Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy. Téměř pamětní spis ke zprovoznění prvé pražské parní železnice (roku 1845) obsahuje 40 dobových rytin moravských a českých míst na trati Olomouc-Praha, v nichž byla zřízena nádraží, dvě horopisné mapy průběhu dráhy a 5 tabulí s rytinami drážních staveb (náspů, tunelů, mostů, propustků) a plánků kolejišť v pěti městech včetně kolejiště pražského (nyní Masarykova) nádraží. Na rubu desek knihy jsou dobové plány Olomouce (na přední desce) a Prahy (na zadní desce). Na 24 stránkách textu jsou zaznamenány dějiny stavby trati včetně výstavby drážních staveb a popisu železničních vozidel (s. 24).
Verfasst von L. Förster und A. Demarteau, Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy. Téměř pamětní spis ke zprovoznění prvé pražské parní železnice (roku 1845) obsahuje 40 dobových rytin moravských a českých míst na trati Olomouc-Praha, v nichž byla zřízena nádraží, dvě horopisné mapy průběhu dráhy a 5 tabulí s rytinami drážních staveb (náspů, tunelů, mostů, propustků) a plánků kolejišť v pěti městech včetně kolejiště pražského (nyní Masarykova) nádraží. Na rubu desek knihy jsou dobové plány Olomouce (na přední desce) a Prahy (na zadní desce). Na 24 stránkách textu jsou zaznamenány dějiny stavby trati včetně výstavby drážních staveb a popisu železničních vozidel (s. 24)., CAES. REG. BIBLIOTHECA OLOMUC. (razítko na titulním listu), and Na předním přídeští nalepen Plan von Olmütz (měřítko uvedeno), následuje titulní list a vlastní text. Za ním 19 z 20 tónovaných litografických listů s 38 vyobrazeními (stanice, mostní konstrukce, tunely, viadukty). Dílo pokračuje 10 nákresovými tabulemi, z nichž je několik rozkládacích (profily tratí, mapový zákres trati, půdorysy stanic, konstrukční výkresy tunelů, mostů a viaduktů na trati). Na zadním přídeští nalepen Plan von Prag s popisnou legendou (měřítko uvedeno).
Dějiny a výklad funkcí pražského staroměstského orloje, popis a dobové rytiny jeho hodinového stroje v roce 1866. Zvláštní otisk z Abhandlungen der k. böhm. Gesellschaft für Wissenschaften Wien, V. Folge, 15. Band. - Kniha seznamuje s dějinami orloje od jeho vzniku na přelomu 14. a 15. století, popisuje a vykládá jeho astronomickou část a hodinový stroj, kterým je poháněna. 6 rytin v přílohách.
Dějiny Prahy do roku 1794 se statistickými údaji k roku 1794 a popis památek Prahy IV. - Hradčany a Pražský hrad. Stručné dějiny Pražského hradu. Podrobný popis katedrály sv. Víta (včetně nápisů na zvonech a náhrobcích). Životopis sv. Jana Nepomuckého s popisem jeho svatovítské hrobky. Chronologická řada pražských biskupů a arcibiskupů (973-1793) s uvedením jejich činnosti. Církevní statistika k r. 1794 (počty řádů, kapitul apod.). Popisy dalších kostelů, včetně zrušených a zbořených. Popis Pražského hradu a domů s tehdejšími čp. 2-199. Rejstřík
Bibliofilský reprint z roku 1927 Modlitební knihy pro zednáře, vydané v Praze u J. F. Schönfelda roku 1784, se stručnými dějinami zednářství v Evropě i Praze. Bibliofilie o 1000 číslovaných výtiscích má č. 48. Kniha má 292 s. vlastního reprintu Modlitební knihy pro svobodné zednáře, vytištěného německou gotickou kurzívou (tedy psacím "švabachem"), a 23 strany se dvěma doprovodnými studiemi. Prvá z pera Dr. Posnera nastiňuje dějiny zednářství v Anglii i na kontinentě, zmiňujíc i osobnost J. A. Komenského, W. A. Mozarta a Josefa Dobrovského. Druhá, kterou sepsal pražský archivář Dr. J[osef] Volf, seznamuje s okolnostmi vydání této pražské Modlitební knihy pro zednáře a s dalšími nejen Schönfeldovými zednářskými tisky 18. století. - Anonymě vydaná Modlitební kniha obsahuje modlitby pro velmistry, mistry i učně zednářských lóží speciálně a modlitby pro všechny stupně zednářského zasvěcení. Všechny modlitby víceméně vycházejí z křesťansko-židovských liturgických tradic, přidávajíce zásady zednářského učení. Závěr knihy tvoří šest žalmů.