Omezení reklamy na tabákové výrobky je považováno za efektivní opatření pro snížení prevalence kouření v populaci. Tato reklama ovlivňuje děti a mladistvé, kteří jsou na ni citlivější než dospělí. Bez ohledu na propagovanou značku vedou marketingové aktivity výrobců ke zvyšování povědomí o kouření mezi nezletilými a ke zvýšení rizika nástupu kouření. I když v mnoha zemích, včetně České republiky, došlo k výraznému omezení reklamy na tabákové výrobky, stále dochází k propagaci v místě prodeje a také pomocí grafického zpracování obalů. Významné jsou také produkty cílené na ženy a dívky. Naopak omezování propagace tabákových výrobků, omezení míst prodeje, jednotné balení cigaret a zejména úplný plošný zákaz reklam snižují počet náctiletých, kteří začnou kouřit., Restriction of tobacco advertising is an effective strategy to decrease smoking prevalence. Marketing of tobacco products influences smoking rates among children and adolescents, and several studies have shown that youth are more sensitive to tobacco advertising than adults. Tobacco advertising of any form increases the awareness of smoking among children and increases the risk of smoking onset, regardless of the brand advertised. Many countries, including the Czech Republic, restricted tobacco advertising, however, advertising at point of sale and promotion through cigarette package design is still permitted. Important are marketing campaigns targeted at girls and women. On the other hand, restriction of tobacco advertising, especially a total ban of tobacco advertising and plain packaging, leads to a decrease in smoking prevalence among minors., Jarmila Kučerová, and Literatura
Cieľom predloženej práce je zhodnotiť vplyv dosiahnutého vzdelania na výskyt metabolického syndrómu a jeho rizikových determinantov u súboru 65 920 klientov poradní zdravia pri 36 regionálnych úradoch verejného zdravotníctva v Slovenskej republike vo veku od 25 rokov. Prítomnosť metabolického syndrómu a jeho rizikových determinantov sme hodnotili podľa kritérií International Diabetes Federation z roku 2005. Celková prevalencia metabolického syndrómu v súbore bola 31,2 %, u mužov 34,9 % a u žien 29,5 %. Úroveň dosiahnutého vzdelania mala menší vplyv na výskyt metabolického syndrómu a jeho rizikových faktorov u mužov ako u žien. Najvýraznejší vplyv vzdelania sme sledovali pri výskyte abdominálnej obezity a metabolického syndrómu u žien, kde ženy so základoškolským vzdelaním mali v priemere 3,14 krát vyššiu šancu mať abdominálnu obezitu (vo vekovej skupine 55–64 ročných žien až 4,17 krát) a v priemere 2,55 krát vyššiu šancu mať metabolický syndróm (vo vekovej skupine 25–34 ročných žien až 3,50 krát) v porovnaní so ženami s vysokoškolským vzdelaním. Výsledky našej štúdie podčiarkujú význam edukácie obyvateľstva s dôrazom na ženy a dôležitosť dosiahnuť aspoň stredoškolské vzdelanie s maturitou, okrem iného aj za účelom zníženia morbidity a mortality na kardiovaskulárne ochorenia na Slovensku., The objective of this work is to evaluate the impact of education level on the incidence of metabolic syndrome and its risk determinants among 65,920 clients of the Health Advice Centres of 36 Regional Public Health Authorities in the Slovak Republic, from the age of 25 years. The presence of metabolic syndrome and its risk determinants were evaluated according to criteria of the International Diabetes Federation from 2005. The overall prevalence of metabolic syndrome in the group was 31.2%, men 34.9% and women 29.5%. Education level has a lower impact on the incidence of metabolic syndrome and its risk factors among men than in women. The most significant effect of the level of education on the occurrence of abdominal obesity and metabolic syndrome we monitored in women. Women with basic level education have on average a 3.14 times higher chance of having abdominal obesity (55–64 years old women up to 4.17 times), and on average a 2.55 times higher chance of having the metabolic syndrome (25–34 years old women up to 3.50 times) compared with women with university education. The results of our study underscore the importance of education of the population with an emphasis on women and the importance of achieving at least secondary education with a "leaving" exam, inter alia, to reduce morbidity and mortality from cardiovascular disease in Slovakia., Tímea Ostrihoňová, Kvetoslava Rimárová, Janka Bérešová, Sylvia Kontrošová, and Literatura
V práci sme sa zamerali na analýzu pôrodnej hmotnosti a pôrodnej dĺžky novorodenca v závislosti od stravovacích návykov matky počas gravidity. Sledovali sme aj vybrané rizikové faktory životného štýlu matiek, ktoré môžu mať negatívny vplyv na ich zdravie, aj na vývoj plodu (dennú konzumáciu alkoholu a sladených nealkoholických nápojov, prevalenciu fajčenia a alternatívneho stravovania). Z potravín s vysokým ochranným potenciálom sme sa zamerali na dennú konzumáciu ovocia a zeleniny. Zber údajov sme rozdelili do dvoch fáz. V prvej fáze sme zbierali dotazníky v čakárňach v gynekologických ambulanciách, ktoré vypĺňali tehotné respondentky (n=164). V druhej fáze sme sa s respondentkami opätovne telefonicky skontaktovali a pýtali sme sa na pôrodnú hmotnosť a dĺžku ich novorodenca (n=126). Zistili sme významnú negatívnu asociáciu prírastku hmotnosti a BMI pred tehotenstvom. V III. trimestri tehotenstva mali respondentky najvyšší príjem energie (10,6±1,8 MJ), bielkovín (66,8±14,9 g), sacharidov (412,8±106,3 g) aj tukov (67,3±15,8 g). Znížený príjem tukov a sacharidov v tehotenstve bol asociovaný s nižšou pôrodnou hmotnosťou novorodenca (p<0,05). Pri zvýšení celkového príjmu energie o 1 000 kJ/deň vzrastá priemerná pôrodná hmotnosť novorodenca o 29 až 107 g. Zistili sme aj nedostatočnú konzumáciu ovocia a zeleniny, nadmernú konzumáciu sladených nealkoholických nápojov, konzumáciu alkoholických nápojov. Prevalencia fajčenia sa počas gravidity znížila z 11,6 % na 5,5 %. Výsledky plánujeme využiť v programoch a projektoch zameraných na znižovanie výskytu rizikových faktorov u žien ešte pred tehotenstvom, ktoré budú zamerané na intervenciu zdravej výživy a odvykania od fajčenia., We focussed on the analysis of the birth weight and birth length of newborns depending on the mothers' eating habits during pregnancy was done. The selected maternal lifestyle risk factors with the possible negative impact on their health and on fetus development were assessed (daily alcohol and/or sugary soft drinks consumption, smoking and alternative nutrition prevalence). We have focussed on food groups with a high protection potential, too: the daily fruit and vegetables consumption. Questionnaire collection was realized in two phases. The first phase was aimed at questionnaire data collection in the gynecological out-patiennt departments. The questionnaires was filled in by the pregnant women (n=164). In the second phase all women after giving birth were contacted by phone again and asked for birth weight and birth length of their newborn babies (n=126). A significant negative association of weight gain and BMI before pregnancy was found. In the course of the third trimester pregnant women had the highest energy (10.6±1.8 MJ), protein (66.8±14.9 g), carbohydrates (412.8±106.3 g), and fat (67.3±15.8 g) intake. A reduced fats and/or carbohydrates intake in pregnancy was associated with lower newborn birth weight (p<0.05). With an increased energy intake of 1,000 kJ/day the average newborn weight increased by 29–107 g. An insufficient fruit and vegetables consumption, non-alcoholic sugary beverages overconsumption and alcoholic beverages consumption were found. Smoking prevalence during pregnancy decreased from 11.6% to 5.5%. We are going to apply the results of this study in projects and programs aimed at the prevalence of risk factors in women before pregnancy, which will be focused on healthier eating intervention and smoking cessation., Martin Samohýl, Roman Rams, Katarína Hirošová, Diana Vondrová, Daniela Krajčová, Alexandra Filová, Jana Jurkovičová, and Literatura
Hlavní stanovisko práce: Totální pánevní exenterace je extenzivní výkon s vysokým výskytem urologických komplikací. Akutním řešením je derivace moči nefrostomií a poté u pacientů v remisi řešení stentem nebo reanastomózou. Cíl: Vyhodnocení výskytu urologických komplikací u pacientů po totální pánevní exenteraci pro pokročilé nádory malé pánve. Materiál a metody: Retrospektivně hodnocený soubor pacientů, kteří v letech 1999–2013 postoupili v naši nemocnici totální exenteraci pánve. Hodnoceny byly: onkologická charakteristika základního nádoru, předcházející operace, neoadjuvantní léčba, předcházející související urologické onemocnění a operace, délka operačního výkonu, krevní ztráty, druh a doba vzniku urologické komplikace a její řešení. Výsledky: Soubor 42 pacientů, 28 mužů (67%) a 14 žen (33%), průměrného věku 58 let (rozmezí 43–71). Derivace moči byla u 41 pacientů provedena ureteroileostomií, v jednom případě pomocí kožní ureterostomie. Urologické komplikace jsme zaznamenali u dvanácti pacientů (29%), časné u čtyř a pozdní u osmi pacientů. Časnou komplikaci představoval u tří pacientů urinózní leak z ureteroileální anastomózy, u jednoho pacienta septický stav na podkladě izolované infekce močových cest. Pozdní komplikace byly zjištěné v průměru 24 měsíců po operaci (rozmezí 4–60 měsíců). U sedmi pacientů se jednalo o strikturu močovodů v ureterointestinální anastomóze. U jednoho pacienta se vyskytla striktura kožní ureterostomie. Stadium nádorového onemocnění, předchozí chirurgické výkony a urologické onemocnění, délka operačního výkonu a velikost krevních ztrát výskyt komplikací neovlivňovaly. Všichni pacienti s výskytem urologických komplikací absolvovali neoadjuvantní léčbu. Závěr: Urologické komplikace po totální pá- nevní exenteraci se vyskytují přibližně u třetiny pacientů. Bezpečným akutním řešením bylo provedení derivace moči pomocí punkční nefrostomie. U pacientů s pozdními komplikacemi ve druhé době výměna nefrostomie za transureterální stent. U pacientů v dlouhodobé remisi nádorového onemocnění následně otevřená revize s reanastomó- zou ureteroileálního spojení., Major statement: Total pelvic exenteration is an extensive performance with a high incidence of urological complications. The acute solution is urinary nephrostomy and once the patient is in remission then proceeding to stent or reanastomosis. The aim: To evaluate the incidence of urological complications in patients after total pelvic exenteration for advanced tumors of the small pelvis. Material and methods: Retrospective evaluation of patients who underwent a total pelvic exenteration in our hospital in 1999–2013. We evaluated: oncologic characteristics of the initial tumor, previous operations, neoadjuvant therapy, previous urological disease and related surgery, length of surgery, blood loss, type and duration of urological complications and their solutions. Results: A total of 42 patients, 28 men (67%) and 14 women (33%), average age 58 years (range 43–71). Urinary diversion was performed in 41 patients by ureteroileostomy, in one case by skin ureterostomy. Urological complications were detected in 12 patients (29%), in four early and late in eight patients. Early complications included three patients with urinary leakage from the ureteroileoanastomosis, in one patient sepsis proven by an isolated urinary tract infection. Late complications were found, on average 24 months after surgery (range 4–60 months). Seven patients formed ureteric stricture in ureteroilealanastomosis. One patient experienced stricture of skin ureterostomy. The stage of cancer, previous surgeries, urological ailments, surgery length and amount of blood loss did not affect the incidence of complications. All patients with the occurrence of urological complications underwent neoadjuvant therapy. Conclusion: Urological complications after total pelvic exenteration occur in approximately one third of patients. Safe acute solution was to design a urinary diversion using a nephrostomy puncture. In patients with late complications at the 2.time replacement of nephrostomy for transureteral stent. Patients in long-term remission of cancer open revision with reanastomosis of the ureteroileal connection., Jaroslav Jarabák, Roman Zachoval, Vladimír Visokai, Jaromír Šimša, Ludmila Lipská, Miroslav Levý, and Literatura
Autoři uvádějí systematický přehled velkých randomizovaných studií z posledních let, které srovnávají krátkodobý i dlouhodobý efekt endovaskulární a chirurgické metody při léčbě stenózy odstupu vnitřní karotické tepny. Studie prokázaly podobný pozitivní dlouhotrvající efekt pro obě metody. Vyšší četnost komplikací v periprocedurálním období po angioplastice je způsobena častějšími drobnými neinvalidizujícími mozkovými ischemiemi, endarterektomie má větší riziko srdečního infarktu. Pro úspěch léčby je zásadní zkušenost operatéra a správná indikace nemocného k léčbě. Nemocní by měli být léčeni v centrech, která mají k dispozici obě metody a provádějí je s nízkým počtem komplikací., The authors present a systematic review of recent large randomized studies comparing short and long-term effect of endovascular and surgical treatment of the internal carotid artery stenosis at its origin. The studies showed similar beneficial long-term effect of both methods. Higher rate of complications in angioplasty is caused by minor debilitating ischemic strokes in the periprocedural period while the endarterectomy has higher risk of myocardial infarction. Experience of the operator and appropriate patient indication for therapy are crucial for treatment success. Patients should be treated in centers in which both methods are routinely available with lower rate of complications. Key words: carotid stenting – carotid endarterectomy –randomized study – periprocedural complications – long-term outcomes The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and D. Krajíčková, A. Krajina
Tato pilotní studie je zaměřena na parametry CT perfuze (cerebral blood flow, cerebral blood volume a permeability surface area) a multifázické CT angiografie (lokalizace trombu, stav leptomeningeálních kolaterál a morfologii durálních splavů) v predikci rozvoje maligního mozkového edému u pacientů s akutním uzávěrem v přední mozkové cirkulaci. Analyzováni byli pacienti z prospektivní multicentrické studie PROVE-IT (Precise and Rapid assessment of collaterals using multiphase CTA in the triage of patients with acute ischemic stroke for IV or IA Therapy; n = 200). Sledovaným cílovým parametrem vývoje edému byl posun středočárových struktur na kontrolním CT/MR po 24–32 hod. Do analýzy bylo zahrnuto pět pacientů s posunem ≥ 5 mm a pět kontrol, byly srovnány demografické i radiologické údaje. Nejvyšší senzitivita a specificita pro rozvoj klinicky závažného středočárového posunu byla pro CBV < 1,76 ml/min/100 g pro ischemické teritorium. Hodnocení perfuzních parametrů v kompletním teritoriu ischemie neprokázalo signifikantní rozdíl., We explore the predictive value of CT perfusion parameters (permeability surface area, cerebral blood flow, cerebral blood volume) and multiphase CT angiography (clot localization, leptomeningeal collaterals and dural sinuses morphology) in the development of malignant brain oedema in patients with acute proximal occlusion of the middle cerebral artery. Patients from the multicentre prospective study PROVE-IT (Precise and Rapid assessment of collaterals using multi-phase CTA in the triage of patients with acute ischemic stroke for IV or IA Therapy; n = 200) were analysed. Primary outcome was evaluated by midline shift ≥ 5 mm on a follow-up CT/MRI. A CBV threshold of 1.76 ml/100 g had the highest sensitivity and specificity of for the midline shift. There was no significant difference between the two groups in analysed CT perfusion parameters calculated for the entire ischemic region. Key words: acute ischemic stroke – brain oedema – CT perfusion – CTA angiography – dural sinuses The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and O. Volný, P. Cimflová, C. D. D’esterre
Erektilní dysfunkce je problém který postihuje mnoho mužů. Je definována jako neschopnost dosáhnout a udržet dostatečné ztopoření penisu k realizaci uspokojivého pohlavního styku. V léčbě poruch erekce využíváme několik modalit a při jejich volbě vycházíme z doporučení Evropské urologické asociace. Novou možností, obohacující dosavadní postupy, je využití extrakorporální rázové vlny s nízkou intenzitou (low-intensity extracorporeal shock wave). V tomto přehledovém článku přinášíme shrnutí informací o technologii vzniku rázových vln, jejich účincích, mechanizmu působení, účinnosti léčby a rovněž i přehledu přístrojů na našem trhu, které jsou k tomuto účelu používány. Účinnost je dle různých studií u všech typů přístrojů poměrně stejná, zlepšení erekce nastává u 70–80% pacientů. I když dosavadní výsledky vypadají slibně, je nutný ještě další výzkum k prozkoumání její účinnosti., Erectile dysfunction is a problem affecting many men. It is defined as the inability to develop or maintain sufficient erection of the penis to perform satisfying sexual intercourse. Several modalities are used for the treatment of erectile dysfunction and the choice of a suitable approach respects recommendations of the European Association of Urology. One of the new options, widening the range of methods used, is the use of low-intensity extracorporeal shock wave. This review summarises information concerning the technology of shock waves, their effect, functioning mechanism, treatment effectiveness, and also an overview of instruments available in the market used for this purpose. According to various studies the effectiveness of different types of such instruments is fairly identical; the improvement of erection is obtained by 70–80% of patients. No matter how promising the actual results may seem further research of the method´s efficacy is still necessary., Pavel Turčan, and Literatura