Nástropní freska s alegorickými výjevy ve štukových medailonech a kartuších. and Sál vznikl v letech 1671-1674, nástropní fresky vytvořil strahovský řeholník Siard Nosecký v letech 1621-1627.
Nástropní malba. Život Kláry Bernardiny Šternberkové roz. hr. Mahlzahnové: sedící žena, nad hlavou září hvězda, Štěstěna ji zasypává odznaky hodností, je obklopena personifikací víry (Panna s kalichem), lásky (žena se třemi dětmi), naděje (žena s kotvou), mourosti a odměny a smrti (dívka ozářená měsícem). and Horyna, Neubert 2000#, s. 17.
Na západní stěně je vyobrazen nahoře začátek války s Turky výjevem ilustrujícím Otevření Ianova chrámu války a vypuštění válečných furií. Tureckou porážku (Turci-Porážka Turků u Vídně 1683) ilustruje pád Velkovezíra Kara Mustafy a vrcholí triumfem Leopolda I. Císař na zlatém voze, na hlavě má vavřínový věnec, v průvodu kráčejí vítězní vojáci i turečtí zajatci. Nad krbem alegorie vítězství - sedící ženská postava obklopená válečnými trofejemi, drží nad svou hlavou vavřínový věnec, levá noha spočívá na hlavě Turka. Po obou stranách krbu zajatec spoutaný okovy., Poche, Preiss 1973#, 147-149., Horyna, Neubert 2000#, 84-99, and Vlašský malíř Abraham Godyn (a jeho bratr Izák) vymaloval (1690 - 1697) hlavní sál. Triumf Leopolda I. je inspirován římskými antickými triumfy.
Na západní stěně je vyobrazen nahoře začátek války s Turky výjevem ilustrujícím Otevření Ianova chrámu války a vypuštění válečných furií. Tureckou porážku (Turci-Porážka Turků u Vídně 1683) ilustruje pád Velkovezíra Kara Mustafy a vrcholí triumfem Leopolda I. Císař na zlatém voze, na hlavě má vavřínový věnec, v průvodu kráčejí vítězní vojáci i turečtí zajatci. Nad krbem alegorie vítězství - sedící ženská postava obklopená válečnými trofejemi, drží nad svou hlavou vavřínový věnec, levá noha spočívá na hlavě Turka. Po obou stranách krbu zajatec spoutaný okovy., Poche, Preiss 1973#, s. 147-149; Horyna, Neubert 2000, 99., Horyna, Neubert 2000#, 86-99., and Vlašský malíř Abraham Godyn (a jeho bratr Izák) vymaloval (1690 - 1697) hlavní sál alegoriemi, které jsou inspirovány antickými triumfy: rodový představitel jako triumfátor nad odvěkým nepřítelem křesťanství Turky (porážka Turků u Vídně 1683).
L. Konečný, AT:Tepaná miska ze stříbrného plechu byla do 20. století ve sbírkách Louvre, dnes již pouze několik odlitků (galvanoplastiky), dva vlastní UPM v Praze. Autorem byl nizozemský zlatník Paulus van Vianen, od roku 1603 pobýval v Praze, na dvoře Rudolfa II. Jako předlohu pro reliéf dna Vianen použil rytinu E. Sadelera podle Aachenova obrazu (1595 -96, kompozičně téměř totožná je kresba v Brně, AT, č.k.75). Minerva uvádí personifikované Malířství mezi personifikace sedmi Svobodných umění, což je motivováno slovy císařského dekretu z 27.4.1595, kde v navázání na některé antické autory (Plinius, Filostratos) a v souladu s Rudolfovou zálibou ve výtvarném umění malířům dovoluje:"aby...za řemeslo pokládáni nebyli..., nýbrž umění malířského...slouli." and Antické tradice, s. 98, č.k. 85
Tapiserie (288 x 315). Scéna v krajině s listnatými stromy a vodním tokem, v pozadí zámek. V popředí vlevo stojící žena ve zbroji, vpravo lovecký pes s kořistí - kachnou., Blažková 1975#, č. k. 29., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.977).
Na fasádě sgrafito odděluje přízemí a první patro: uprostřed je chrám umění naznačný čtyřmi iónskými sloupy a dvěma ozdobnými podstavci s miskami s obětním ohněm. V chrámu na trůně sedící bohyně umění charakterizovaná putti s dedulkami, na nichž latinské nápisy "malířství", "sochařství", "architektura" a "hudba". K chrámu přichází ze dvou stran procesí. Zleva dionýsovský průvod se satyry a mainadami, na vozech jede Dionysos a Ariadna. Zprava průvod důstojných občanů. Je tu proti sobě postavena božská a pozemská sféra, příroda a kultura. and Bažant 1994#, 59