Z rozšíření a polohy sídlišť lze pro všechny úseky paleolitu rekonstruovat typ obývané krajiny, který se liší hlavně podle požadavků hospodářského a společenského života. Jednotlivé regiony Moravy se výrazně odlišují přírodním prostředím, výskytem kamenných surovin i vzdáleností od hlavních komunikačních tras. Ta mohla hrát důležitější roli než morfologie terénu. S komunikací souvisí i podíl importovaných surovin. Role variability štípaných industrií je při posuzování teritoriality dvojznačná: výrobky s vysokým sociálním statusem (např. pečlivě opracované hroty) jakož i vzorky zvláštních surovin mohly cirkulovat i mezi nositeli různých kulturních tradic, a tím stírat jedinečnost industrií, kterou opět posilovala snaha o zdůraznění identity skupiny tradiční výrobou artefaktů určitého typu. Srovnání jednotlivých lokalit nasvědčuje daleko větší stabilitě osídlení (z níž mj. vyvěrá i teritoriální chování), než by odpovídalo tradiční představě potulného způsobu života pravěkých lovců-sběračů. and Regional patterns and territoriality of the Upper Palaeolithic Moravia. From the distribution and geography of sites, one can reconstruct the type of landscape inhabited for each Upper Palaeolithic period. This type differs chiefly in economic and/or social requirements, which may or may not be similar in individual cultures. Sometimes, it was the distance of the inhabited region from the communication arteries, rather than landscape morphology, which played the major part. There also is a direct connection between communications and transport of alien raw materials. Less clear is the role of the lithic typology. Here it is not the question of the possible differences in activities but rather the considerably underestimated social role of the chipped industry composition. Tools showing high social status (highly elaborated weapons), bearing the role of social communication, can get into a quite different social milieu. On the contrary, the spectrum of lithic industries of the same initial tradition may become diversified to strengthen the group identity in a symbolic way. Even the variability of adornments or even artistic features can operate in this way. On the other hand, it is a fact that the ideological subsystems, reflecting art as well, are common to populations over a large territory. The comparison indicates much greater degree of regional patterns than would correspond to the traditional concept of nomadic hunter-gatherers.
L’auteur présente son approche d’une classification des textes (résultat de sa thèse de doctorat, basée sur l’énonciation) et propose, dans le cadre des textes non-littéraires, de distinguer deux classes de textes -classe de textes informatifs et celle de textes appellatifs, selon leur fonction textuelle dominante (constater, faire savoir vs. persuader, faire faire). A chaque classe, elle attribue des traits constitutifs communs à plusieurs types textuels. Parmi des textes informatifs, elle range le type informatif, descriptif et explicatif. Leur structure textuelle se manifeste comme une progression thématique à thème constant. Elle est basée sur rémunération, la description ou l’explication des données concernant l’objet du discours d’une manière objective. Par contre, la structure textuelle du type appellatif est plus compliquée, souvent hétérogène, basée sur des procédés de l’argumentation, persuation, instruction etc. On trouve des traces du producteur et du récepteur dans le texte qui a comme but de changer l’opinion du lecteur, de le faire agir, etc. Parmi des textes appellatifs, elle range le type argumentatif, instructif, directif et autres. Comme exemple d’une analyse textuelle, on présente le cas des petites annonces de la météo et des horoscopes.