The study presents experimental investigations of spatial turbulence intensity and scales of turbulent eddies (macroeddies) in a rectangular channel and the impact of the hydraulic jump on their vertical and streamwise distributions over a flat and scoured bed. The results of four tests and two different discharge rates are presented. Intensive mixing caused by the hydraulic jump has an impact on the instantaneous velocity, turbulence intensity and sizes of macroeddies, as well as their vertical and longitudinal distributions along the channel. The largest differences in turbulence characteristics were reported directly after the hydraulic jump, above the eroded bed. The interaction between the stream of the increased turbulence and the bed is a direct cause of formation of scour downstream water structures, which has a great effect on overall flow characteristics. The scour hole that arose downstream the jump moderated, in a small degree, the turbulence intensity at its end. Just next to the hydraulic jump only the small longitudinal relative sizes of macroeddies were present, while at the end of the analyzed reach, downstream of the scour, the relative scale reached around 1.5 depth of the stream.
In the paper, I distinguish between the semantic and the ''direct'' approach to event ontology. The first approach, employed by D. Davidson, starts with logical analysis of natural language. This analysis uncovers quantification over the domain of events. Thus, we have ontological commitment to events and, at the same time, also a suggestion of how to view their nature. The second approach, used by J. Kim and D. Lewis, deals with events ''directly'', i.e. not by analyzing language first. Events are postulated because they are useful in other theories (of causation, explanation, etc.) and their nature is adjusted to the needs of these theories. In the paper, I analyze both approaches and outline their problems and advantages. I conclude that we should conditionally prefer the latter approach on methodological grounds. This preference is based on the assumption that submitting hypotheses to tests seems to be a crucial part of metaphysical methodology. Since the ''direct'' approach to event ontology allows for more testing, it should be preferred over the semantic approach., V příspěvku rozlišuji mezi sémantickým a ,,přímým'' přístupem k ontologii událostí. První přístup, který používá D. Davidson, začíná logickou analýzou přirozeného jazyka. Tato analýza odhaluje kvantifikaci v oblasti událostí. Máme proto ontologický závazek k událostem a zároveň i návrh na to, jak se dívat na jejich povahu. Druhý přístup, který používají J. Kim a D. Lewis, se zabývá událostmi ,,přímo'', tj. Ne analýzou jazyka jako první. Události jsou postulovány, protože jsou užitečné v jiných teoriích (příčin, vysvětlení atd.) A jejich povaha je přizpůsobena potřebám těchto teorií. V příspěvku analyzuji oba přístupy a nastiňuji jejich problémy a výhody. Závěrem konstatuji, že bychom měli z metodických důvodů upřednostňovat druhý přístup. Tato preference je založena na předpokladu, že předložení hypotéz k testům se zdá být klíčovou součástí metafyzické metodiky. Protože ,,přímý'' přístup k ontologii událostí umožňuje více testování, mělo by být upřednostňováno před sémantickým přístupem., and Eugen Zeleňák
The contemporary Platonists in the philosophy of mathematics argue that mathematical objects exist. One of the arguments by which they support this standpoint is the so-called Enhanced Indispensability Argument (EIA). This paper aims at pointing out the difficulties inherent to the EIA. The first is contained in the vague formulation of the Argument, which is the reason why not even an approximate scope of the set objects whose existence is stated by the Argument can be established. The second problem is reflected in the vagueness of the very term indispensability, which is essential to the Argument. The paper will remind of a recent definition of the concept of indispensability of a mathematical object, reveal its deficiency and propose an improvement of this definition. Following this, we will deal with one of the consequences of the arbitrary employment of the concept of indispensability of a mathematical theory. We will propose a definition of this concept as well, in accordance with the common intuition about it. Eventually, on the basis of these two definitions, the paper will describe the relation between these two concepts, in the attempt to clarify the conceptual apparatus of the EIA., Současní platonisté ve filozofii matematiky argumentují, že matematické objekty existují. Jedním z argumentů, které toto stanovisko podporují, je tzv. Enhanced Indispensability Argument (EIA). Cílem tohoto příspěvku je poukázat na obtíže spojené s EIA. První z nich je obsažena v vágní formulaci Argumentu, což je důvod, proč nelze stanovit ani přibližný rozsah nastavených objektů, jejichž existence je uvedena argumentem. Druhý problém se odráží v neurčitosti samotného pojmu nepostradatelnost, která je pro argument nezbytná. Příspěvek bude připomínat nedávnou definici pojmu nepostradatelnost matematického objektu, odhalit jeho nedostatek a navrhnout zlepšení této definice. Poté budeme se zabývat jedním z důsledků svévolného zaměstnávání konceptu nepostradatelnosti matematické teorie. Navrhneme také definici této koncepce v souladu se společnou intuicí. Nakonec, na základě těchto dvou definic, bude článek popsat vztah mezi těmito dvěma pojmy, ve snaze objasnit koncepční aparát EIA., and Vladimir Drekalović