Článek ukazuje pohled na utváření novověké koncepce pokroku v dílech Bernarda Le Boviera de Fontenelle. Idea pokroku byla poprvé přesně zformulována právě ve Fontenellových pracích. Podnětem pro Fontenellovy úvahy byla intelektuální debata querelle des anciens et des modernes. Tato diskuze měla rozhodnout o nadřazenosti novověku nad antikou nebo naopak. Fontenelle se debaty účastnil a závěry, k nimž došel, dovršily jeho teorii pokroku, jíž se věnoval nejen téměř ve všech pracích, ale též ve chvalořečích., This paper presents a view of the constitution of the early modern idea of progress in works of Bernard Le Bovier de Fontenelle. The idea of progress was for the first time framed in Fontenelle’s works. The intellectual discussion Querelle des anciens et des modernes was the cue of Fontenelle’s considerations. This dispute had to decide the predominance of moderns under the anciens, or the anciens under the moderns. Fontenelle participated on this debate, and his conclusions had been an important part of his theory of progress proposed in his works and panegyrics., and Dagmar Zajíčková.
A relatively unknown woman named Maria Theresa Short opened a popular observatory in 1835 in Ed inburgh - a time and place where men of science and property had long failed to make a viable space for astronomy. She exhibited scientific instruments to a general public, along with a great telescope and a walk-in camera obscura that projected live views of the city and continues to delight audiences to this day. To better understand Short's accomplishments, achieved as scientific and public life became increasingly closed to women, this study explores her largely untold story, and maps some of the places of science around it. Finding local contingencies, multiple sites and practices by diverse groups, it proposes that tensions within the connections between science and spectacle and the use of popularization to promote its professionalization produced gaps that even a marginal figure like Maria Short could inhabit and exploit., Relativně neznámá žena jménem Maria Theresa Short otevřela roku 1835 v Ediburghu lidovou hvězdárnu - v době a v místě, kde mužové vědy a majetku dlouho selhávali při vytváření životaschopného proctor pro astronomii. Short vystavovala pro široké publikum vědecké nástroje a také velký dalekohled i camera obscuru, do níž šlo vejít a pozorovat živoucí dění ve městě a která poskytuje divákům zážitky dodnes. Abychom lépe porozuměli úspěchům, jichž Short dosáhla, zatímco se vědecký a veřejný život ženám výrazněji uzavíral, tato studie probádává její z větší části nevyřčený příběh a kolem něj mapuje některá z míst vědy. Na základě nalezení lokálních podmíněností, vícenásobných míst a praktik různých skupin, tato studie přichází s propozicí, že napětí vznikající ze spojení vědy a spektáklu a z užití popularizace k podpoře profesionalizace vytvářelo mezery, které mohla i marginální osobnost jako Maria Short obsadit a využívat jich., and Alison Reiko Loader.
Ve francouzském Chantilly (asi 30 kilometrů severně od Paříže) se ve dnech 21. až 23. listopadu 2013 konalo sympozium US-EU Frontiers of Engineering (FoE) 2013, jež spolupořádaly Národní inženýrská akademie Spojených států (National Academy of Engineering - NAE) a Evropská asociace inženýrských akademií (The European Council of Academies of Applied Sciences, Technologies and Engineering - Euro-CASE). Konference, jejímž cílem bylo zprostředkovat kontakty a výměnu zkušeností v několika vybraných oblastech, svedla dohromady 60 mladých perspektivních vědců a inženýrů z průmyslu i akademické sféry - 30 z Evropy a 30 ze Spojených států. and Petr Pošík.
Na podzim roku 2012 otevřel Ústav dějin umění AV ČR vlastní Window Gallery, která zaujímá výlohy parteru budovy ÚDU v Husově ulici v Praze. Dá-li se o pěti z nich mluvit jako o „galerii“; zbývající slouží jako „nástěnky“, jež informují o aktivitách ústavu - knižních novinkách, přednáškách, konferencích a časopisu Umění. S nápadem galerie ve výloze přišla dr. Vendula Hnídková, která se zabývala organizací výstav a navázala spolupráci s grafickým a designérským studiem OKOLO. „Vznik galerie souvisí se zvažováním možností, jak prezentovat nejen výsledky práce ústavu, ale i obecně dějiny umění v městském prostoru, pro což se výkladce jednoduše nabízejí,“ vysvětlil ředitel ÚDU AV ČR prof. Vojtěch Lahoda. and Blanka Švédová.
„S dvorním radou Gustavem C. Laubem, který předevčírem zemřel ve svých 85 letech, odešel vědec světového věhlasu, který se zasloužil o němectví ve zdejší zemi a především v Praze…“ (Bohemia 14. dubna 1923) and Alena Míšková.
Studie pojednává o analýze a navrhovaném řešení problému "hodnotové neutrality" (Wertfreiheit) vědy německým kritickým racionalistou Hansem Albertem. Především Albert odmítá dvě vyhrocené pozice: novopozitivistickou ignoraci hodnotících soudů i jejich existencialistickou adoraci. Naopak se prostřednictvím takzvaných přemosťovacích principů snaží překlenout propast mezi poznáním na jedné straně a rozhodnutím (tj. hodnocením) na straně druhé. V návaznosti na Maxe Webera uznává princip hodnotové neutrality ve vědě, ovšem pouze v oblasti jejího objektového jazyka, neboť věda jako technologický systém výpovědí má pouze informativní, nikoli normativní charakter. To však nevylučuje hodnocení v rovině předmětů (především sociálních) věd a v rovině hodnotové báze (veškerých) věd. Dále se tato studie věnuje otázce hodnoty vědy o sobě a nakonec krátkému seznámení s Albertovým pojetím kritického racionalismu jako návrhu "způsobu života" (Lebensweise), This study deals with the analysis of the question of "Value Neutrality" (Wertfreiheit) in science and proposed solution held by critical rationalist Hans Albert. First of all, Albert rejects two contrasting positions: ignorance of value judgments by logical positivists and the existentialist adoration on the other hand. On the contrary, through the so-called "bridging principles" he seeks to bridge the gap between knowledge on the one hand and the decision (i.e., evaluation) on the other. Following Max Weber he recognizes the principle of value neutrality in science, but only in the area of object-oriented language, for science as a technological system of statements is only informative, not normative. This does not preclude assessment on the level of objects (mainly social sciences) and the level of the value base (all sciences). In addition, this study addresses the issue of the value of science itself, and finally a brief introduction to the concept of critical rationalism that Albert proposed as a possible "way of life" (Lebensweise)., and Jitka Paitlová.
In this issue, we feature an interview with the president of the Academy of Sciences of the Czech Republic (AS CR), Prof. Jiří Drahoš. The interview focuses on funding science and research at AS CR and the methodology that has become the universal tool for distributing money to the whole Czech science as a whole. On the basis of this government-conceived tool, the institutional financial grant for the AS CR should be reduced by about 50 percent by 2012. and Marina Hužvárová.