Skleněná číška s broušeným motivem. Na plášti alegorie čtyř světadílů s určujícími nápisy. Sedící žena s korunou (Evropa), nahý divoch se slonem a krokodýlem (Afrika), Indián se lvem a pumou (Amerika), muž v turbanu s velbloudem (Asie)., Drahotová 1989#, 116., and Alegorie čtyř světadílů - Evropa, Amerika, Afrika, Asie.
Dlaždice z pálené hlíny s motivem gryfa., Kotalík 1982#, s. 76, č. k. 27., and Pochází z podlahy kostela sv. Vavřince na Vyšehradě (1061 - 1092), toto zobrazení bylo ve starověku velmi rozšířené, v raném středověku je symbolem dokonalosti, nesmrtelnosti, přeneseně též symbolem Krista. Motivy zvířat, převzaté z antického umění, v širším smyslu symbolizovaly v křesťanské symbolice boj dobra se zlem.
Dlaždice s úponkami a polopalmetami, z pálené hlíny., Kotalík 1982#, s. 76, č. k. 29., and Pochází z benediktinského kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově u Davle. Výzdoba je inspirována Itálií, ale navazuje na římské předlohy pásových ornamentů.
L. Konečný, AT:Tepaná miska ze stříbrného plechu byla do 20. století ve sbírkách Louvre, dnes již pouze několik odlitků (galvanoplastiky), dva vlastní UPM v Praze. Autorem byl nizozemský zlatník Paulus van Vianen, od roku 1603 pobýval v Praze, na dvoře Rudolfa II. Jako předlohu pro reliéf dna Vianen použil rytinu E. Sadelera podle Aachenova obrazu (1595 -96, kompozičně téměř totožná je kresba v Brně, AT, č.k.75). Minerva uvádí personifikované Malířství mezi personifikace sedmi Svobodných umění, což je motivováno slovy císařského dekretu z 27.4.1595, kde v navázání na některé antické autory (Plinius, Filostratos) a v souladu s Rudolfovou zálibou ve výtvarném umění malířům dovoluje:"aby...za řemeslo pokládáni nebyli..., nýbrž umění malířského...slouli." and Antické tradice, s. 98, č.k. 85
Talířek - Poseidon a Amfitrité v doprovodu Tritónů, na misce Nereidky a Tritóni. V UŘ v Čechách 18. stol. nebylo zvykem přiklánět se k antickým výtvarným zdrojům, výjimka zde - náměty z antické mytologie připisované Ignáci Preisslerovi, činný na Rychnovském panství, pracoval pro F.K. Liebsteinského z Kolowrat. Podle dosud neurčených garfických předloh. and Kotalík 1982#, s. 108.
Patrně podle kartonu Jeana Baptiste Huet-a (1745 - 1811). Pod velikým stomem sedí skupina tří lidí - mladík s košíkem a za ním venkovanka, proti nim pololeží elegantně oblečená dáma - poslouchá jejich vyprávění. Za nimi potok, s můstkem přes cestu, která vede do blízkého zámku v průhledu. Borduru tvoří květinový rám s kartušemi v rozích. Totožný kus s tapiserií ze sbírky Vigo-Sternberg (Charles Sternberg, European Tapestries, 1992, č.k. 33.
Skleněný pohár s rezbou a broušením. Na kupě alegorie v groteskovém dekoru. Žena trůnící pod baldachýnem mezi dvěma puti s oválnými zrcadly. V bocích lví figury ba dvojice putů s festony., Drahotová 1989#, 106., and Alegorie Míru.