Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu "formální epistemologie“. Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených – především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních., The aim of the article is to provide a critical analysis of predictions that concern the future of social sciences suggested by Ladislav Kvasz as a part of his project “formal epistemology”. In relation to the issue of paradigm change Kvasz’s model of dynamics in the scientific field offers an alternative to Kuhn’s theory of scientific revolutions. The article inquires the nature of the mechanism of changes in the field and what can therefore be predicted from such model – especially concerning social sciences. This is achieved with the help of Michel Foucault’s historical method, which emphasizes the need to avoid false continuities in explaining the development of a scientific discipline, which is going through deep discontinuities on its epistemic level. Special attention is given to the connection between predictions and the possibility of distinguishing epistemologically and sociologically graspable features of science. The adequacy of working with social sciences using tools Kvasz had developed focusing on formal disciplines is therefore identified as a decisive point., and Markéta Patáková.
Pracoviště základního a aplikovaného výzkumu v oblasti fyziologie živočichů a člověka pořádá u příležitosti oslav 60. výročí svého založení popularizační akce s cílem představit své aktivity. S historií i současností seznámilo veřejnost prostřednictvím komorní výstavy, jejíž uvedení ve výloze knihkupectví Academia na Václavském náměstí v Praze doprovodily 19. března 2014 odborné přednášky a interaktivní prezentace. and Gabriela Adámková, Luděk Svoboda.
Před budovou Přírodovědecké fakulty UK v pražské Viničné ulici byl pod záštitou děkana prof. Bohuslava Gaše odhalen 6. května 2014 pomník Juliu Sachsovi. Téhož dne odpoledne se v Novoměstské radnici uskutečnilo kolokvium „Julius Sachs, zakladatel moderní rostlinné fyziologie“, které zaštítil prorektor Univerzity Karlovy doc. Jan Konvalinka. Večer následovalo v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě zahájení výstavy „Julius Sachs a počátky rostlinné fyziologie“ za přítomnosti a s egidou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše. Nechci sahat nikomu do svědomí, ale jsem si téměř jist, že většina domácích přírodovědců si nebude jista, kdo vlastně Julius Sachs byl. Uveďme jej proto nejprve do dvorany slávy přírodovědců druhé poloviny 19. století. and Jan Krekule.