Caltová, Marie. Program k inscenaci Morous (Dýskolos), Divadlo J. K. Tyla v Plzni, 1979.ROZHOVOR S AUTOREMnaší komedie, který - kdyby se uskutečnil - uskutečnil by se před 2294 léty v Athénách, při příležitosti předání první ceny za D ý s k o l a neboli Morouse.Pane Menandre, mohl byste nám prozradit, kdy jste se rozhodl psát komedie?Krátce po svém narození. Můj otec, generál Diopithos se zapletl do sporů s králem Filipem Makedonským a u soudu ho z toho musel dostávat sám Demosthenes. Tak jsem si řekl, že kultura je zajímavější než politika a rozhodl jsem se, že budu psát komedie. Ať mě z toho vysekají herci. Je jich víc než řečníků a u lidu jsou stejně oblíbenější.Hlavní roli Knémóna hrál populární herec Aristodémos ze Skarfy. Domníváte se, že 1. cena za Dýskola je i jeho zásluha?Podívejte se, ve všech slovnících antické kultury si můžete přečíst, co všechno jsem udělal pro prohloubení typu v komedii. U Aischyla, Sofokla a Euripída se to hemžilo bohy, Aristofana politikou a mě zajímal především charakter a morálka mých současníků. Bohy jsem nechal odpočívat na Olympu a lidi jsem nechal, ať si své problémy řeší sami. To se to potom Aristodémovi hrálo, když mohl opisovat ze života. Sám Epikúros mi po premiéře řekl, že Aristodémos nebyl nikdy tak dobrý jako v mých komediích.Vy jste se s filosofem Epikúrem dobře znal?Byli jsme kamarádi. Chodil jsem k němu do zahrady na kus řeči. Epikúros mi vyčítal moji slabůstku pro ženy. Tvrdil, že tělesné obcování nikdy nikomu neprospěje, a ať prý se podívám, jaký vznešený cit je přátelství. Nic jsem proti tomu neměl, ale člověk nerad mění svoje zvyky. Tak jsem mu napsal Dýskola, nebo vy říkáte Morouse, aby měl radost. Měl. Snad ani nepostřehl, že jsem si z něho trochu dělal legraci. Ale já jsem si dělal legraci ze všeho - i z toho, co jsem měl rád.Jaké jsou vaše plány do budoucna?Ještě než se v necelých padesáti letech utopím při koupání v pirejském přístavu, chtěl bych napsat 109 komedií.A co byste chtěl vzkázat našim divákům?Moje komedie byly uctívány, proklínány, opisovány, přepisovány, ztráceny, strkány do amfor na odpadky a taky páleny na hranicích. Ledacos se o mně ví, sem tam znáte nějaký ten můj verš ale komedie celá a nedopisovaná se zachovala jen jedna. A tak bych si přál, abyste se při ní dobře bavili!Rozmlouvala Marie Caltová
Nástěnná malba alegorie pěti lidských smyslů., Poche 1980#, 255-258., and Alegorie Pěti smyslů podle grafických předloh. Rytiny R. Sadelera podle Martena de Vos, 1581.
Stavební činnost v renesanci: 1556, Dolní hrad, na fasádách sgrafita, brána, další úpravy po 1600-1612 a výzdoba za Jana Zrinského, doložen stavitel J. Gillart (Billart) Vlach, zedník J. Rattenstain, malíř J. Nayman. V "Rytířském sále" kazetový strop s bohatou výzdobou: grotesky podle graf. předloh L. Kiliana (1607), trofeje podle předloh J. Vredemana de Vries (z r. 1572), alegorie lidských povah podle Martena de Vos, rytých R. Sadelerem (na jedné kazetě let. 1741 asi dat. opravy). Na stěnách manýristické malby (1600-1612). Ve vstupním výklenku postavy strážců, v okenních výklencích cyklus Deset stupňů lidského života podle rytin Crispina de Passe, na klenbičkách alegorie Pěti smyslů podle Martena de Vos, rytých 1581 R. Sadelerem. Hudební výklenek s manýristickými malbami , sochy Héfaista a Hérakla; obrazy: manýristický cyklus Planet kol. 1610. and Poche 1980#, 255-258.
Dnes byty. Hlavní zámecká budova ze 16. století se stopami rustikové omítky, v nádvoří psaníčová sgrafita a kolem oken na ochozu rozvilinové rámy (cca 1570). and Poche 1980#, s. 260.