Kresba (18, 8 x 13, 7 cm): Minerva (přilba, brnění, štít, kopí) sedí na podstavci, u něhož spoutána Hloupost (oslí uši) a Závist (vlasy z hadů). and Prag um 1600#, č. 264 s. 391.
Pískovcové sochy: nalevo polosedící Minerva (štít s hlavou Gorgony), napravo Mars (maršálská hůl), oba v antikizující zbroji., Poche 1965#, 86., and Brožovský 1995#, 15.
Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
V nádvoří průmyslového komplexu tiskáren monumentální plastika Athény v helmici. and Plastika je umístěna v komplexu tiskáren (Athenaeum), takže je narážkou na jméno firmy a odkazuje na Athénu, patronku věd a umění.
V nádvoří průmyslového komplexu tiskáren monumentální plastika Athény v helmici. and Plastika je umístěna v komplexu tiskáren (Athenaeum), takže je narážkou na jméno firmy a odkazuje na Athénu, patronku věd a umění.
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na vnitřních dveřích vpravo: Paridův soud., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinet po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Pískovcová socha na soklu: stojící Minerva (přilba, dlouhý chitón, na prsou aegis s gorgoneionem) v kontrapostu, pravá noha mírně pokrčená, levá ruka pozvižená na hruď, přidružuje oděv. Pravá ruka pozdvižená k rameni (originální socha v ní drží kopí), u pravé nohy had, jehož konec je vidět u levé nohy., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížskou Minervu vytvořil podle antické sochy známé jako Minerva Giustiniani, kterou znal patrně z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 71, zrcadlově převráceno). Socha byla objevena na místě antického chrámu Minerva Medica v Římě před rokem 1632, kdy je poprvé doložena v majetku rodiny Giustiniani. V římském palazzo Giustiniani byla až do roku 1804, později se stala součástí vatikánských sbírek. Had byl jedním z nejdůležitejších atributů řecké bohyně Athény, a proto zaujímal prominentní místo i na nejslavnější kultovní soše Athény, kterou zhotovil Feidiás pro Parthenon na athénské Akropoli (447-438 př. Kr.). Pausaniás v Cestě po Řecku vykládal hada jako Kekropa (1, 24), jehož historie je zaznamenána v Knihovně z 2. stol. připisované Apollodórovi (3.14.6).
Nástěnná malba zobrazuje Cloelií na břehu řeky. Zleva přichází skupina dívek, na hřbetě bílého koně plovoucího přes řeku sedí Cloelie, za ní vlaje okrový plášť. Kůň má hruď zdobenou velkou červenou stuhou. Na břehu vpravo stojí další dvě dívky, které spolu hovoří. V pozadí na druhém břehu řeky je hrad. V oblacích sedí Minerva, která se dívá dolů. Na hlavě má helmu, v levé ruce kopí, pravá ruka se opírá o štít, u nohou jí sedí sova., Raidl 1997#;, Miltová 2008#;, Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev je interpretován jako únos Fílyry (Miltová 2008) nebo jako utěk Cloelie ze zajetí krále Porseny (Raidl 1997). Klíčovou postavou je nepochybně Minerva, která scéně přihlíží z oblak. Bohyně Minerva byla spojována s moudrostí a mírem a byla též považována za ochránkyni měst. Na zobrazeném výjevu je rovněž podstatné to, že kůň s hlavní hrdinkou je slavnostně ozdoben červenou stuhou a všechny dívky, které jí doprovázejí, se tváří radostně. Pravděpodobně nejde ani o útěk Cloelie z tábora Porseny, ale o její triumfální návrat do Říma, líčený podle Plútarchova líčení ve Ctnostech žen. Velmi důležité místo zaujímají u Plútarcha ženy, které se zasloužily o zakládání měst. Mezi nimi má to nejdůležitější místo Řím a statečná Cloelie. Porsena ocenil její hrdinský čin, dovolil jí odvést zajatce zpět do Říma a obdaroval jí koněm. Poté byl mezi Římany a Etrusky uzavřen mír, což zdůrazňuje přítomnost Minervy, která byla právě proto v 16. - 17. století součástí zobrazení tohoto námětu (e.g. G. Romano, P. Caravaggio (?), freska na stropě velkého sálu ve vile Lante (Řím), před 1524). Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".