Mědiryt (19, 3 x 15, 3 cm). Figurální výjev v kvetoucí zahradě s motivem sochařsky pojatého schodiště, které zdobí erby rodu Binago. V popředí vyrůstá ze země ověnčená Flora, která podává putti cibulky narcisů a tulipánů, po její pravici žena, která se proměňuje v jabloň, po její levici stojí Binago s rozvinutým svitkem. Nad zahradou se vznáší putto s nápisem a prstenec zvěrokruhu v čele se znamením blíženců. Nad prstencem druhý putto nesoucí nápisovou pásku. and Rytina podle předlohy Karla Škréty. Frontispis knižních tezí Jana Antonína Binaga, knižní výtisk tezí bez frontispisu je uložen v Národním archivu v Praze (sbírka Wunschwitz - tisky, inv. č. 71). Škréta se patrně inspiroval ilustracemi G. B. Ferrariho (Hespetides..., 1646).
Olej na plátně (108,5 x 95 cm): plešatý stařec (vavřínový věnec na hlavě, psací brko za uchem, antikizující oděv, na krku zlatou medaili na řetězu) sedí u stolu opírá se o svitek s nápisem FINIS.CORONAT.OPVUS, na svitku je postavený kalamář. Levou rukou stařec na nápis ukazuje., Togner 1999#, s. 28, č. 3., and Brzy po dokončení díla byl Abbiati z biskupových služeb propuštěn, což mohl ironicky anticipovat tento obraz i jako jeho protěšek, Filosof II. Text na svitku "Konec korunuje dílo" odkazuje na velké dílo, za něž byl filosof doměněn slávou (věnec) a bohatstvím (zlatý řetěz).
Olej na plátně (109,5 x 95,5 cm): vousatý stařec (plášť přes hlavu) drží pod paží knihu a v rukou pásku s nápisem HONOR.VIRTUTIS.PREMIUM. Na stole před ním kalamář a pero., Togner 1999#, s. 30, č. 4., and Brzy po dokončení díla byl Abbiati z biskupových služeb propuštěn, což mohl ironicky anticipovat tento obraz i jako jeho protěšek, Filosof I. Nápis lze číst ve smyslu: sláva je odměnou za ctnost (schopnosti, zásluhy). Klíčem k interpretaci obrazu je patrně plášť přehozený přes hlavu na znamení smutku, na plášti zakrývající filosofův spánek je zlatá medaile, symbol jeho hmotného ocenění.
Lept (31, 1 x 19, 3 cm). V horní části kompozice zleva: Pomona za pomoci putti plní roh hojnosti ovovem, vedle ní stojí Ceres se srpem v ruce, přehlíží obilné pole. Vpravo putto ošetřuje vinici, Bakchus si prohlíží hrozny vína, v popředí výjevu Saturn s kosou, v pozadí oráč. Nad skupinou se vznáší orlice se svitkem v pařátech. V dolní polovině kompozice sedm sedících ženských postav s hradebními korunami na hlavách a nádobou s vytékající vodou v rukách - šest žen jsou personifikace moravských mest: Brno, Olomouc, Jihlava, Nové Město, Znojmo a Uherské Hradiště. Sedmá žena je bohyně Matky Země Gaia. Vlevo znak s moravskou orlicí, vpravo erb svobodných pánů Podstatských z Prusinovic. and Zelenková 2009#, 52-53, čk. 17.
Původní malířská výzdoba se zachovala pouze ve třech sálech ve druhém patře horního zámku, který vznikl přestavbou středověkého sídla, a v kapli. Na stropech dvou menších místností se nacházejí malby s alegorií Fortitudo (Síly) a Justitia (Spravedlnosti). Na stropě větší místnosti se nachází obraz jízdní bitvy u mostu, v alkovně při tomto sálu pak malba s motivem amoretů se zbraněmi., Mádl 2008, and Zapletalová 2008. Zapletalová, J. , "Jacobus Tencalla figlius Joannis de Bissone" aneb původ a život malíře Giacoma Tencally, Umění,LVI, 2008, No. 1 s. 65-76.
Nástěnná malba. Část nedochované výzdoby stropu biskupské rezidence. Uprostřed ve štukové kartuši figura nahého okřídleného chlapce s přilbou, kolem těla vlající drapérie, v pravé rtuce pochodeň, v levé kniha. Nad hlavou génia v oblacích je vozové kolo s loukotěmi, v nich je vpletena nápisová páska. Centální motiv lemují čtyři menší kartuše s putti držícími hudební nástroje (loutna, housle, kastaněty, triangl)., Togner 2010#, 55., and Výzdoba stropu není zachována ve své původní podobě, roku 1899 byla restaurována a částečně přemalována. Ve svém celku je alegorií poznání.
Návrh na dvě alegorické plastiky (kopie?), kresba perem (190x300mm). Vlevo stojící mužská figura, na hlavě okřídlená helma s chocholem, vpravo stojící mužská postava, na hlavě a na zádech náznak křídel (?)., Togner 2003#, 69-79, pozn. 5., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. V tomto případě se patrně jedná o kopii jeho návrhu.