Grafika: figurální scéna v krajině, uprostřed kompozice žena s tělem proměněným ve strom, ruce-větve pozdvižené k obloze. Kolem jsou shromážděny Najády, které se účastní narozeni Adonida. and Dílo je v expozici uvedeno jako anonymní práce. Jedná se však o jeden z gafických listů z vydání Ovidiových Metamorfóz (Métamorphoses d'Ovide en Latin et Francais, tr. P. Du Ryer (Brussels, 1677), stejné ilustrace byly začleněny do vzdání v roce 1702 a 1732 (Ovid's Metamorphoses, tr. A. Banier, illus. B. Picart, (Amsterdam, 1732).
Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylostí Šternberského rodu. Návrh na tezi Václava Vojtěcha Baltazara Josefa a Jana Norberta Xav. Leopolda ze Šternberka.
Oslava císaře Leopolda I. Oznámení filozofické disputace, tzv. teze. Kilian Bartholomeus podle návrhu Karla Škréty. Vlivy z antické mytologie - císař zobrazen jako Slunce na slunečním voze a kolem něho planety se Šternberky jako hvězdnými satelity. Na kresbě však mají planety obvyklou podobu planetárních božstev - Měsíc=Diana, Jupiter, Merkur, Saturn, MArs, Venuše, jejich vozy táhnou zvířata s nimi spřízněná, Měsíc má delfína, Merkur kohouta, Jupiter Junoniny pávy, Saturn hydru, Mars lvy, Venuše měla mít holoubky nebo hrdličky. V rytině se planetární božstva proměnila v podoby triumfujících panovníků (Přemysla Otakara I., KArla IV., Zikmunda, LAdislava Pohrobka, Ferdinanda I. a Rudolfa II.. Ze slunečního boha se stal římský triumfátor na voze taženém quadrigou. Ve hvězdách se pak objevily fiktivní podobizny Šternberků, kteří zaujímali za českých králů významné funkce ve veřejném životě. and Neumann, Antické tradice, s. 106