to call attention to economic matters in primary prevention in the Czech Republic and to reveal that primary prevention could save costs in health care in the order of tens of millions euros annually, aside of the contribution to the GDP. A number of methods is available for cost-benefit and cost-effectiveness analyses of preventive interventions. The author presents a consideration on the costs of Disease-Adjusted-Life-Year (DALY) and Quality-Adjusted-Life-Year (QALY) in the Czech Republic and proposes 780.000–1,000.000 CZK/year (32.000–40.000 €). In conclusion, the author calls for more discussion on the matters presented and for research of associated problems., Jaroslav Kříž, and Lit.: 22
Článek se zabývá výzkumným šetřením, které probíhalo u žen v roce 2015. Kromě výsledků výzkumného šetření je popsána ve stručnosti problematika vzniku nádoru, prevence onkologických onemocnění v oboru gynekologie a porodnictví (primární, sekundární, terciární, kvartérní), životní styl a doporučení Evropského kodexu proti rakovině., The paper deals with a research survey conducted in women in 2015. Besides the research survey results the paper briefly describes the problems of tumour formation, cancer prevention in the areas of gynecology and obstetrics (primary, secondary, tertiary, quaternary), the lifestyle and recommendations of the European Code against Cancer., and Ivana Nesnídalová, Drahomíra Filausová, Romana Belešová
Bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření zaměřené na zjištění přístupu ke zdraví u 484 učitelů různých stupňů škol. Soubor byl hodnocen na základě prevalence ovlivnitelných rizikových faktorů životního stylu a z účasti učitelů na preventivních prohlídkách. Ve srovnání s průměrnou českou populací vykazují učitelé lepší tělesnou hmotnost, jsou méně obézní (pouze 6,6 %), méně kouří (7 % pravidelných a 5,3 % příležitostných kuřáků), stravují se pravidelně (76,5 %) a mají více pohybové aktivity (medián – 5 hodin tělesné aktivity týdně v létě a 3 hodiny týdně v zimě). Učitelé mají také dobrou účast na preventivních prohlídkách – k praktickému lékaři pro dospělé chodí pravidelně 77,5 % učitelů, k praktickému zubnímu lékaři 92,1 % a k praktickému gynekologovi 90,6 % dotázaných žen. Poměrně riziková je pouze skupina vysokoškolských učitelů, kteří vykazují relativně vysokou prevalenci rizikových faktorů a nejnižší účast na preventivních prohlídkách. Důvodem však je pravděpodobně vyšší zastoupení učitelů do 35 let a vyšší počet mužů v této skupině ve srovnání s ostatními typy škol., This anonymous questionnaire survey was carried out in order to clarify the approach of teachers to their own health. A group of 484 teachers teaching on various school levels was studied. Their approach to personal health was assessed on the grounds of prevalence of certain lifestyle factors, namely preventable ones, and of their participation in preventive check-ups. As compared to the rest of Czech population teachers have a better body mass index, are less obese (in 6.6% only), smoke less frequently (7% of regular and 5.3% of occasional smokers), eat more regularly (76.5%), and engage in move physical activity (median of 5 hours per week during summer and 3 hours per week in winter). Teachers also have a better extent of participation in preventive check-ups. Regular check-ups by general practitioners for adults are absolved by 77.5% of teachers, visits to dentists by 92.1% and check-ups at gynaecologists by 90.6% of women teachers. Nevertheless, a partially higher risk was detected amongst university lecturers who had a relatively higher prevalence of risk factors and also a lower frequency of regular preventive check-ups. This finding could be probably explain by higher prevalence of teachers up to 35 years of age and higher distribution of men in this group in comparison with the other types of schools., Markéta Papršteinová, Jindra Šmejkalová, Lenka Hodačová, Oľga Šušoliaková, Eva Čermáková, Dana Fialová, and Lit.: 14
Competencies develop and changes throughout a persons life, they can gain or lose, going through various age stages. Their development does not end in youth, but continue on through the adult life. The ability to thing and reflect those thoughts specifically come forward in the center of structure of competency, which grows at the same time as the individual matures. One of the competency types is health competency. Health competency is a relatively new concept; it is not sufficiently researched. Aim of the study was to determine the factors of an adult individual health competency. 827 respondents participated in the study, in the processing of data was used SPSS. Was used factor analysis, analysis of variance with ANOVA and KruskalWallis test and Pearsons correlation. It was found that health competency is affected by several factors. These are: health education, health behavior, and the value of the environment. Each of the sets was distributed to key factors. It is the main factors affecting the health competence, but additional factors are: gender, education and income., Inara Upmale, Andrejs Geske, and Literatura
The management of chronic diseases shall be considered a priority in the work of the global international institutions, which are related to health policies. In the search for effective and efficient solutions for the treatment of chronic diseases, scientists are developing different programs. In Bulgaria the continuous monitoring of chronically ill people is defined with the term dispensarization. The objective of the research is to analyze the place and the role of patients in the monitoring of their chronic diseases and how the concept of quality of life relates to this process. Method The research in focus groups is planned within a research project on the monitoring of chronic diseases. Five group discussions were held. The number of participants in all focus groups was sixty. Results The two discussed directions - the active role of the patient and the focus on the results are weak links in the current organization of the care for the chronically ill people. The topic of creating and adopting an Act of the patient was also presented, in which to be paid attention to the evaluation of the quality of life. In general was brought the need for a clear delineation of the roles and the competencies of everyone involved in the monitoring process of chronic diseases. The chronic disease cannot be defined only as a medical problem, as there are economic and social, including political consequences. Conclusions The management of the chronic disease requires coordination of doctor-patient interaction, a model of partnership and trust in the relations, self-management of the condition by the patients and their inclusion in the health team. The most important step to achieve this goal is the education of the patients, increasing their knowledge and motivation, psycho-emotional support, instilling hope and faith in the capacity of the patients., Teodora Dimcheva, Gergana Foreva, Radost Аsenova, Nonka Маteva, Todor Stoev, Rosica Dimova, and Literatura
V predkladanej štúdii autori ponúkajú prehľad problematiky zdravia rómskej populácie na Slovensku spolu s faktormi ktoré ho ovplyvňujú. Rozoberajú demografický vývoj Rómov v spojitosti s reprodukčným a populačným zdravím. Autori predkladajú analýzu zdravia Rómov založenú na výsledkoch parciálnych prieskumov a samohodnotení zdravotného stavu samotnými Rómami. Článok stručne mapuje oblasti najvýraznejších problémov zdravotného stavu rómskeho etnika na Slovensku. Informuje čitateľa o známych príčinách tohto stavu. Zlepšenie situácie v oblasti zdravia vidia autori v transkultúrnom prístupe k Rómom zo strany zdravotníckych pracovníkov a majoritnej spoločnosti a v realizácii efektívnej edukácie zameranej na podporu a ochranu zdravia., In the present study, the authors provide an overview of the health problems of the Roma population in Slovakia together with influencing factors and analyse factors. The demographic development of the Roma in conjunction with reproductive population health. The authors also present an analysis of the health of the Roma based on the partial results of surveys and self-assessed health status. The article briefly charts the area that is most outstanding in health problems of the Roma ethnic group in Slovakia. It informs the reader about the known causes of this condition. The authors see improvement in the health situation through a transcultural approach towards the Roma by health workers and by majority society and effective implementation of education aimed at health promotion and protection., Mária Šupínová, Ladislav Hegyi, Cyril Klement, and Literatura
Životní prognóza pacientů s diabetes mellitus 1. typu (DM1T) se dramaticky změnila po objevu inzulinu v roce 1922, ale stále byla o 25 let kratší ve srovnání s nediabetickou populací. Někteří lidé s DM1T však žili stejně dlouho jako nediabetická populace a neměli pozdní komplikace diabetu. Začali být oceňováni medailemi za dlouhý život s diabetem. Stali se však i předmětem výzkumu zabývajícího se otázkou, proč žijí tak dlouho, čím se odlišují od těch pacientů s DM1T, kteří žili krátce. Práce se zabývá odlišnostmi medailistů a diskutuje různé hypotézy, které by mohly tyto odlišnosti vysvětlit. Zdá se, že velice důležitá je kvalitní kontrola diabetu v prvních 20 letech od stanovení diagnózy, protože existuje tzv. glykemická paměť, která může v dalších letech životní prognózu významně ovlivnit. Život lidí se lineárně prodlužuje od počátku 19. století, prodlužuje se však i život osob s DM1T. Je to způsobeno jednak kvalitnější kontrolou glykemie, jednak kvalitnější prevencí a léčbou komplikací. Ukazuje se, že klesá výskyt terminálních stadií diabetické nefropatie, zlepšuje se primární i sekundární prevence kardiovaskulárních komplikací i kardiologická a kardiochirurgická léčba. Jako nejvýznamnější prognostické faktory zvýšené mortality se jeví manifestní proteinurie, diabetická neuropatie a hypertenze. Pokud nejsou přítomny tyto ukazatele, neliší se životní prognóza pacientů s DM1T významně od životní prognózy nediabetické populace. Klíčová slova: diabetická nefropatie – diabetes mellitus 1. typu – glykemie – glykemická paměť – ICHS – mortalita – pozdní komplikace diabetu – prognóza, The life expectancy of Type 1 diabetes mellitus (T1DM) dramatically improved after the discovery of insulin in 1922, but was still 25 years shorter than that of non-diabetic population. Some people with T1DM, however, lived to the same age as a non-diabetic population and had no late complications of diabetes. They began to be awarded medals in appreciation of their long life with diabetes. They also became the subject of a research examining why they lived so long and what was the difference between them and those patients with T1DM, whose lives were much shorter. The paper deals with the differences observed in the ´medallists´ and discusses various hypotheses that might account for them. It seems that reliable control of diabetes within the first 20 years following the diagnosis is very important, in relation to the existence of “glycemic memory“ which may significantly affect life expectancy in the following years. Human lifespan in general has been linearly extended since the early 19th century and the same holds for lifespans of people with T1DM. This is due to the higher quality control of glycemia on the one hand, and a better prevention and treatment of complications. It is observed that the incidence of terminal stages of diabetic nephropathy has been dropping, the primary as well as secondary prevention of cardiovascular complications, cardiological treatment and heart surgery have been improving. Manifest proteinuria, diabetic neuropathy and hypertension appear to be major prognostic factors of increased mortality. If these indicators are not present, the life expectancy of patients with T1DM does not significantly differ from that of the non-diabetic population. Key words: diabetic nephropathy – glycemia – glycemic memory – ICHS – late complications of diabetes – mortality – prognosis – type1 diabetes mellitus, and Zdeněk Rušavý, Silvie Lacigová