Starověké vzory - období pozdně římské: prolomení domovní fasády arkádou. V římském umění 5. - 6. století se lodžie objevuje v průčelí, a to nad vysokým masívním přízemím mezi nárožními rizality, nebo ve dvou podlažích, přičemž arkáda horní má zrychlený rytmus a menší měřítko; bývá bez hmotného omezení nebo sevřena zdivem na rozích. Toto řešení má předstupně v době kolem r. 100 př.Kr. a zprostředkovaně (Theodorichův palác v Galetě) se udrželo až do doby románské v Benátské republice, ale i v biskupském paláci v Záaplí v Kolíně nad Rýnem. Poprvé tento princip u nás použit v posledním patře zámku, kde je navíc arkáda prolomena na obě strany a spojená s okolím nádvořím (podobně v Telči). Rozevřená trojkřídlá dispozice arkády, jejíž sloupový ochoz se otevírá ven se objevuje v římském umění v 1. století po Kr. U nás v Opočně, Nelahozevsi, Račicích, Velkých Losinách, Moravské Třebové. and Antika a česká kultura, 1978, s. 298; Moravskotřebovské vlastivědné listy 9/1998; Jana Martínková, Přednáška dne 12. září 1998 v prostorách zámku-http://www.ksmt.wz.cz/Zamek_historie.htm
Vstupní portál bosovaný, severní fasáda věžovitého vstupního pavilonu, připisován G. M. Filippimu (architekt Rudolfa II., podobnost s Matyášovou bránou na Pražském hradě. and Moravskotřebovské vlastivědné listy 9/1998; Jana Martínková, Přednáška dne 12. září 1998 v prostorách zámku-http://www.ksmt.wz.cz/Zamek_historie.htm
Zámek, brána, vliv Serlia Libro extraordinario S. Serlia, též bohatá reliéfní výzdoba, polopostavy, busty, hlavy, na níž spolupracoval sochař z Brna L. Paris, doložený ve městě v letech 1612-1616. and UmPAmČ 4, s. 512; Moravskotřebovské vlastivědné listy 9/1998; Jana Martínková, Přednáška dne 12. září 1998 v prostorách zámku-http://www.ksmt.wz.cz/Zamek_historie.htm
Od 1486 páni z Boskovic, za Ladislava z Boskovic po r. 1509 stavební činnost: renesanční brána, nejstarší renesanční památka u nás (1492). Dva renesanční medailony s reliéfy Ladislava z Boskovic a jkeho ženy Magdalény z Dubé, patrně italská práce. Od 1612-1618 Ladislav Velen ze Žerotína zámek s pavilonem a arkádovým dvorem. Radnice 1520-1560. Renesanční domy na náměstí. and UmPamČ 2, s. 422; Moravskotřebovské vlastivědné listy 9/1998; Jana Martínková, Přednáška dne 12. září 1998 v prostorách zámku-http://www.ksmt.wz.cz/Zamek_historie.htm
Na druhém nádvoří sloupové arkády na třech stranách (1562), ve třech patrech nad sebou: sloupy toskánské, korintské, ionské; na sloupech reliéfy. Sluneční hodiny (1592-1593) a rustikový portál.
Křtitelnice s reliéfem alabastrové reliéfy na korpusu od H. Walthera ml. z Drážďan 1560-1565, církevní námět, ale kompozice inspirace? and Poche 1978#, s. 433.
Pískovcová plastika nahého vousatého muže s korunou na hlavě - Neptun, stojí na delfínovi, trojzubec chybí., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.
Pískovcová plastika nahé ženy, kolem beder vlajícíc drapérie, k pravému boku oběma rukama tiskne roh hojnosti, u levé nohy sedí zajíc., Blažíček 1976#, 111., and Alegorie ze série čtyř živlů Oheň, Voda, Vzduch, Země.