Nástěnná malba: malé kartuši pod figurální scénou s apoteózou Aineia je postava sedící Diany se psem. Na čele má půlměsíc, v ruce drží luk. Na zemi lovecké trofeje (zajíc, pták)., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev v trojúhelníkové kartuši je přemalován nebo dokonce navržen F. Přečkem a jeho pomocníkem G. Schmidtem až v letech 1900-1903.
Olej na dřevě (112 x 149 cm): polonahá Diana ukazuje na Kallistó, dvě Nymfy ji drží za ruce, třetí ji svléká šaty, další Nymfy okolo. Výjev se odehrává před antikizující stavbou s kašnou, v jejímž středu socha putta na delfínu. Napravo ulovená zvěř, na stromě toulec, další toulce, luk a trubky v popředí, po stranách skupiny Nymf lovečtí psi. Napravo průhled do krajiny., Togner 1999#, s. 376-379, č. 373, and Doloženo v kroměřížské sbírce od roku 1691.
Olej na plátně (81 x 72 cm): pod stromem u vodní hladiny Latona (, v náručí dvě nemluvňata, Apollón a Diana. Vztahuje pravici na nahé lycké vesničany stojící ve vodě, které mění v žáby, v pozadí vlevo a vpravo žába. Výjev je zasazen do krajiny s horami na obzoru., Togner 1999#, s. 103-104 č. 70., and Obraz získán do kroměřížské sbírky před rokem 1691. Téměř identická verze tohoto obrazu je v NG Bratislava O 305.
Olej na plátně (153 x 222 cm): ve středu obrazu je nahoře socha sedící Diany na vysokém soklu, před ním je oltář s hořícím ohněm, za ohněm soška jelena. U oltáře je kněžka Diany (bílý šat přetažený přes hlavu, za oltářem ženy, jedna s flétnou. Před oltářem klečí žena s jelínkem, vedle ní dítě. V popředí vlevo muž přivádí jelena a napravo dvě ženy se psy. and Togner 1999#, s. 303-304, č.303
Mramorová plastika. Poprsí bohyně Diany, nad čelem půlměsíc, v náručí drží psa, kolem pasu zvlněná drapérie., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 82, 84, 69., and Jedna z osmi mramorových bust neznámého sochaře, snad z Fontanovy dílny.
Před zadním průčelím zámku stojí železný odlitek sochy s bílým lakem, sousoší Diany na lovu, luk, šípy, u nohy laň., Rokyta 1958#., Wirth 1966#., and Odlitek, patrně ze železáren v Plasích, podle antické sochy Artemidy z Versailles, dílo řeckého sochaře Léochara ze 4. století př. Kr.
Na kraji zahradní terasy, poškozená pískovcová socha Diany ve stylu M. Brauna (chybí hlava)., Poche 1978#, s. 219., and Z původní sochařské výzdoby zahrady dochováno jen deset podstavců, pět je prázdných, na pěti poškozené sochy.
Olej na plátně (240 x 176 cm). Uprostřed kompozice postava Niobé s široce vlající drapérií, kolem ní její děti, nad nimi Diana a Apollón střílející z luků., Habánova 2011#, 415-424., and Autor toto klasické téma zpracoval ve dvou variantách, první skica z roku 1919 zabírá božskou vraždící dvojici ve větší expresivitě a zaujetí na události.
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).