Olejomalba na desce (28, 9 x 23, 2 cm): polonahý Neptun (vousy, trojzubec), nahá Thetis, za ní Amor (luk), na voze taženém mořskými koni. Okolo Tritóni troubící na mušle a píšťalu, vpravo dole Tritón veze na hřbetě nahou Nymfu, u níž putto. Dva putti letí ve vzduchu před vozem., Kaufmann 1988#, 20.44., and Podle nápisu byl obraz darem příteli. Podle Sprangerovy předlohy udělal Jacob Matham roku 1614 grafický list (Bartsch 204). O tom, že se s Thetis chtěl oženit Jupiter i Neptun, se zmiňuje Pindaros v osmé isthmijské ódě z roku 478 před Kristem (8, 28-38). Neptuna objímajícho Thetidu v přítomnosti Amora zobrazil Perino del Vaga, Jacopo Caraglio v letech 1530-1570 podle kresby vytvořil rytinu (Bartsch 30).
Budova Akademie (Hochschule für Bildende Künste Dresden) zdobena alegorickými sochami. Nad levým a pravým vchodem jsou na vlysu zobrazeni hrající si a sportující putti., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=DD_Sempergalerie, and Putti popdle antických reliéfů. Kinderreliefs angeordnet. Die Kinder üben sich in friedlichem Wettstreit: Gesangsvortrag, Ringen, Diskuswerfen, Wagenrennen, Laufen ... (das ist ja wie bei den olympischen Spielen in London!)
Budova Akademie (Hochschule für Bildende Künste Dresden) zdobena alegorickými sochami. Nad lvchodem jsou na vlysu zobrazeni putti provozující různá řemesla. Ve cviklech okřídlené ženské postavy s atributy - palmová ratolest, čeněnka; palmová ratolest vavřínový věnec ve vlasech, věnec v ruce., http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=DD_Sempergalerie, and Putti popdle antických reliéfů. Über den Durchgängen finden wir in den Bogenzwickeln und in den Reliefs darüber wiederum vielfältige Bezüge zur Kunstausübung: Und wenn man genau hinschaut, kann man den Eifer und die Begeisterung erkennen, mit denen die Kinder meißeln, töpfern, malen, ...
Olej na plátně (118 x 175 cm): nahá Venuše (perlový náhrdelník) se objímá s nahým Adonidem, drží ho za bradu a on ji drží ňadro. V popředí vlevo luk a toulec, nalevo putto nazdviháví závěs, pod nímž milenci sedí, další putto pod závěsem hraje na violu. Vpravo nahoře průhled do krajiny., Fučíková 1997#, I/98, and Výjev byl vykládán jako kosmická alegorie, ale pojetí ukazuje spíše na ilustraci bezstarostného spolužití Venuše a Adonida před jeho osudným lovem (Knihovna připisovaná Apollodórovi 3, 14, 4), jak ho líčí Ovidius v Proměnách (10, 530-539).
Kresba (ˇ14 x 19 cm): nahá Venuše sedí na klíně Marta (vousy), k němuž obrací hlavu. Mars pravicí drží Venuši za stehno a levicí za ňadro. U nohou Venuše klečí putto a u její levé ruky další (osušují ji po koupeli?). Výjev je umístěn pod keř.
Bohatě zdobená barokní štuková fasáda. Kartuš se dvěmi postranními volutami, pod nimi proti sobě sedí putti, na volutách sedící postavy: Merkur a Fortuna s vlajícími vlasy a lodní plachtou.
Nástěnná malba al secco: polonahá Psýché sedí v lese, zezadu k ní na oblaku slétá Amor (motýlí křídla) a klade jí na ramena květinovou girlandu. O strom vlevo je opřený Amorův toulec, nahoře vlevo se objímají dva putti., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and Výjev není ilustrací konkrétní pasáže z Apuleiova románu, ale pouze evokuje atmosféru milostného příběhu Psýché, podobně jako Gundelachův obraz z roku 1613 (München, Amor a Psýché).
Nástěnná malba al secco: uprostřed Múz sedí na oblaku Malířství (paleta, štětce) a maluje hlavu Medúzy na Minervin štít , který drží putto. Nad Malířstvím sedí Minerva (zbroj, přilba, štít) a klade jí věnec na hlavu, napravo od Minervy dva putti přilétají s girlandou. Pod Malířstvím sedí na zemi Múzy (zleva): Kleió, Múza dějepisu (kniha); Euterpé, Múza lyrické poezie (svitek); Geometrie (kružítko), Hudba nebo Erató, Múza milostné lyriky (loutna); Melpomené, Múza tragédie (tragická divadelní maska) a Úraniá, Múza astronomie (globus a dalekohled). V popředí na zemi před Gerometrií trojúhelník, pravítko a list papíru. Napravo na vrcholu Helikónu Pegas., Mixová, Sedlák 1953#., Benedík, Pavlíková 1967#., Knoflíček 1999#., and V literatuře výjev nesprávně interpretován jako Apollón s Múzami. Obraz zobrazuje Minervinu návštěvu Múz na Helikónu, kterou v Proměnách popsal Ovidius (5, 254-268), což bylo v barokním umění velmi oblíbené téma. Ilustrace Ovidia je na této malbě kombinována s oslavou malířství, Tuvorova malba se v tomto ohledu drží natolik těsně Reinerovy kompozice z doby kolem roku 1718 (Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Minerva a Múzy), že ji můžeme považovat za její přímý ohlas (srov. Exemplum: Minerva mezi Múzami na Helikónu). V obou případech Minerva věnčí Malířství, které maluje na štít bohyně hlavu Medúzy.
Nastropní freska: Apollón (tunika, boty, toulec) luk v levici se obrací k černé vráně sedící na stromě za ním, před ním leží na zemi leží mrtvá Koronis se šípem v prsou, oplakávají ji tři putti., Mádl 2008#., and Výjev je variace na zobrazení tohoto mýtu v mramorovém sále zámku Trautenfels (Carpoforo Tencalla, 1670).