Olej na mědi (45 x 64,5 cm): žena oděná v hermelínu sedí u stolu, ukazuje na cennosti a luxusní předměty: nádobí z drahých kovů, šperky, květiny, ovoce. Za ní jsou na zemi hudební nástroje a čtyři nahé děti vypouštějící mýdlové bubliny. Výjev je umístěn v interiéru s mohutnými antickými sloupy., Togner 1999#, s. 413-414, č. 428., and Obraz byl v kroměřížské sbírce od roku 1691. O tématu člověk-bublina srov. Exemplum: Homo bulla est.
Olej na plátně (85,5 x 72 cm): polonahá Venuše (řetěz s drahými kameny přes hruď, náramky na obou rukou) společně s polonahým Vulkánem (pleš, vousy, kladivo) drží šíp hrotem vzhůru. Venuše se obrací k Amorovi vznášejícím se nad ní (luk, toulec), Amor má zavázané oči a ukazováčkem ukazuje na hrot šípu., Togner 1999#, s. 33-35, č. 6., and Výjev s Amorem, který i se zavázanýma ukazuje přesně na hrot šípu, lze číst různým způsobem, ale o alegorickém charakteru zobrazení není pochyb.
Olej na plátně, instalován na stropě sálu. Figurální scéna v oblacích inscenovaná na úpatí hory Parnas, u břehu moře, kde kotví lodě. Kolem soklu s medailonem nesoucím portrét biskupa jesou shromážděni olypští bohové a nahé, většinou ženské, postavy představující personifikace umění, věd a ctností., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Alegorie životní cesty, od mládí baží po kráse a smyslovým požitkům, avšak v dospělosti se obrací do světa vyšších ctností - moudrosti a vladařské moci.
Nástropní malba, figura sedící ženy, do pasu odhalená, kolem těla vlajícíc drapérie, v rukou drží plán zámku, kolem poletují putti. and Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 37, 25.
Nástropní freska. Figurální scéna v oblacích. Minerva unáší Parida z lože lásky (smyslnosti) k Jupiterovi a Juno do vyšších sfér božské moudrosti a vladařských ctností., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Vítězství moudrosti a vlády je variací na výjev P. da Cortona Únos z lože smyslnosti (Palazzo Pitti, Florencie, 1641). Minerva unáší Parida z lože lásky (smyslnosti) k Jupiterovi a Juno do vyšších sfér božské moudrosti a vladařských ctností.
Uprostřed závodiště stály dva trojboké obelisky se sochami Pravdy a Spravedlnosti. Obelisky dnes v zahradě špitálu., Blažíček 1959#., and Poche 1978#, 171.
Nástěnná malba na východní stěně. Zobrazeno je Ukřižování a nad ním Sibyla a Augustus, patrně kryptoportét Vladislava II. Sibyla věští Augustovi příchod Ježíše, který je s P. Marií zobrazen na nebesích. Augustus před Ježíšem pokleká a odkládá korunu a žezlo. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Poche 1978#, s. 190- 91., and Ve výzdobě Smíškovské kaple se patrně objevuje i politická alegorie. Prostřední muž ve votivní scéně, patrně Michal Smíšek, míří ukazovátkem na císařskou korunu, která je ve výjevu se Sibylou umístěném na východní stěně kaple. Leží na zemi vedle Augusta, čímž je zdůrazněn její symbolický význam jakožto ztělesnění císařské hodnosti. Vazbu mezi ukazovátkem na čelní stěně a korunou na východní stěně zdůrazňuje žezlo, které je vlastně pokračováním ukazovátka, s nímž je rovnoběžné. Výjev má patrně politický podtext: oslavuje Vladislava jakožto příštího císaře a tedy druhého Augusta. To je také důvod, proč byl výjev umístěn tak, aby byl dobře viditelný z lavic v hlavní lodi.
Votivní nástěnná malba, obraz Michaela Smíška z Vrchoviště. Na čelní stěně kaple je iluzivně zobrazena sakristie s trojicí mužů připravujících oltář k oběti, která je od reálného prostoru oddělena malovanou architekturou (obloukem se zábradlím). Postavy patrně představují donátora a jeho dva syny. Iluzivně je pojata i západní stěna, na níž jsou namalovány dva výklenky, v levém jsou liturgické předměty, pravý je jen potevřen. Malíř pocházel patrně z Nizozemí a vyškolen byl v umbrijské oblasti (Urbino)., Chadraba 1984#, 574., Šmahel 1984#., Homolka 1985#, 266-270., Všetečková 1999#., and Jeden z prvních dokladů iluzivního prohloubení obrazového prostoru v záalpském umění. Muž s ukazovátkem je první zobrazení průvodce v českých zemích. Malíř dokonale zvládl perspektivní malbu a techniku trompe l'oeil. Ve výzdobě se objevuje i nový žánr, zátiší. V antice byla realisticky namalovaná zátiší, jejichž cílem bylo oklamat zrak, nazývána "xenia" (srov. Vitruvius 6, 7, 4), jejich podrobné popisy jsou zachovány u Filostrata Staršího (po 160 - před 249), v jeho souboru popisů obrazů nazvaném Obrazy /Eikones, díl 1, 31 (338, 26-339, 29) a díl 2, 26 (380, 8-381, 39).
Nástěnné malby (některé jsou volnými kopiemi či variantami realizací Carpofora Tencally), na stropě ložnice kruhový medailon s postavami okřídlených amoretů, kteří se v kruhu drží za ruce, uprostřed na oblaku putto hrající na housle, na hlavě má květinový věnec. and Mádl 2008.