Kresba (22, 3 x 24 cm): Rudolf II. jako Imperator Romanorum. Císař římský v antikizujícím oděvu sedí na trůnu před dvěma Herkulovými sloupy s korintskými hlavicemi spojenými draperií, což byl znak habsburského císařství od doby Karla V. Za císařem stojí Fama (dvě trubky v ruce) a klade mu na hlavu věnec, před císařem stojí vojsko, v jehož čele jsou tři personifikace. Nalevo, před praporem českého království je žena, která císaři předává českou korunu, před praporem svaté říše římské stoji muž v antické zbroji a předává mu císařskou korunu a napravo, před uherským praporem stojí muž v antické zbroji a předává mu uherskou korunu. V pozadí je antická architektura s arkádami. Na nebi je nad císařem orel na protější straně je orel zabíjející v letu draka, uprostřed sedí na oblaku Bůh., Fučíková 1997#, 57, I/157., and Návrh úvodního obrazu k sérii oslavujících turecké války.
Ve dvoře Dolního zámku kašna s figurou Tritóna troubícího do mušle., Poche 1977#, 57--62., Anděl 1984#, 29-33., and Novodobý odlitek podle sochy Adriaena de Vries, zapůjčen ze sbírek NG v Praze.
Částečně zachovaná terasová zahrada, s balustrádou, původně též s letohrádkem, terasou a míčovnou. Zahrada byla se zámkem spojena krytou chodbou., Poche 1977#, 115-117., and Jedna z nejstarších renesančních zahrad italského typu v Českém království, založená 1563 Ferdinadem I. pak dále budována Rudolfem II. (1585-1602) se zahradními stavbami (návrhy staveb Ettore de Vaccani, Giovanni Gargiolli, provedení kameník G. A. Brocco). Budovy byly zničeny roku 1639-1640. Dochovala se pouze balustráda oddělující soukromou část zahrady. Vzhled zahrady v Brandýse nad Labem dokumentuje mědirytina z doby kolem roku 1640 (Merian, Mattäus, Topographia Bohemiae, Moraviae et Silaesiae, Das Schloß Brandeys in Böhme, und verschantzungen des Schwedischen Felds, welches General Bauer, vor de kaiserlichen verlassen, im Martio 1640).
Kresba (58 x 48 cm): Herkules (lví kůže) se chystá kyjem zabít Neřesti, které srazil na zem: nalevo je Svár (stará žena, místo vlasů hadi), napravo Lakota (bytost s oslíma ušima a pytlem s penězi v ruce, uprostřed Přetvářka (maska v popředí, vedle ní žába). Nad Herkulem sedí na oblaku Minerva (přilba) s věncem a palmovou ratolestí v ruce, vedle leží její štít s Gorgoneiem a kopí. V pozadí antické chrámy a postavy Múz., Kaufmann 1988#, I/16., Fusenig 2010#, č. 90 s. 232., and Stejná kresba: Göttingen, Kunstgeschichtliches Seminar der Universität, Kunstsammlung inv. č. H 510 (31,1 x 21,1 cm). Patrně přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfovy sbírky. Není vyloučeno, že tento ztracený obraz tvořil střed triptychu, jehož další součásti tvořily dvě imperiální alegorie (srov. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2; Mnichov, Návrat Panny). Herkules byl častým alter ego habsburských císařů včetně Rudolfa II.
Archimedes (Geometrie), vousatý, baret, dlouhé šaty, ve zdvižené pravé ruce úhelník., Varcl 1978#., and Ze souboru kreseb kostýmů ze slavností na pražském dvoře císaře Rudolfa II.
Fučíková 1997#, I/187. and Pečlivá kresba podle slavného sousoší Únos Sabinek (Loggia dei Lanzi, Florencie, 1583) od Giambologni, kterého se Rudolf II. pokoušel získat do svých služeb. Kresba patrně vznikla na císařovu objednávku.
Olověný odlitek: Mars v antické zbroji, levou rukou je opřený o štít, u pravé nohy brnění/válečná trofej., Fučíková 1997#, II/76., and Plakety sloužily jako aplikace na nábytku, patrně vznikly během Abondiova pražského pobytu. Mars náleží k sérii bohů planet (dochován též Merkur a Venuše).
Merkur běžící směrem doprava (okřídlený klobouk a boty, caduceus), vpravo u jeho nohou kohout., Fučíková 1997#, II/77., and Plakety sloužily jako aplikace na nábytku, patrně vznikly během Abondiova pražského pobytu. Merkur náleží k sérii bohů planet (dochován též Mars a Venuše).
Nahá Venuše zobrazená zpředu, drží levici na hlavě okřídleného Amora (toulec) s páskou na čele., Fučíková 1997#, II/78., and Plakety sloužily jako aplikace na nábytku, patrně vznikly během Abondiova pražského pobytu. Venuše náleží k sérii bohů planet (dochován též Merkur a Mars).
Olej na plátně: nalevo sedící polonahá Venuše, obrácená zády k divákovi, ale otáčející se k němu. Napravo Bacchus (zvířecí kůže), dívá se na Venuši, v pravé pozdvižené ruce drží hrozen vína, v levici konvici. Mezi Venuší a Bacchem stojí čelem k divákovi Ceres (klasy ve vlasech, šaty s odhalenými ňadry), pravou ruku na rameni Venuše, levou ruku s ovocem na rameni Baccha. Za Venuší na zemi párek bílých holubic., Fučíková 1997#, I/87., and Patrně součást cyklu věnovaného Venuši a určeného pro některou z císařových komnat.