Lept (31, 1 x 19, 3 cm). V horní části kompozice zleva: Pomona za pomoci putti plní roh hojnosti ovovem, vedle ní stojí Ceres se srpem v ruce, přehlíží obilné pole. Vpravo putto ošetřuje vinici, Bakchus si prohlíží hrozny vína, v popředí výjevu Saturn s kosou, v pozadí oráč. Nad skupinou se vznáší orlice se svitkem v pařátech. V dolní polovině kompozice sedm sedících ženských postav s hradebními korunami na hlavách a nádobou s vytékající vodou v rukách - šest žen jsou personifikace moravských mest: Brno, Olomouc, Jihlava, Nové Město, Znojmo a Uherské Hradiště. Sedmá žena je bohyně Matky Země Gaia. Vlevo znak s moravskou orlicí, vpravo erb svobodných pánů Podstatských z Prusinovic. and Zelenková 2009#, 52-53, čk. 17.
Původní malířská výzdoba se zachovala pouze ve třech sálech ve druhém patře horního zámku, který vznikl přestavbou středověkého sídla, a v kapli. Na stropech dvou menších místností se nacházejí malby s alegorií Fortitudo (Síly) a Justitia (Spravedlnosti). Na stropě větší místnosti se nachází obraz jízdní bitvy u mostu, v alkovně při tomto sálu pak malba s motivem amoretů se zbraněmi., Mádl 2008, and Zapletalová 2008. Zapletalová, J. , "Jacobus Tencalla figlius Joannis de Bissone" aneb původ a život malíře Giacoma Tencally, Umění,LVI, 2008, No. 1 s. 65-76.
Dvě alegorická sousoší na pzlonech v průčelí budovy. Probuzení národa (vlevo) a Vítězství umění (vpravo) a ve štítě sedící socha Thálie. Malovaná opona: Apoteóza Thálie, jejímž autorem je malíř Theodor Hilšer.
Průčelí s alegorickou sochařskou výzdobou: postava sedícího nahého muže - a postava sedící nahé ženy s draspérií kolem těla, v pravé ruce roh hojnosti. and Poche 1978#, 411-414.
Na boční fasádě obytného domu reliéf s alegorickým námětem. Postavy nahé, nebo oblečené do drapérie. Zleva muž, nahý do půl těla, ve vlasech má stuhu, před ním jde žena (nese ošatku) a dítě, které má v ruce stuhu. Uprostřed kompozice vousatý muž stojící u pluhu, vedle něho stojí žena se snopem obilí a druhá žena se srpem a nádobou na vodu. Proti ženám kráčejí dva muži, první muž vousatý, druhý muž mladík s lyrou. and Ráday 1998, s. 38, 313
Olej na plátně (197 x 126 cm): tři Grácie (nahé, průsvitné závoje, šperky) tančí v objetí. Představují současně Hóry, bohyně tří příznivých ročních dob. Napravo je Thalló, bohyně jara, s květy ve vlasech, nad ní se vznáší putto s květy. Uprostřed je Karpó, bohyně léta, s korunou z klasů, nad ní je putto s třešňovou větvičkou (třešně, latinsky cerasus, evokují bohyni Ceres i Charitky). Napravo je Auxó, pohyně podzimu s ovocným věncem, nad ní je putto s hroznem vína., Fučíková 1997#, I/52, and V pražském rudolfinském umění časté téma, patrně alegorie rozkvětu, hojnosti a míru charakterizující vládu Rudolfa II. Gracie Thalló (nebo Thaleia)/ Květinová, Karpó/ Plodivá (zvaná také Kale/ Krásná), a Auxó/ Zmnožující, byly ztotožňovány s Hórami (Hodinami). Již v Hésiodově Theogonii (Zrození bohů, c. 700 př. Kr.) byly identifikovány se Zákonností (Eunomia), Spravedlností (Dike) a Mírem (Eirene). V antickém Římu velmi často zobrazované sousoší tří vzájemně propletených Grácií, z nichž střední je zobrazená zezadu, bylo v 16. století známé především ze sousoší se sbírky Piccolomini, které bylo od roku 1502 v Pise. Varianta obrazu bez putti je v Baltimore (Baltimore, Van Ravesteyn, Tři Grácie) a v Poltavě (Gossudarstvennyj muzej, inv. 349).
Maďarské národní muzeum ("Magyar Nemzeti Múzeum") je nejstarší v Budapešti. Bylo budováno v letech 1836 - 1846, vnitřní dekorace do roku 1860. Původní budova byla roku 1920 přestavěna. Průčelí se sochařsky zdobeným štítem: uprostřed personifikace Pannonie se štítem, držící v každé ruce věnec, vpravo dvě dívky - personifikace vědy a umění, vlevo Historie zapisující slavné činy a Sláva s palmovou ratolestí a trubkou. V pravém cípu štítu vousatý muž - personifikace řeky Danaje, vlevo dívka - personifikace Drávy. and Zádor 1981, obr. 66-69; Vadas 1993, s. 14.
Pětipodlažná nárožní budova se dvěma nárožními štíty do hlavní třídy Múzeum krt. V levém štítě uprostřed sedící žena (personifikace zoologie), v pravé ruce drží želvu, v levé knihu s lebkou, z obou stran je obklopená různými živočichy v porostu : ryby, krokodýl, orel, lev. Štít vpravo: uprostřed žena (personifikace přírodních věd) držící v levé ruce krystal, v pravé kladivo, po její pravici nahá dívka zobrazená zezadu (personifikace řeky), po levici nahý vousatý muž s veslem a rybou (personifikace řeky).
Pětipodlažní nárožní budova se dvěma nárožními štíty do hlavní třídy Múzeum krt. V levém štítě uprostřed sedící žena (personifikace zoologie), v pravé ruce drží želvu, v levé knihu s lebkou, z obou stran je obklopená různými živočichy v porostu : ryby, krokodýl, orel, lev. Štít vpravo: uprostřed žena (personifikace přírodních věd) držící v levé ruce krystal, v pravé kladivo, po její pravici nahá dívka zobrazená zezadu (personifikace řeky), po levici nahý vousatý muž s veslem a rybou (personifikace řeky). and Zobrazené postavy jsou personifikacemi řek, zoologie a přírodních věd. Výzdoba je připomínkou vědních oborů, které jsou součástí univerzitní výuky.
Obytný dům Cyrila Bartoně z Dobenína ve stylu Art Deco. Na průčelí v přízemí na lizenách fasády pískovcové panely s reliéfy alegorických figur v životní velikosti. Zleva jako první busta Merkura, okřídlená čapka, pod ním továrna s kouřícím komínem a jeřábem. Na dalších panelech nahé ženské figury s atributy. Na druhém panelu nahá žena, která se opírá o kanelovaný sloup, v levé rucedrží paletu a v pravici malé torzo nahé ženy - Umění. Třetí panel, s alegorií stavebníkovi rodiny - nahá žena, jednu nohu pokrčenou, u její druhé nohy leží ozubené kolečko a tkalcovský člunek (symboly textilního průmyslu), ve zvednuté pravici drží žena květiny a v levici znak rodiny Bartoňů z Dobenína. Čtvrtá ženská figura představuje alegorií vzdělání, v ruce kniha u nohy sova. Na pátém panelu mužská busta, ozubené kolečko, tkalcovský člunek a šroub - alegorie textilního průmyslu., Zatloukalová, I., Stavby rodu Bartoňů na Náchodsku, bakalářská dipl. práce, FF MU 2009., and Zajímavý příklad rodové sebereprezentace stavebníka vyjádřené výtvarnými prostředky ve 20. století. Rodina Bartoňů patřila k úspěšným zakladatelům textilního průmyslu na Náchodsku. V roce 1912 rodinu povýšil císař František Josef do rytířského stavu. Městský dům Cyrila Bartoně má znaky tradiční šlechtické rezidence - statut stavebníka, podnikatele, ale především člena rytířského stavu naznačuje fasáda, ale také výzdoba interiéru - v ložnici je to figurální sgrafito na téma Noc tichá a Den jasný, v jídelně personifikace přírodních živlů (dokumentace v archivu Stavebního Úřadu v Náchodě). Alegorické figury oslavují podnikatelské, politické a kulturní aktivity rodiny Bartoňů.