Sousoší na nárožích pod kupolí budovy. Střední rizalit s alegorickými skupinami: Obětavost a Nadšení (Bohuslav Schnirch), génii s královskou korunou (Antonín Popp), alegorií Čechie jako ochránkyně věd a umění v tympanonu a dole reliéfy představujícími kulturní činy Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků (Antonín Wagner)., Ksandr, Škranc 2001#., and Sochaři: Bohuslav Schnirch (1845 - 1901), Antonín Popp (1850 - 1915), Antonín Wagner (1834 - 1895)
Dvě pískovcová sochy žen v antikizujícím oděvu leží na na šikmé ploché podložce. Oheň (v. 148 cm): na pravém boku, opírá se o předloktí, v levé ruce drží nádobu s ohněm. Vzduch (v. 154 cm): na levém boku, levicí se opírá o dětskou hlavu, pravá ruka přidržuje oděv, na hlavě rouška., Denkstein 1958#, 152, č. k. 173, obr. 165, 166., and Socha byla původně na atice paláce Kinských na Staroměstském náměstí v Praze (Staré Město čp. 606-12).
Freska: nahoře je žena s pávem (Juno?), po stranách pozlacený reliéf páva a žezlo. Pod ní bohatě oblečený mladík s věncem v jedné a kopím v druhé ruce, po stranách jsou pozlacené reliéfy zobrazující nalevo korunu protknutou žezly a napravo korunu protknutou dvojicí palmových listů., Hadravová, Hadrava 2007#., and Klíčovým bodem výzdoby "Astrologické chodby" nebyly planety na stropě, ale alegorie na obou průčelích, obsahem výzdobného programu této chodby totiž nebyla astrologie, ale oslava císařské vlády. Na jižní čelní straně je nahoře alegorie ctnosti, v níž je ústředním bodem páv: podobně jako páv září svými vlastními pery, tak také ctnost září svým vlastním světlem (Camerarius 1596 č. 20). Dole je alegorie císařské vlády vlády (muž, Ferdinand III.?, s věncem v ruce, po straně koruny s vetknutými žezly a palmovými listy). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106), emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezlo a palmový list v koruně byl emblém císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA. Ferdinand II. přijal emblém Ferdinanda I. za svůj a najdeme jej na osobním kalendáři z roku 1622 i na medaili ražené na oslavu vítězství na Bílé hoře. Je zde na aversu, palmové listy nejsou vetknuté do koruny, ale jsou zobrazené překřížené dole.
Kresba (366 x 267 mm). Postava sedící ženy v antikizující drapérii - obě ruce sepjaté, u levé nohy kotva, pod pravou nohou přesýpací hodiny., Zlatohlávek 1997#, 228, č. XXVII., and Původně ve sbírce Jiřího Karáska ze Lvovic. Alegorie Ctnosti (patrně pro refektář konventu na Monte Oliveto v Neapoli (srov. Zlatohlávek 1997, 228).