Nástropní malba. Alegorie běhu lidského života v podobě zásnub Marta (alter ego V. V. Šternberka) a Venuše (alter ego K. Bernardiny). Zásnub se účastní tři dívky (sudičky - čáp, zrcadlo, kostky osudu, věnec růží), Jupiter (koruna, orel, žezlo, blesky), Juno (páv), Merkur (kaduceus, okřídlená čapka), Diana, Apollón, putti, Saturn (kosa) a Smrt (stařena drží klíč) a tři větry, čtyři živly (Země, Oheň, Voda, Vzduch) a čtyři démoni pokušení. Na oblaku sedí Mars ve zbroji (tvář V. V. ze Šternberka), objímá Venuši., Sixta 1914, s.17-20., and Alegorie běhu života a smrti člověka.
Pískovcová socha Jupitera., Horyna, Neubert 2000#, 41-51., and Sochařskou výzdobu schodiště zahradního průčelí vytvořil Jan Jiří Heermann a jeho synovci Pavel a Zachariáš Heermannové ze Saska.
Malovaný talíř (průměr 23 cm): Léda s labutí, která ji líbá na ústa, na oblaku Jupiter (vousy), pod ním dvě labutě. Výjev se odehrává pod závěsem na stromě v krajině, kterou protéká řeka Eurotás. Léda sedí na kamenném oltáři., Přibyl 2006, 88, č. k. 26., and Talíř byl do sbírky zakoupen v roce 1989. Léda sedí na oltáři, čímž je zdůrazněn symbolický význam zobrazení, srov. Exemplum: Léda s labutí.
Tapiserie, vlna a hedvábí (355 x 493 cm). Figurální kompozice v krajině s architekturou paláce v pozadí. V popředí sokl s vázou, nad ním baldachýn a skupina postav. Vpředu Amor a Vernuše a Cérés, Psýché s Merkurem, vlevo Jupiter a Juno, za nimi Minerva, dále Vulkán, Diana s nymfou a Kyklópové se zbrojí., Blažková 1975#, č. k. 37., and Merkur přivádí Psýché na Olymp. Autorem předlohy je patrně Jan van Orley, podle jeho návrhů byla série o sedmi kusech tkána celkem třikrát (Josse Vos, Peter van der Hecke). Ispirací byl Apuleův příběh, který v roce 1669 přepracoval La Fontaine (Les amours de Psyché et de Cupidon).
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, vlevo na drapérii sedí nahý Jupiter, vlající drapérie přehozená v klíně, pravou rukou se opírá o zem, v ruce drží blesky. Proti Jupiterovi stojí bílá kráva, v oblacích se vznáší Juno. V pozadí běžící postavy. and Seifertová 2001#, 68, č. k. 54.
Olejomalba na měděném plechu (kabinet 152 x 102 x 43 cm). Scéna v krajině, uprostřed na hořícím oblaku polo leží nahá Semele, v klíně přehozená drapérie. Vztahuje ruce k Jupiterovi s dítětemnovorozeným Bakchem v náručí., Seifertová 2001#, 68, č. k. 54., and Jupiterova milenka Semelé se stala obětí Junoniny žárlivosti, z jejího popudu chtěla vidět Jupitera v jeho pravé podobě. Buh se jí však objevil v podobě blesku, který ji sežehl. Umírala těhotná, ale jejích plod lásky (Bakcha) Jupiter zachránil, když jej donosil ve vlastním stehně. Scéna zobrazuje okamžik, kdy Jupiter odnáší svého nedonošeného syna Bakcha.
Malba na mramoru (21,5 x 27 cm): S nebes se na oblaku snáší Jupiter s bleskem v napřažené pravici letí na orlu, za ním Athéna (přilba, štít, kopí) drží v náručí císřskou korunu, vedle ní Fama s trubkou. Dole na zemi běží Apollo (červený plášt, luk, toulec, zdvižená ruka) okolo poražení Turci a poházené turecké zbraně a insignie. Na obzoru vpravo jízda. Na rubu je kozoroh a Jupiterův orel., Fusenig 2010#, s. 26., and K malbě je v Braunschweigu zachována kresba, která se od ní liší tím, že Apollón má u pasu zavěšený meč. Postava Apollóna je podána stejně na Aachenově obrazu s imperiální alegorií ve Stuttgartu (Stuttgart, Návrat Zlatého věku). O nápisu srov. Reitz 2009, 110-111.
Olej na plátně (158 x 117 cm): shromáždění vzdělanců okolo sochy Jupitera (nahý, plášť sepnutý na rameni), ve zdvižené levici drží okřídlený blesk, u jeho nohou orel. V popředí sedí muž s knihou a globem, za ním muž počítající na prstech, za ním sedí muž a kreslí sochu. Napravo sedí muž s lyrou a další muž, napravo od soklu sochy dva stojící muži ponoření do diskuse. Všichni muži mají soudobé oděvy. V pozadí vlevo lodžie, v níž jsou hodnostáři, napravo průhled na náměstí., Poche 1980#, 255-258., Fučíková 1997#, IV/27., and Součást cyklu obrazů planetárních božstev podle rytin Jana Saenredama (Goltzius, 1596).