Zesnulý v rytířské zbroji, fyziognomie výrazně individualizována, ačkoliv reliéf vznikl 16 let po smrti zobrazeného., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 259, obr. s. 274., and První náhrobní reliéf s individualizovabnou fyziognomií.
Portál se sloupovou edikulou, korintské sloupy jsou baňaté, dolní část tvoří koule a válcová část s kanelami. Na dříku sloupu je bohatá výzdoba tvořená volně visícími vegetabilními motivy a vojenskými trofejemi. Na zalamovaném kladí bohatá reliéfní výzdoba, nad kladím bohatě profilovaná římsa. Pozadí edikuly tvoří dva vodorovné ornamentální pásy vně sloup s kandelábrovou ornamentikou a ornamentální pás v nadpraží, uprostřed s destičkou s nápisem 1564. Střední část je konvexně prohnutá, na zešikmených stranách rozety spojené stuhou, archivolta portálu s profilovaným ostěním, na vrcholu voluta s listem, v podhledu kazety s rozetami. Na portále je datum 1564, které se však vztahuje na dvouramenné schodiště s lodžií. Portál vznikl v souvislosti s přestavbou radnice v roce 1526., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 110, obr. s. 196., and Patrně dílo italského kameník z Lombardie. Analogie: Prostějov, portál staré radnoce; Vídeň, portál kostela sv. Salvátora (1520-1530); Pardubice, portál zámku; Doubravník, portál kostela
Dílo solnohradské iluminátorské skupiny Bertoldovy, pro Daniela I., objevuje se zde antická palmeta, prostředkovaná vlivem solnohradského umění.................................................................................Matthäus Bernards: Flores sancti Bernardi,.......................O rukopisu naposledy H.J.HLAVÁČKOVÁ in: Katalog Praha 1997, s. 32, Katalog Praha 1997 Svatý Vojtěch. Tisíc let svatovojtěšské tradice v Čechách, Výstava Národní galerie, Praha 1997 která upozornila, že tato miniatura představuje nejstarší známé zobrazení sv. Vojtěcha v médiu knižní malby.celostránkové zobrazení v rukopisu "Flores sancti Bernardi", určeného původně pro svatovítský kostel v Praze Miniatura představuje kontrakci dvou dedikačních scén rukopisu provedeného mnichem Bernoldem, který je odevzdává pražskému biskupovi Danielovi I. (1148-1167) a ten dále předává sv. Vojtěchovi zobrazeném v horní části kompozice kde je flankován sv. Vítem a sv. Václavem. Není vyloučeno, že iluminace frontispicu provedená zde jen velmi zběžně a sotva rukou profesionála, nebyla původně určena pro text sv. Bernarda, jehož postava na zobrazení nápadně chybí, folio s miniaturou nepředstavuje původně integrální část první složky kodexu, ale bylo k ní evidentně přidáno, Hlaváčková 1997#, s. 32., and Černý#,
Titul byl získán do knihovny olomoucké kapituly v době Augustina Olomouckého, Bistřický, Drkal, Kouřil 1961#, s. 62, and Nejstarší doložený tisk s Vitruviovým dílem v českých zemích. Jediný exemplář tohoto díla, o němž víme, že byl v 16. století v místních církevních knihovnách, což svědčí o zcela mimořádných poměrech v olomoucké kapitule za Augustina Olomouckého.
Kopie děl antiky, kresebné kopie antických soch různí autoři ze 17. století, EX Bibliotheca Canonicorum Regul: Later: S. AUG: Olomucij AD OOS. Původně 2 alba (Nrus. 37 (52 grafik a 24 kreseb kopie středoevropské podle italschých autorů) ,38 (94 listů převážně Paganiho kreseb "Variarum Delineatiorum et plelerum Pauli Pagani et Aliorum" Album je doplněno kopiemi grafických listů výzdoby Palazzo Pamphilii od P. da Cortoni), a 4 svazky s nevázanými kresbami.Kopie autorů: Agostino Ciampelli, Gianlorenzo Bernini, Andrea Sacchi, Paolo Pagani. Kresby asi z okruhu římské Accademia Luca.145;50 kreseb. dnes Nr. 40 chybí svazek ukraden v roce 1998 na výstavě kreseb, (obsahoval 101 listů), Paola Paganiho. (40, 41), Nr. 41 má 94 listů (Pagani, P. Testa, a řada kopií antik). Zbírku zřejmě pořídil Antonín MArtin Lublinský (1636-1690), theolog, malíř jeden ze zakladatelů barokního malířství na Moravě. V jeho díle přímé citace. Sbírku zpracoval Togner, 2000 na CD Romu and CES
Německy psaná kniha věšteb; k roku 1650 vlastnický připisek: Christoph Adam Franberger. Fol. 2r: podoby učenců a vladařů. and Kotalík 1982#, s. 82, č. k. 48.